10 C 162/2025-15 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s tím, že žalobkyně na základě žádosti o poskytnutí úvěru č. , číslo, ze dne 22. 4. 2023 uzavřela s žalovanou Smlouvu o úvěru ke Kreditní kartě č. , číslo, . Následně žalobkyně umožnila žalované čerpat peněžité prostředky do výše úvěrového limitu ve výši 24 000 Kč uvedeného ve Smlouvě, když čerpané prostředky byly úročeny úrokovou sazbou ve výši 19,90 % ročně. Na základě opakovaného porušování povinnosti žalované splácet řádně a včas své peněžité závazky vůči žalobkyni byla žalované odeslána dne 29. 2. 2024 poslední výzva k zaplacení dlužné částky a Oznámením o zesplatnění veškeré závazky žalované byly prohlášeny za splatné ke dni 24. 7. 2024. Žalovaná k datu 25. 3. 2025 dlužila žalobkyni celkovou částku 32 203,69 Kč, avšak žalobkyně se rozhodla nárokovat pouze částku ve výši dlužné jistiny, tedy 28 475,27 Kč.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.3. Žalobkyně i žalovaná daly souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a z. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ( dále jen „OSŘ“), bez nařízení jednání.4. Soud má za prokázané, že žalobkyně na základě žádosti o poskytnutí úvěru č. , číslo, ze dne 22. 4. 2023 uzavřela s žalovanou dne 22. 4. 2023 smlouvu o úvěru ke Kreditní kartě č. 015421549R. Následně žalobkyně umožnila žalované čerpat peněžité prostředky do výše úvěrového limitu ve výši 24 000 Kč, když žalovaný tyto čerpal zejména prostřednictvím kreditní karty. Takto čerpané prostředky byly úročeny úrokovou sazbou ve výši 19,90 % ročně. Na základě opakovaného porušování povinnosti žalované splácet řádně a včas své peněžité závazky vůči žalobkyni byla žalované odeslána dne 29. 2. 2024 poslední výzva k zaplacení dlužné částky. Když ani poté žalovaná neplnila, byly oznámením o zesplatnění veškeré závazky žalované prohlášeny za splatné ke dni 24. 7. 2024. Žalovaná k datu 25. 3. 2025 dlužila žalobkyni celkovou částku 32 203,69 Kč, která se skládá z dlužné jistiny ve výši 28 475,27 Kč, z kapitalizovaného běžného úroku ve výši 1 896,39 Kč a z kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 832,03 Kč. Sazba úroku byla nejprve ve výši 19,90 % a v souladu s § 122 odst. 4 zák. č. 257/2016 Sb., byla nesplacená jistina dále po 90. dni od počátku prodlení žalované úročena sazbou ve výši 8,05 % ročně. Žalobkyně nárokuje toliko částku ve výši dlužné jistiny, tedy částku 28 475,27 Kč. Povinnost tvrzení stanovená § 101 odst. 1 písm. a) OSŘ a povinnost důkazní stanovená § 120 odst. 1 OSŘ, ohledně splácení úvěru, resp. jiné skutečnosti, která by vyvracela nárok žalobkyně, leží na žalované, která však žádnou z těchto povinností nesplnila, a proto má soud za prokázané, že splátky úvěru neuhradila tak, jak je uvedeno v žalobě. Žalobkyně zaslala žalované prostřednictvím právního zástupce žalobkyně dne 10. 4. 2025 předžalobní výzvu.5. Výše uvedenou smlouvu mezi žalobkyní a žalovanou posoudil soud jako smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. občanského zákoníku. Podle něj se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobkyně splnila svůj závazek, který jí z této smlouvy vyplýval a poskytla žalované úvěr ve výši 24 000 Kč. Žalovaná však svůj závazek vrátit poskytnuté peněžní prostředky nesplnila. Z toho důvodu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána vůči žalované po právu, proto jí soud v plném rozsahu vyhověl, tj. včetně úroku z úvěru. Protože žalovaná neplnila řádně a včas své peněžité závazky, dostala se do prodlení. Žalobkyni vzniklo právo žádat po žalované od prvního dne prodlení úroky z prodlení dle § 1968 a násl. ObčZ, a to v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a rozhodnutí České národní banky o stanovení repo sazby a je odpovídající výši, kterou žalobkyně požadovala.6. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. 1 OSŘ vůči žalované vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří jednak soudní poplatek ve výši 1 140 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), odměna advokáta ve výši 2 260 Kč za jeden úkon právní služby, tj. celkem za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby) podle § 7 a § 11 odst. 1 písm. a), d), vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“), paušální náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby celkem ve výši 1 350 Kč dle § 13 odst. 3 AT po 450 Kč. Advokát je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a z náhrady hotových výdajů (s výjimkou soudního poplatku). Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobkyně.