9 C 39/2024-187 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobce se domáhal určení vlastnictví ke stavební parc. č. , hodnota, , jejíž součástí je stavba bez čísla popisného a evidenčního, v katastrálním území a obci , adresa, (dále jen předmětná nemovitost), jedná se o Malou kolonádu, Kolonádu Karolinina a Rudolfova pramene, Karolininu Kolonádu. Žalobce uvedl, že má k tomu naléhavý právní zájem, když se svým návrhem domáhá změny zápisu vlastnického práva v katastru nemovitostí. Žalobce doplnil, že Karolínina kolonáda, byla postavena na přelomu osmdesátých a devadesátých let právním předchůdcem žalobkyně. Původní stavba stála na pozemku st. , Anonymizováno, , k.ú. a obec Mariánské Lázně, která je stále ve vlastnictví žalobkyně a kde jsou umístěny původní prameniště a jímky. Stavba předmětné nemovitosti (Karolíniny kolonády) byla dostavěna pravděpodobně v roce 1991, kdy bylo vydáno kolaudační rozhodnutí. Zastupitelstvo města , adresa, v říjnu 1991 přijalo usnesení, kterým schválilo bezplatný převod kolonády pavilonu , jméno FO, (jiná než předmětná nemovitost, pozemek původní kolonády). Toto usnesení bylo v roce 1992 zrušeno.2. Dle tvrzení žalobce se v privatizačním projektu podává, že veškerý majetek Státních léčebných lázní kromě zemědělské půdy převádí na nově založené akciové společnosti, a to včetně všech pozemků a staveb, které Státní léčebné Lázně s. p. v době privatizace držel, kromě hotelu Flora, Gorky a Luxor a dále nedořešené uplatněné restituční nároky, které se však Karolíniny kolonády netýkaly. V privatizačním projektu byla předmětná nemovitost Karolíniny kolonády opomenuta. Původní pozemek kolonády (st. 28/1) byl však na žalobce převeden. Stránka privatizačního projektu označená celek SLL projektu obsahuje, že nově vzniklá společnost , právnická osoba, . je nástupcem všech práv a povinností vyplývající z hospodářských, pracovněprávních a občanskoprávních vztahů včetně práv k nehmotným aktivům. Žalobce též tvrdil, že i karty majetku jednoznačně prokazují, že žalobce je právním nástupcem Státních léčebných lázní, s. p.3. Žalobce připouští, že 14. 1. 1997 byl ohledně žalovaného pozemku ředitelem Státních léčebních lázní s. p. (již privatizovaných) podán návrh na vklad do katastru nemovitostí s tím, že původní vlastník Státní léčebné lázně, s.p. převádí na nového vlastníka , právnická osoba, , adresa, předmětný pozemek (budovu) Karolíniny kolonády a pozemek st. č. , hodnota, . , právnická osoba, zápis provedl, ačkoliv chyběla zápisuschopná listina, kterou je darovací či jiná smlouva. Navíc Ing. , jméno FO, nikdy nebyl statutárním orgánem, jediným statutárním orgánem Státních léčebných lázní, s. p. byl , tituly před jménem, , jméno FO, .4. Žalobce tvrdil, že žalobce se již od devadesátých let o nemovitost stará, udržuje je a užívá a chová se jako vlastník. Nemovitost nemohla být v privatizačním projektu, neboť kolaudace proběhla až v roce 1991 a zápis do katastru byl proveden až v roce 1993. Stavba je tudíž jednoznačně vydržena. Žalobkyně též vedla svou stavbu ve svém účetnictví. Žalobce obdržel dopis 30. 9. 2004 od , právnická osoba, v , adresa, , odboru výstavby a územního plánování, kde bylo žalobkyni sděleno, že je vlastníkem předmětné nemovitosti žalobkyně. Jenom v loňském roce (2023) investoval žalobce do nemovitosti 1 milion korun, proto nemůže jít o nepoctivý úmysl dle paragrafu a 1095 občanského zákoníku.5. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Uvedl, že žalovaný je zapsán jako vlastník předmětné nemovitosti, vychází z presumpce správnosti zápisu do katastru nemovitostí. Návrh na zápis je projevem vůle převést předmětnou stavbu na žalovaného. Žalovaný uvádí, že tvrzení žalobce, že by mělo dojít k převodu veškerého majetku Státních léčebných lázní je zavádějící, žádná tvrzení o veškerém majetku se z privatizačního projektu nepodává, privatizační projekt obsahuje jen výčet nemovitostí, které se převádějí bez toho, že se jedná o veškerý majetek. Tento privatizační projekt předmětnou nemovitost neobsahuje, a to jak pozemek parc. č. St. , Anonymizováno, , ani budovu na něm umístěnou. Ani geometrický plán ze dne 7. 2. 1992 neprokazuje vlastnictví pozemku a stavby společnosti Státní léčebné , jméno FO, , adresa, , a to proto, že geometrický plán předpokládá realizaci nového stavu, kdy měla být zrušena stavební parcela č. , Anonymizováno, ta je dosud vedena v katastru a k jejímu zrušení nedošlo (poznámka soudu - jedná se o původní umístění Karolíniny kolonády).6. Žalovaný zcela vylučuje možnost vydržení, neboť pozemek je po celou dobu bez pochybností zapsán ve veřejné evidenci ve vlastnictví žalovaného a nejsou naplněný podmínky řádného vydržení. Dlouhodobé užívání lze kvalifikovat spíše možná jako věcné břemeno žalobce.7. Dále žalovaný uvedl, že je sice pravda, že žalovaný užívá předmětné nemovitosti, je však pravda, že na úpravě celého areálu se žalovaný a žalobce domlouvají, žalovaný provádí investice do majetku žalobce.8. Dále žalovaný poukázal na to, že geometrický plán není nabývacím titulem. Žalovaný sporuje držbu od roku 1996. Žalovaný doplnil skutková tvrzení tak, že i on naopak opravoval nemovitosti ve vlastnictví žalobce, například provedl rekonstrukci schodiště na pozemku č. St. 28/1, který je ve vlastnictví žalobce, dále fasády u malého domku stáčírny, která též náleží žalobci.9. Stavba Karolíniny kolonády představuje veřejné prostranství, průchozí kolonádu a její vydržení považuje žalovaný za vyloučené, neboť je užívána zejména veřejností. Květinovou výzdobu nelze považovat za držbu. Navíc je v zájmu žalobce, aby místa v blízkosti lázeňských domů zveleboval, udržoval. Oprava a údržba cizího majetku je běžná v užívacích, nájemních a jiných obdobných vztazích. Žalobce mohl spíše vydržet věcné břemeno užívání. Dále žalovaný uvedl, že v rámci posuzování držby je nutné striktně oddělit držbu pozemku a držbu stavby. Žalovaný poukázal, že nemovitost (stavba) byla ve vlastnictví jiného vlastníka, než byl pozemek, v době privatizace. Žalovaný nepoctivý záměr žalobce spatřuje zejména v tom, že užívání Karolíniny kolonády nemělo nikdy charakter držby.10. Soud má za prokázaný tento skutkový stav: Z výpisu z katastru nemovitostí číslo listu 5 je prokázáno, že žalovaný je zapsán jako vlastník k pozemku parc. č. St. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba bez čísla popisného a evidenčního (předmětná nemovitost).11. Soud pro lepší přehlednost očísloval privatizační projekt v přílohové obálce. Z privatizačního projektu jsou prokázány tyto skutečnosti: Z privatizačního projektu č.l. 2 (č.l. 7 spisu) je prokázáno, že privatizační projekt státního podniku Státní léčebné , jméno FO, , adresa, byl schválen ministrem pro správu národního majetku dopisem ze 17. 3. 1992. Obsahem privatizačního projektu je převod nemovitostí (č.l. 12 spisu, č.l.30 privatizačního projektu), které jsou vkládány do akciové společnosti Léčebné , jméno FO, , adresa, (žalobce) s tím, že je vkládána kolonáda p. č. , Anonymizováno, . Obsahem privatizačního projektu není žalovaná nemovitost stavební parc. č. , hodnota, , jejíž součástí byla stavba bez čísla popisného a evidenčního. Obsahem privatizačního projektu není ani informace o tom, že veškerý majetek Státních léčebných lázní s. p. kromě zemědělské půdy, kromě hotelu Flora, Gorky a Luxor a nedořešené restituční nároky, se stávají majetkem žalobce. Informace o tom, že by veškerý majetek Státních léčebných lázní s. p. byl převeden s výše uvedenými výjimkami na žalobce není nikde v privatizačním projektu uvedena. Naopak v rámci privatizace byly pozemky přesně oceněny (prokázáno z listiny na čl. 16 a násl. spisu, č.l. 128 a násl. privatizačního projektu) a došlo k ocenění jednotlivých pozemků, které byly převedeny (prokázáno v čl. 17-18 spisu, 129 a 130 privatizačního projektu).12. Na čísle listu 6 privatizačního projektu je uvedeno, že privatizační projekt řeší majetek celého podniku Státní léčebné lázně. Jsou zde tři nedořešené restituční nároky (Rauer, Premonstráti a Demanova) a jsou ponechány státnímu podniku. Privatizační projekt zahrnuje rozdělení stávajícího státního podniku na dvě akciové společnosti, tři lázeňské domy jsou navrženy do malé privatizace. Dvě akciové společnosti jsou a. s. , adresa, a a. s. Konstatinovy , jméno FO, . Je zde uvedeno slovo řeší majetek, nikoliv převádí majetek. Na čísle listu 10 privatizačního projektu je uvedeno, že privatizační komise nemá námitek k navržené formě privatizace, jak akciové společnosti , adresa, , tak , jméno FO, . S projektem privatizace , adresa, komise nesouhlasí, je nutno vyjasnit lázeňský dům Arnika a pět restituovaných objektů. Z číslo listu 132-134 privatizačního projektu je prokázáno, že privatizační projekt byl přepracován na základě jednání ze dne 13. 2. 1992, když údaje jsou k datu 31. prosince. 1991 (poznámka soudu kolaudace na čísle listu 24 je k srpnu 1991, kdy byla právní moci, proto mohla být budova uvedena v privatizačním projektu). Na čísle listu 133 je uvedeno, že předmětem privatizačního projektu , právnická osoba, . je provedení transformace stávajícího majetku do dvo