ECLI: ECLI:CZ:OSCH:2025:11.C.347.2024.1 Datum: 2025-09-09 Předmět: O zaplacení 26 929,80 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 146 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 151 z. č. 99/1963 Sb. ["náklady řízení""smlouva o běžném účtu""smlouva o úvěru""náhrada nákladů"]
O co šlo: O zaplacení 26 929,80 Kč s příslušenstvím (["§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 146 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č)
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že žalovaný dne , datum, uzavřel s předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, ., smlouvu o bankovních produktech a službách, na jejímž základě vedla pro žalovaného běžný účet a dále byla sjednána dne , datum, formou Dispozic úvěrová smlouva, na jejímž základě úvěrující poskytla žalovanému kontokorentní úvěr , Anonymizováno, až do výše 20 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet spolu s úrokem ve výši 21,99 % ročně formou měsíčního kreditního příjmu ve výši 50 % povoleného debetu. Z důvodu porušování podmínek , Anonymizováno, spočívajícího v přečerpání povoleného limitu úvěrující poskytování tohoto produktu vypověděla a převedla vzniklý debetní zůstatek ve výši 24 505,93 Kč dne 2. 5. 2023 na nově otevřený úvěrový účet č. , č. účtu, , jehož dlužný zůstatek měl žalovaný splatit ve dvanácti měsíčních splátkách, což však neučinil, proto úvěrující úvěr ke dni 5. 9. 2023 zesplatnila. Žalobkyně, která pohledávky ze smlouvy nabyla postoupením, se tak v řízení domáhala úhrady nesplacené jistiny úvěru ve výši 24 505,93 Kč (sestávající z čerpané jistiny ve výš 20 036,59 Kč, dále úroku ve výši 1,50 Kč, dále poplatků za pojištění ve výši 337 Kč, dále úroků v celkové výši 1 530,84 Kč a dále dvou poplatků za překročení limitu , Anonymizováno, ve výši 600 Kč a konečně poplatku za otevření úvěrového účtu ve výši 2 000 Kč), tří poplatků za upomínání žalovaného ze dne 19. 6. 2023, dne 17. 7. 2023 a dne , datum, v celkové výši 1 800 Kč, úroku z prodlení z dlužné jistiny kapitalizovaného za dobu od 1. 9. 2023 do 8. 2. 2024 ve výši 1 419,87 Kč, dále úroku z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny a poplatků od 25. 2. 2024 do zaplacení a také úroku z úvěru (po částečném zpětvzetí žaloby) ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny od 6. 9. 2023 do 5. 12. 2023 a dále ve výši 15 % ročně od 6. 12. 2023 do zaplacení (nárok 1). Kromě toho žalobkyně v řízení uplatnila úhradu nově vzniklého „debetního zůstatku“ shora uvedeného běžného účtu ve výši 623,54 Kč, který sestává z poplatků za přistoupení k pojištění v období od 3. 5. 2023 do 2. 8. 2023 v celkové výši 556 Kč a dále z kapitalizovaného úroku z nepovoleného debetu, opět včetně úroku z prodlení v zákonné výši z dlužné částky od 25. 2. 2024 do zaplacení (nárok 2).2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání soudu se nedostavil.3. Z předložených listin dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům. Mezi úvěrující a žalovaným došlo nejprve dne , datum, k založení vztahu ze smlouvy o běžném účtu, jak patrno ze smlouvy o bankovních produktech a službách, kdy v návaznosti na vedení běžného účtu č. , č. účtu, strany posléze sjednaly povolený úvěrový limit (, Anonymizováno, ) do výše 20 000 Kč s podmínkou minimálního měsíčního kreditního příjmu 50 % limitu a s úrokem ve výši 21,99 % ročně (resp. 29 % ročně při nepovoleném debetním zůstatku), což je zřejmé z doložených Dispozic ze dne 18. 3. 2022. V rámci sazebníku, který byl učiněn součástí jejich závazku, strany sjednaly poplatek za překročení povoleného debetního zůstatku ve výši 300 Kč, poplatek za převedení nepovoleného debetního zůstatku na nově otevřený úvěrový účet ve výši 10 % povoleného limitu a poplatek za zaslání každé upomínky ve výši 600 Kč. Součástí uvedených smluv pak strany učinily též všeobecné obchodní podmínky a dále speciální produktové podmínky. V rámci produktových podmínek strany sjednaly oprávnění úvěrující přistoupit při překročení povoleného debetního zůstatku či nedodržení měsíčního kreditního příjmu (čl. 23) mimo jiné k ukončení poskytování úvěrového limitu a k převodu zůstatku na nově otevřený úvěrový účet (čl. 24), přičemž dle čl. 27 byla úvěrující oprávněna úročit splatnou jistinu, poplatky i úroky úrokem z prodlení. Dne 3. 5. 2023 úvěrující ukončila poskytování , Anonymizováno, z důvodu porušování smluvních ujednání a převedla debetní zůstatek běžného účtu na nově otevřený úvěrový účet, jak patrno z výpisů z běžného i úvěrového účtu. K následnému zesplatnění tohoto úvěru ve výši 24 505,93 Kč pak úvěrující přistoupila dopisem ze dne 7. 9. 2023, který současně předložila. Jednotlivé transakce proběhlé na běžném účtu, které vedly ke vzniku nepovoleného debetu ve výši 24 505,93 Kč (sestávajícího z jednotlivých čerpání, poplatků za pojištění, za překročení limitu Flexikreditu a za otevření úvěrového účtu a dále ze splatných úroků), jsou patrné z doloženého běžného účtu. Podobně výpisem z úvěrového účtu č. , č. účtu, pak žalobkyně doložila postupné úročením úvěrové pohledávky úrokem z prodlení, obdobně se pak podává z platební historie. Upomínání žalovaného ve dnech 15. 8. 2023, 16. 7. 2023 a 17. 6. 2023 pak žalobkyně prokázala upomínkami z uvedených dat. Nabytí pohledávek ze smlouvy od úvěrující prokázala žalobkyně doloženou postupní smlouvou, vč. přílohy v podobě seznamu postoupených pohledávek, a dále notifikací postoupení.4. Ve věci bylo žalobkyní prokázáno, že na základě platné úvěrové smlouvy ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku poskytla její právní předchůdkyně žalovanému úvěr do výše 20 000 Kč, který žalovaný postupnými úkony přečerpal, čímž se dopustil porušení sjednaných podmínek poskytování úvěru a úvěrující vzniklo právo na zesplatnění celého úvěru odpovídající vyčerpaným částkám debetního zůstatku v celkové výši 20 036,59 Kč (původní tvrzení žalobkyně ze žaloby tak neodpovídalo skutečnosti), na který žalovaný neuhradil ničeho. Žalobkyně prokázala i nabytí těchto pohledávek od právní předchůdkyně. Povinnost tvrzení a povinnost důkazní ohledně splacení takto vzniklých závazků, případně ohledně jiných skutečností oslabujících či vyvracejících nároky žalobkyně spočívala na žalovaném, který však v řízení zůstal zcela nečinný, proto soud žalobou uplatněným vyhověl v rozsahu uplatněné nesplacené jistiny (sestávající původně též ze sjednaných poplatků, jak vymezeny shora, a úrokového příslušenství), vyúčtovaných poplatků za upomínání, úroku z úvěru, včetně zákonného úroku z prodlení dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši stanoveném ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I. tohoto rozsudku). Podobně pak platí o nárocích na zaplacení nesplaceného debetního zůstatku odpovídajícího sjednanému poplatku za přistoupení k pojištění osobních věcí, platebních karet a internetových rizik ve výši 99 Kč měsíčně, jak to odpovídá ujednání v rámci dispozic, kdy přiznány byly nároky na sjednaný poplatek za přistoupení k pojištění v období od 3. 5. 2023 do 2. 8. 2023 (tj. 4x 99 Kč). Naopak soud musel žaloby zamítnout (výrok II. rozsudku) v rozsahu odpovídající rozdílu mezi přiznaným poplatkem za pojištění a uplatněným poplatkem ve výši 139 Kč, kdy žalobkyně v řízení neprokázala jakýkoliv právní důvod navýšení poplatku, kdy z listin označených žalobkyní k důkazu a současně předložených žádné takové navýšení nevyplývá (viz sazebník přiložený k podání žalobkyně ze dne 26. 5. 2025). To samé pak platí o úrocích z takového debetního zůstatku. Ostatně již tyto skutečnosti musel soud sám dohledávat v předložených výpisech, kdy z podání žalobkyně je dostatečně zřetelné, že svou povinnost tvrzení v tomto ohledu plnit ani nehodlala (žalobkyně ostatně nedokázala uvést ani správnou výši poplatku za pojištění), objasnit tuto skutečnost pak nedokázala ani zástupkyně žalobkyně přítomná při jednání.5. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 146 odst. 2 občanského soudního řádu, podle kterého soud přiznal úspěšné žalobkyni právo na náhradu účelně vynaložených nákladů vůči neúspěšnému žalovanému v podílu, v němž soud zohlednit neúspěch žaloby, jak odpovídal jejímu částečnému zpětvzetí ve spojení s výrokem II. rozsudku. Žalobkyně tak byla úspěšná ze 82 %, tudíž jí náleží 64 % účelně vynaložených nákladů řízení. Přitom náklady řízení na straně žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 078 Kč, odměny zástupce žalobkyně ve výši Kč za dva úkony právní služby ve výši 4 360 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) podle § 7 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, odměny zástupce žalobkyně za jeden poloviční úkon právní služby ve výši 1 090 Kč (předžalobní výzva prostá) podle § 7 a § 11 odst. 3 písm. h) advokátního tarifu, náhrady hotových výdajů celkem ve výši 900 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu a náhrady na DPH ve výši 1 333,50 Kč (§ 151 odst. 2 občanského soudního řádu). Při podílu ve výši 64 % tak žalobkyni náleží náhrada ve výši 5 607 Kč, jejíž plnění bylo žalovanému uloženo v souladu s § 149 odst. 1 občanského soudního řádu uloženo k rukám zástupce žalobkyně. Nikdy se pak v poměrech civilního sporného procesu nehradí náklady vynaložené neúčelně, tedy zejména v důsledku vlastního postupu nebo opomenutí některé ze stran, kdy nelze po žalovaném spravedlivě požadovat, aby hradil jakékoliv náklady odstraňování vad neurčité žaloby nebo náklady konání jednání, která byla nařízena pouze z důvodů na s