11 C 271/2024-50 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se po změně původního (nesprávného) žalobního petitu domáhala určení vlastnictví žalovaného k vozidlu uvedenému ve výroku I. tohoto rozsudku v období tam uvedeném s tím, že na základě kupní smlouvy ze dne , datum, převedla předmětné vozidlo do vlastnictví žalovaného, nicméně žalovaný v rozporu se svými smluvními a zákonnými povinnosti opomenul zajistit změnu údajů o vlastníkovi v registru vozidlu, v důsledku čehož hrozila a nadále hrozí žalobkyni újma pramenící z důsledků rozporu skutečného a zapsaného údaje o vlastníkovi předmětného vozidla.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Se souhlasem stran soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání.3. Na základě doložených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Kupní smlouvou ze dne , datum, ve spojení s příjmových pokladním dokladem o úhradě kupní ceny žalobkyně prokázala převod vlastnického práva k vozidlu shora uvedenému ze žalobkyně na žalovaného ke dni 7. 7. 2023. Žádostí o zápis změny vlastníka silničního vozidla ze dne 10. 7. 2023 byl prokázán bezvýsledný pokus žalobkyně o dosažení změny zápisu vlastnictví v registru vozidel, kdy žádost o změnu údaje v registru vozidel měl na vlastní náklad dle ujednání smlouvy zajistit žalovaný (čl. 1.4 kupní smlouvy). Ze sdělení , právnická osoba, v , Anonymizováno, ze dne 11. 2. 2025 pak vyplynulo, že žalovaný se jako vlastník předmětného vozidla registroval až od 29. 1. 2025. Z výzvy Městského úřadu v , Anonymizováno, ze dne , datum, pak je zřejmé, že v souvislosti s přestupkovým jednáním provozovatele uvedeného vozidla již byla žalobkyně vyzvána k úhradě uložené pokuty, a to na základě (nesprávného, neaktuálního) údaje obsaženého v registru vozidel.4. Na základě předložených listinných důkazů tak soud nemá žádných pochyb o tom, že žalovaný kupní smlouvy ze dne , datum, , která byla mezi stranami uzavřena v souladu s ustanovením § 2079 občanského zákoníku, nabyl uvedeného dne vlastnické právo k předmětnému vozidlu a toto vlastnictví trvalo minimálně po dobu uvedenou v žalobním požadavku, jak koneckonců vyplynulo z aktuálního zápisu údaje o vlastníkovi v registru vozidel, kdy iniciátorem změny zápisu musel být nutně sám žalovaný, který s odstupem půldruhého roku splnil svou zákonnou a smluvní povinnost. I přes aktuálně změněný zápis v registru vozidel je dle názoru soudu dán naléhavý právní zájem žalobkyně na požadovaném zpětném určení vlastnictví žalovaného, neboť stále hrozí riziko, že v důsledku protiprávního jednání či opomenutí žalovaného v době existence nesprávného zápisu v registru bude postižena sama žalobkyně, jak se již v jednom případě stalo. Z vyložených důvodů tedy soud podané žalobě na určení vlastnictví žalovaného zcela vyhověl, kdy žalovaný v tomto směru neuplatnil jakékoliv námitky, které by vyvracely uplatněná žalobní tvrzení.5. Výrok II. tohoto rozsudku o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle něhož úspěšné žalobkyni náleží právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, které jí vznikly, proti neúspěšnému žalovanému. Náklady řízení na straně žalobkyně přitom sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč, dále odměny zástupkyně žalobkyně za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) v celkové výši 5 160 Kč dle ustanovení § 7 a § 11 odst. 1 advokátního tarifu, paušální náhrady hotových výdajů za dva úkony právní služby dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu v celkové výši 600 Kč a náhrady DPH ve výši 1 209,60 Kč (§ 151 odst. 2 občanského soudního řádu). Plnění povinnosti uhradit náklady řízení v celkové výši 8 969,60 Kč pak bylo žalovanému v souladu s § 149 odst. 1 občanského soudního řádu uloženo k rukám zástupce žalobkyně. Při stanovení tarifní hodnoty bylo přitom vycházeno z ceny vozidla, jak byla sjednána v kupní smlouvě, neboť šlo o ocenitelný předmět řízení a využitelný údaj z hlediska zjištění ceny předmětu plnění. Lze jen dodat, že k tíži žalovaného nelze zohledňovat takové úkony žalobkyně, jimiž byly odstraňovány nedostatky žalobních tvrzení a důkazních návrhů nebo byly napravovány nedostatky žalobního petitu. Mimo rámec řešené věci lze doplnit, že kromě uložení povinnosti k náhradě nákladů řízení může žalobkyně pochopitelně po žalovaném posléze požadovat úhradu těch nákladů, které jí vznikly v důsledku protiprávního jednání žalovaného, tedy částky potenciálně násobně vyšší oproti částce správního poplatku za realizaci přepisu údaje o vlastnictví v registru vozidel.