11 C 293/2024-63 — Okresní soud v Chebu

Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení příspěvku placeného vlastníkem a provozovatelem vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti za újmu z provozu vozidla, když žalovaný dle žalobkyně vlastnil/provozoval v období od 13. 6. 2022 do 12. 6. 2023 vozidlo reg. zn. , SPZ, se zdvihovým objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, dále v období od 11. 3. 2022 do 1. 4. 2022 vozidlo reg. zn. , SPZ, se zdvihovým objemem válců nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 a dále v období od 11. 8. 2022 do 10. 8. 2023 vozidlo reg. zn. , SPZ, se zdvihovým objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, aniž by měl uzavřeno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem těchto vozidel, čímž mu vznikla povinnost uhradit v prvém případě příspěvek ve výši 23 725 Kč, ve druhém případě příspěvek ve výši 1 034 Kč, v případě třetího vozidla příspěvek ve výši 23 725 Kč a dále poplatek za mimosoudní uplatnění práva na příspěvek ve výši 300 Kč v každém jednotlivém případě uplatnění, vše se splatností odvozenou od zaslaných výzev.Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Se souhlasem stran soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání.Z listin navržených žalobkyní důkazu vyplynulo, že žalovaný byl v rozhodné době vlastníkem motorových vozidel shora uvedených, což je zřejmé ze sdělení , právnická osoba, , adresa, ze dne 10. 9. 2024. Výzvami ze dne 6. 10. 2022, ze dne 12. 12. 2022, ze dne 2. 1. 2023, ze dne 19. 1. 2023, ze dne 2. 11. 2023, ze dne 31. 8. 2023, ze dne 3. 4. 2023, ze dne 9. 5. 2023 a ze dne, Anonymizováno, 13. 7. 2023 ve spojení s následnými upomínkami o úhradu příspěvku a s informací , právnická osoba, . o stavu doručování zásilek bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k doložení sjednání povinného pojištění odpovědnosti za újmu z provozu vozidla a pro případ, že pojištění sjednáno nebylo, k zaplacení příspěvků za období a ve výši shora uvedené do 30 dní od doručení výzvy.Podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti sjednat pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla zapsaného v registru silničních vozidel. Z listin předložených žalobkyní přitom plyne, že žalovaný vůči registru vozidel deklaroval své vlastnictví shora uvedených vozidel a jako vlastníkovi mu ze zákona vznikla povinnost k pojištění odpovědnosti. Naopak žalovaný v řízení netvrdil, ani neprokazoval, že by pojištění odpovědnosti za újmu z provozu vozidla ve vztahu k výše uvedeným vozidlům sjednal, ani jiné skutečnosti, které by vylučovaly důvodnost uplatněného nároku. Podle ustanovení § 2 vyhlášky č. 205/1999 Sb. pak výše denní sazby příspěvku u osobního vozidla se zdvihovým objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 činí 65 Kč/den, tedy v tomto případě 47 450 Kč za uvedené období v případě prvého a třetího uvedeného vozidla. Výše denní sazby příspěvku u osobního vozidla se zdvihovým objemem válců nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 činí 47 Kč/den, tedy v tomto případě 1 034 Kč za uvedené období v případě druhého vozidla. Paušalizovaná výše nákladů na mimosoudní uplatnění práva na příspěvek pak činí dle ustanovení § 2a citované vyhlášky 300 Kč, přičemž v daném případě lze s ohledem na plynutí lhůt k uplatnění a množství vozidel akceptovat postupné uplatnění práva na příspěvek. Soud tedy žalobě zcela vyhověl, včetně požadavku na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle kterého zcela úspěšné žalobkyni náleží náhrada vzniklých nákladů řízení. Přitom náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 048 Kč, odměny zástupkyně žalobkyně ve výši 6 360 Kč podle § 7 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby), paušální náhrady hotových výdajů za dva úkony právní služby celkem ve výši 600 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 advokátního tarifu a dále náhrady 21% DPH (§ 151 odst. 2 občanského soudního řádu) ve výši 1 462 Kč. Plnění povinnosti uhradit náklady řízení pak bylo žalovanému v souladu s § 149 odst. 1 občanského soudního řádu uloženo k rukám zástupkyně žalobkyně.Předžalobní výzvu zástupkyně žalobkyně nelze považovat za účelný úkon v situaci, kdy k dobrovolnému splnění pod hrozbou soudního uplatnění nároku již předtím opakovaně vyzývala žalovaného sama žalobkyně v rámci jejích upomínek (tj. po samotné výzvě k zaplacení poplatku následují vždy ještě přinejmenším dvě upomínky samotné žalobkyně s upozorněním na možnost uplatnění nároku před soudem, které ostatně sama žalobkyně nadbytečně a k újmě rychlosti plynulosti věci předkládá). Již předchozími upomínkami tak lze mít účel předžalobní výzvy za dokonale splněný a zasílání dalších výzev představuje pouze neúčelné navyšování nákladů daného řízení, neboť již po první bezvýsledné výzvě je zřejmé, že žalovaný dobrovolně plnit nehodlá. K ustanovení § 142a občanského soudního řádu dlužno doplnit, že toto ustanovení bylo včleněno do českého právního řádu zákonem č. 396/2012 Sb., přičemž jím byla sledována mj. ochrana majetkových zájmů dlužníků (žalovaných) před neúčelným navyšováním nákladů řízení (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 11. 2013, sp. zn. 5 Cmo 368/2013), k němuž mělo docházet v době před uvedenou novelou. Nelze tudíž dle názoru nalézacího soudu aplikovat ustanovení § 142a občanského soudního řádu způsobem, v jehož důsledku by dlužník měl na nákladech řízení hradit částku vyšší, než by hradil před jeho přijetím.