8 C 213/2024-15 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se žalobou ve znění jejího doplnění domáhala od žalovaného zaplacení částky s příslušenstvím, uvedené v bodě I. výroku tohoto rozsudku. Uvedla, že žalovaný se společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , uzavřel dne 30. 6. 2017 Smlouvu o úvěru č. , číslo, , na jejímž základě se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému bezúčelový hotovostní úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr vrátit spolu s příslušenstvím ve 13 splátkách, když první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy a poslední dne 30. 7. 2018. Následně nabyla pohledávku společnost , právnická osoba, ., identifikační číslo , IČO, (dále jako , právnická osoba, ), a to na základě Smlouvy o prodeji části závodu ze dne 6. 9. 2018 uzavřené mezi , právnická osoba, a původním věřitelem. , právnická osoba, uzavřela dne 11. 12. 2019 s , právnická osoba, , identifikační číslo: , IČO, (dále jako FINDIGO), coby postupitelem, smlouvu o postoupení pohledávky, o čemž byl žalovaný vyrozuměn oznámením o postoupení. Dne 9. 6. 2021 byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek mezi FINDIGO jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, na jejímž základě byla postoupena žalobkyni i předmětná pohledávka za žalovaným. Žalovaný dluh nesplnil ani vůči původnímu věřiteli, ani vůči , právnická osoba, , ani vůči , Anonymizováno, ani vůči žalobkyni, ačkoliv byl k úhradě žalobkyní před podáním žaloby písemně vyzván. Žalobkyně se domáhá úhrady jistiny ve výši 20 000 Kč; smluvního úroku z jistiny ve výši 25,85 % p.a. od poskytnutí jistiny dne 30. 6. 2017 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z jistiny ode dne 31. 7. 2018 do zaplacení. Před poskytnutím úvěru původní věřitel řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací vyžádaných a získaných od žalovaného. Z uvedených informací zjistil, že výše měsíčního čistého příjmu žalovaného, při zohlednění životního minima žalovaného (a s ním společně posuzovaných osob) a jeho měsíčních závazků, dostačovala pro splacení úvěru v souladu se smlouvou. Původní věřitel také prověřil žalovaného lustrací ve svém interním systému, v insolvenčním rejstříku, živnostenském rejstříku a v centrální evidenci exekucí. Na základě uvedených postupů dospěl původní věřitel k závěru, že nemá důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Žalobkyně a žalovaný dal souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“), bez nařízení jednání.4. Soud má za prokázané, že žalovaný a , právnická osoba, , IČO , IČO, , uzavřeli dne 30. 6. 2017 Smlouvu o úvěru č. , číslo, , na jejímž základě původní věřitel poskytl žalovanému bezúčelový hotovostní úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr vrátit spolu s příslušenstvím v 13 měsíčních splátkách, když první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy a poslední dne 30. 7. 2018. Vedle jistiny se žalovaný zavázal zaplatit také poplatek za uzavření smlouvy ve výši 800 Kč, poplatek za správu úvěru 4 400 Kč a poplatek za hotovostní výběr splátek 3 800 Kč. Celkem tak podle smlouvy měl žalovaný uhradit ještě 14 600 Kč. Následně nabyla pohledávku , právnická osoba, ., identifikační číslo , IČO, , a to na základě Smlouvy o prodeji části závodu ze dne 6. 9. 2018 uzavřené mezi , právnická osoba, a původním věřitelem. , právnická osoba, uzavřela dne 11. 12. 2019 s , právnická osoba, , identifikační číslo: , IČO, , coby postupitelem, smlouvu o postoupení pohledávky, o čemž byl žalovaný vyrozuměn oznámením o postoupení. Dne 9. 6. 2021 byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek mezi FINDIGO jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, na jejímž základě byla postoupena žalobkyni i předmětná pohledávka za žalovaným. Před poskytnutím úvěru původní věřitel řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací vyžádaných a získaných od žalovaného. Z uvedených informací zjistil, že výše měsíčního čistého příjmu žalovaného, při zohlednění životního minima žalovaného (a s ním společně posuzovaných osob) a jeho měsíčních závazků, dostačovala pro splacení úvěru v souladu se smlouvou. Původní věřitel také prověřil žalovaného lustrací ve svém interním systému, v insolvenčním rejstříku, živnostenském rejstříku a v centrální evidenci exekucí. Na základě uvedených postupů dospěl původní věřitel k závěru, že nemá důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet.5. Skutkový stav v bodě 4. prokazují tyto listinné důkazy: smlouva o úvěru č. , číslo, , uvedená smlouva o prodeji části závodu, uvedené smlouvy o postoupení pohledávek, předžalobní výzva ze dne 11. 12. 2023.6. Bylo na žalovaném, aby ve smyslu § 101 OSŘ tvrdil a prokázal, že uhradil více, než uvádí žalobkyně, resp. tvrdil a prokázal jiné skutečnosti, které by mohly zčásti či zcela vyvrátit oprávněnost žalobkynina nároku. Žalovaný tak však neučinil a soud má tudíž za to, že je pravdivé žalobkynino tvrzení, že žalovaný dluh nesplnil ani vůči původnímu věřiteli, ani vůči , právnická osoba, , ani vůči , Anonymizováno, ani vůči žalobkyni, ačkoliv byl k úhradě žalobkyní před podáním žaloby písemně vyzván.7. Je prokázáno, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřeli dne 30. 6. 2017 ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“) smlouvu o úvěru, na jejímž základě původní věřitel poskytl žalovanému bezúčelový hotovostní úvěr a žalovaný se zavázal úvěr vrátit spolu s příslušenstvím v měsíčních splátkách. O platnosti smluvního ujednání, podle nějž se žalovaný zavázal uhradit poplatek za správu úvěru ve výši 4 400 Kč má soud pochybnosti, avšak nutno dodat, že tento nárok není předmětem tohoto soudního řízení. Poplatek za hotovostní výběr splátek je cena služby, která spočívá v činnosti pověřené osoby, která za žalobkyni dochází či dojíždí do místa bydliště žalovaného, aby každý týden inkasovala splátku, takže se jedná o službu nad rámec standardního úvěrového vztahu, přičemž platba za jednu návštěvu činila 292 Kč, což je výše rozhodně nikoliv nízká, avšak nikoliv zjevně rozporná s dobrými mravy, a nutno dodat, že ani tento nárok není předmětem řízení. Nárok na zaplacení úroku ve výši 28 % ročně pak vyplývá ze smlouvy, když nutno dodat, že v době uzavření smlouvy (a až do 23. 4. 2020) zde nebylo aktuální ustanovení § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, omezující výši úroku ze spotřebitelského úvěru při déle trvajícím prodlení dlužníka – spotřebitele. Vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že žalovaný měl smluvní povinnost splatit jistinu a úrok z úvěru, který čerpal, avšak tuto povinnost nesplnil, soud žalobě vyhověl, když bylo prokázáno, že žalobkyni byl nárok ze smluvního vztahu s žalovaným postoupen. Žalobkyně má současně právo na úrok z prodlení dle § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. za dobu, kdy již žalovaný byl s úhradou svého dluhu v prodlení.8. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. 1 OSŘ vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Ty tvoří soudní poplatek za řízení 800 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva k plnění, žaloba) po 300 Kč dle § 14b odst. 1 AT a 3 náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14 odst. 5 AT. Při stanovení výše odměny advokáta a náhrady hotových výdajů soud postupoval dle § 14b AT, protože v tomto případě bylo řízení zahájeno tzv. „formulářovou žalobou“, tedy žalobou podávanou týmž žalobcem opakovaně na ustáleném vzoru ve skutkově a právně obdobných věcech (řada věcí zdejšího soudu, příkladmo spisových značek 10 C 117/2024, 9 C 52/2024, 9 C 47/2024). Žalobkynina advokátka je registrována k placení daně z přidané hodnoty, žalobkyně má proto dle § 137 odst. 3 OSŘ právo na náhradu této daně ve výši 21 % z náhrady nákladů řízení s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je její osobní povinností. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám žalobkynina advokáta.