11 C 142/2025-16 — Okresní soud v Chebu

Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že mezi ní a žalovanou došlo dne , datum, k uzavření úvěrové smlouvy, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč, který se žalovaná zavázala splatit v měsíčních splátkách ve výši 1 040 Kč spolu s úrokem z úvěru ve výši 26,9 % ročně. Jelikož však žalovaná své závazky řádně a včas neplnila, úvěrující veškeré závazky žalované z úvěrového vztahu ke dni 9. 4. 2025 zesplatnila. Žalobkyně tak v řízení uplatnila pohledávky odpovídající neuhrazené jistině úvěru ve výši 28 887,46 Kč a poplatkům ve výši 4 917,71 Kč (odpovídající devíti poplatkům za upomínání žalované v období od , datum, do , datum, a dále deseti poplatkům za pojištění úvěru v období od 15. 6. 2024 do 15. 3. 2025), to vše včetně příslušenství, jednak v podobě úroku kapitalizovaného za dobu od 13. 9. 2024 do 25. 4. 2025 ve výši 3 910,14 Kč a dále ve výši 12 % ročně z dlužné jistiny do zaplacení, jednak v podobě úroku z prodlení kapitalizovaného za dobu od doby splatnosti jednotlivých splátek do 25. 4. 2025 ve výši 270 Kč a dále v zákonné výši z dlužné jistiny do zaplacení.Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Se souhlasem stran soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání.Z předložených listin dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům. Z předložené úvěrové smlouvy ze dne , datum, je zřejmé, že úvěrující se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 30 000 Kč, který se žalovaná zavázala splatit v měsíčních splátkách po 1 040 Kč vč. úroku ve výši 26,9 % ročně a současně pak zaplatit poplatky za úkony dle platného sazebníku. Čerpání úvěru ve výši 30 tis. Kč pak bylo prokázáno výpisem z úvěrového účtu. Nedílnou součástí úvěrové smlouvy strany učinily úvěrové podmínky, přičemž podle čl. 8.1 a 9.1 těchto podmínek byla žalobkyně oprávněna požadovat okamžité splacení celé jistiny úvěru s příslušenstvím či od smlouvy odstoupit v případě, že se žalovaná dostane do prodlení s úhradou jakéhokoliv dluhu vzniklého z úvěrové smlouvy. Podobně byl učiněn součástí smlouvy sazebník, podle něhož poplatek za upomínání činil 500 Kč za zaslání každé upomínky a poplatek přistoupení k pojištění činil s účinností od května 2024 podíl 0,17% měsíčně z poskytnuté výši úvěru. K zesplatnění závazků z úvěrové smlouvy došlo ke dni 9. 4. 2025, jak patrno z výzvy žalobkyně ze dne 19. 2. 2025.Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Na základě shora uvedených důkazních listin lze uzavřít, že žalobkyně prokázala sjednání platné úvěrové smlouvy dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku se žalovanou a současně i vyplacení úvěru žalované. Dále byly sjednány úhrady poplatků za přistoupení k pojištění, kdy výše poplatků byla průběžně aktualizována v rámci sazebníku, a také poplatku za upomínání. Bylo tak na žalované, aby v řízení tvrdila a prokazovala, že vyčerpaný úvěr splatila, případně jej splatila ve větším rozsahu, než odpovídá uplatněné jistině úvěru. Žalovaná však zůstala v řízení zcela nečinná, soud proto žalobě v částce odpovídající nedoplatku jistiny úvěru a sjednaných poplatků vyhověl a přiznal žalobkyni též úrok ve sjednané výši a dále v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku též na úrok z prodlení ve výši stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle kterého úspěšné žalobkyni náleží právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšné žalované. Přitom náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 353 Kč, odměny zástupce žalobkyně ve výši 4 920 Kč za dva úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby) podle ustanovení § 7 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, paušální náhrady hotových výdajů za dva úkony právní služby celkem ve výši 900 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 advokátního tarifu a náhrady 21% DPH ve výši 1 222,20 Kč (§ 151 odst. 2 občanského soudního řádu). Plnění povinnosti uhradit náklady řízení pak bylo žalované v souladu s § 149 odst. 1 občanského soudního řádu uloženo k rukám zástupce žalobkyně. Za účelně vynaložený úkon nelze považovat předžalobní výzvu zástupce žalobkyně v situaci, kdy na existenci dluhu a možnost jeho vymáhání soudní cestou upozornila žalovanou sama žalobkyně již v rámci výzvy z února 2025.