11 C 374/2024-33 — Okresní soud v Chebu

Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne , datum, jí dodávala elektřinu do odběrného místa na adrese , adresa, . Za realizaci dodávek elektřiny v období od 14. 10. 2022 do 22. 5. 2023 vyúčtovala žalobkyně žalované částku 46 577,52 Kč se splatností 12. 6. 2023, na kterou žalovaná neuhradila ničeho. Za realizaci dodávek elektřiny v období od 23. 5. 2023 do 9. 11. 2023 vyúčtovala žalobkyně žalované částku 30 283,18 Kč se splatností 29. 11. 2023, na kterou žalovaná neuhradila ničeho. Z důvodu prodlení žalované s úhradou ceny elektřiny došlo na žádost žalobkyně ze strany distributora k realizaci odpojení odběrného místa žalované od distribuční soustavy, přičemž žalobkyně po žalované uplatnila úhradu poplatku za odpojení ve výši 907,50 Kč, kterou musela za tento úkon distributorovi uhradit. Dále se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 720 Kč za tři upomínky k úhradě dlužných plateb ze dne 14. 8. 2023, ze dne 23. 10. 2023 a ze dne 21. 3. 2023.Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. K nařízenému jednání soudu se žádná z účastnic nedostavila.Z provedeného dokazování při absenci jakékoliv obrany žalované dospěl soud ohledně nároků na zaplacení ceny energií a na zaplacení poplatků za upomínání ke skutkovým závěrům shodným se žalobními tvrzeními, totiž že žalobkyně dodávala žalované elektřinu do sjednaného odběrného místa na adrese shora uvedené na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny. Úhradu za dodávku elektřiny za období a ve výši shora uvedené pak žalobkyně vyúčtovala žalované fakturou č. , hodnota, a fakturou č. , hodnota, . Tyto faktury žalovaná nereklamovala, ani jinak nezpochybnila a lze mít v souladu s ustálenou judikaturou odvolacího soudu u vyúčtování energie za to, že dokládají sjednanou distribuční sazbu, produkt a jeho cenu. Datum splatnosti uplatněných nároků se odvíjí od data splatnosti uvedeného na každé z faktur v souladu s obchodními podmínkami žalobkyně. Žalobkyně dále prokázala, že distributor elektřiny provedl odpojení shora uvedeného odběrného místa a žalobkyně žalované vyúčtovala poplatek za odpojení, jak vyplývá z faktury č. , hodnota, .Jakkoliv bylo upomínkami prokázáno upomínání žalované v uvedených datech, byl vznik nároku na zaplacení poplatku ve výši 240 Kč za každou upomínku vázán na splnění podmínky doporučené formy odeslání upomínky, což ovšem žalobkyně přes výzvu soudu ze dne 7. 12. 2024 nijak neprokázala, naopak se dovolávala toliko elektronické formě doručování. Vzhledem k nastalé koncentraci řízení pak o jakýchkoliv dalších důkazních prostředcích uvažovat již nelze.Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, v rozhodném znění, smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.V daném případě žalobkyně dostatečným způsobem při absenci jakýchkoliv námitek žalované prokázala dodávky elektřiny na základě smlouvy uzavřených se žalovanou, tudíž bylo na žalované, aby v řízení tvrdila a prokázala úhradu ceny za dodané energie, případně jiné skutečnosti vyvracející uplatněné nároky, žalovaná však zůstala v řízení nečinná, soud tedy přiznal žalobkyni právo na zaplacení uplatněných pohledávek spočívající v ceně za dodanou energii. Kromě toho dle ustanovení § 51 odst. 1 písm. b) energetického zákona lze považovat odběr elektřiny při opakovaném neplnění platebních povinností ze strany žalované za neoprávněný, který zakládá právo žalobkyně požádat distributora o přerušení či odpojení dodávky elektřiny do odběrného místa (§ 30 odst. 1 písm. d) a § 25 odst. 10 písm. b) energetického zákona), jak se stalo v řešené věci, přičemž v rámci smluvních podmínek strany zakotvili povinnost žalované k úhradě nákladů na toto odpojení. Ode dne následujícího od data splatnosti shora uvedených faktur se žalovaná dostala do prodlení s plněním svých povinností, má tedy žalobkyně též právo na úrok z prodlení dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I. rozsudku). Naopak podmínky vzniku nároku na zaplacení poplatku za zaslání doporučené upomínky žalobkyně neprokázala (výrok II. rozsudku).Žalobkyně byla ve věci neúspěšnou toliko v poměrně nepatrné části předmětu řízení, proto jí podle ustanovení § 142 odst. 3 občanského soudního řádu vůči žalované vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Soud tak žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni náhradu v celkové výši 19 692,80 Kč, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 140 Kč, odměny zástupce žalobkyně ve výši 12 780 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva) podle ustanovení § 7 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, paušální náhrady hotových výdajů celkem ve výši 900 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 advokátního tarifu, a náhrady na DPH ve výši 2 872,80 Kč (§ 151 odst. 2 občanského soudního řádu). Plnění povinnosti uhradit náklady řízení pak bylo žalované v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 občanského soudního řádu uloženo k rukám zástupce žalobkyně.