10 C 232/2025-17 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení shora ve výroku tohoto rozsudku uvedené částky s příslušenstvím. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že , právnická osoba, , akciová společnost, dne 18. 9. 2023 uzavřel jako postupitel se společností , Jméno žalobkyně, ., smlouvu o postoupení pohledávek. K postoupení portfolia pohledávek na ČS došlo s účinností ke dni 1. 11. 2023. Právní předchůdce žalobkyně se žalovanou uzavřeli dne 14. 5. 2016 Smlouvu o klasickém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované jednak klasický spotřebitelský úvěr ve výši 28 508 Kč za účelem koupě zboží a revolvingový úvěr s aktuálním úvěrovým rámcem 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala hradit pohyblivou základní roční úrokovou sazbu, která ke dni podpisu Smlouvy činila 22,68 % ročně. Žalovaná se dostala do prodlení a žalobkyně od úvěrové smlouvy odstoupila s účinností ke dni 30.9.2024 o čemž byla žalovaná informována Oznámením ze dne 30. 9. 2024. Po datu zesplatnění bylo na pohledávku uhrazeno 1 000 Kč.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.3. Žalobkyně i žalovaná daly souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a OSŘ, bez nařízení jednání.4. Soudem byl zjištěn následující skutkový stav: , právnická osoba, , akciová společnost, dne 18. 9. 2023 uzavřel jako postupitel se společností , právnická osoba, ., smlouvu o postoupení pohledávek. K postoupení portfolia pohledávek na ČS došlo s účinností ke dni 1. 11. 2023, přičemž součástí je i pohledávka za žalovanou. Právní předchůdce žalobkyně se žalovanou uzavřeli dne 14. 5. 2016 Smlouvu o klasickém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované jednak klasický spotřebitelský úvěr ve výši 28 508 Kč za účelem koupě zboží a revolvingový úvěr s aktuálním úvěrovým rámcem 30 000 Kč. Úvěr byl schválen akceptačním dopisem ze dne 29. 8. 2016 a přiděleno číslo úvěrové smlouvy 4322504533. Žalovaná se zavázala splácet revolvingový úvěr splátkami v minimální výši 5 % z dlužné částky k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, nejméně však částkou 500 Kč, a to od 17. dne měsíce následujícího po měsíci, kdy došlo k prvnímu čerpání úvěru. Žalovaná se zavázala hradit pohyblivou základní roční úrokovou sazbu, která ke dni podpisu Smlouvy činila 22,68 % ročně. Dle odst. VII, bodu VII2 Všeobecných obchodních podmínek, bylo mezi stranami sjednáno právo věřitele odstoupit od úvěrové smlouvy dostane-li se dlužnice do prodlení se splácením více než 2 po sobě následujících splátek nebo 1 splátky po dobu delší než 3 měsíce. Pohledávka byla předána právnímu nástupci ke dni 30. 11. 2023 a žalované byla odeslána upomínka k doplacení dlužné částky s upozorněním na možné odstoupení od úvěrové smlouvy dne 24. 8. 2024. Žalobkyně od úvěrové smlouvy odstoupila s účinností ke dni 30. 9. 2024 o čemž byla žalovaná informována Oznámením ze dne 30. 9. 2024. Po datu zesplatnění bylo na pohledávku uhrazeno dne 14. 10. 2024 částka 500 Kč a dne 14. 11. 2024 částka 500 Kč. Povinnost tvrdit a povinnost prokázat, že došlo k zaplacení, resp. že je zde jiná skutečnost kvůli níž pohledávka, uplatněná žalobkyní neexistuje, leží ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a), b) OSŘ a § 120 odst. 1 OSŘ na žalované. Žalovaná však ani jednu z těchto povinností nesplnila. Žalovaná nijak nerozporovala, že ve výroku uvedenou částku nezaplatila. Předžalobní výzva byla žalované zaslána dne 21. 5. 2025.5. Výše uvedenou smlouvu mezi žalobkyní a žalovanou posoudil soud jako smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Podle něj se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobkyně splnila svůj závazek, který jí z této smlouvy vyplýval a poskytla žalované úvěr ve shora uvedené výši. Žalovaná však svůj závazek vrátit poskytnuté peněžní prostředky nesplnila. Z toho důvodu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána vůči žalované po právu, proto jí soud v plném rozsahu vyhověl. Protože žalovaná neplnila řádně a včas své peněžité závazky, dostala se do prodlení a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalované od prvního dne prodlení úroky z prodlení dle § 1968 a násl. z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník; výše úroků z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a rozhodnutí České národní banky o stanovení repo sazby. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.6. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. 1 OSŘ vůči žalované vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 1 139 Kč a paušální náhrada hotových výdajů dle § 151 odst. 3 OSŘ 2 x 450 Kč, v souladu s vyhláškou č. 254/2015 ze dne 23. září 2015, o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu.