11 C 394/2024-31 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala určení výživného na částku 4 500 Kč měsíčně s účinností od 1. 11. 2024 s tím, že žalovaný je jejím otcem, nicméně výživné přestal hradit v září 2022 v době, kdy žalobkyně ukončila bakalářské studium a nastoupila do zaměstnání. V červnu 2024 byla žalobkyně přijata do navazujícího magisterského studia na Fakultě sociálních studií , Anonymizováno, univerzity v , Anonymizováno, v prezenčním studiu, tudíž přistoupila k ukončení pracovního poměru. V souvislosti se zajištěním svých potřeb tak žalobkyně vynakládá částku 5 650 Kč na ubytování v pokoji ve sdíleném studentském bytě, dále ¼ úhrady za mobil a internet ve výši 1 900 Kč/měsíc, náklady MHD ve výši 2 375 Kč/rok, jízdné na trase , adresa, ve výši 380 Kč za jednu jízdu, dále výdaje na stravu ve výši 5-7 tis. Kč/měsíc, náklady na pořízení studijních materiálů ve výši 100-200 Kč/měsíc a také běžné náklady na oblečení a drogistické zboží. Od započetí studia je žalobkyně bez příjmů s výjimkou jednorázově vyplaceného ubytovacího stipendia ve výši necelých 3 tis. Kč a odměny za spolupráci na projektu ve stejné výši (obojí vyplaceno v prosinci 2024). Žalobkyně nevlastní majetek vyšší hodnoty s výjimkou notebooku a tabletu. Matka žalobkyně byla z důvodu nepříznivého zdravotního stavu v dlouhodobé pracovní neschopnosti od r. 2023, přičemž v prosinci 2024 jí byl přiznán důchod 1. stupně. Matka žalobkyně vlastní osobní automobil zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, a nemovitosti v katastrálním území , adresa, u , Anonymizováno, , přičemž nad rámec plnění vyživovací povinnosti k žalobkyni, plní též vyživovací povinnost k bratrovi žalobkyně Filipovi, na jehož výživu žalovaný přispívá částkou 5 000 Kč měsíčně. Majetkové a sociální poměry žalovaného nejsou žalobkyni známy krom toho, že má další vyživovací povinnost.2. Žalovaný k žalobě uvedl pouze tolik, že stanovení výživného ponechává na úvaze soudu s tím, že se žalobkyní není v kontaktu a nemá o ní žádné informace. Dále zmínil svůj nepříznivý zdravotní stav. Ani přes opakovanou výzvu soudu žalovaný své osobní, příjmové a majetkové poměry nijak neobjasnil, svá tvrzení nijak nedoložil.3. Po provedeném dokazování dospěl soud ke skutkovým závěrům shodným s uplatněnými žalobními tvrzeními, zejména jde-li o poměry žalobkyně a její matky, poměry žalovaného se pro jeho pasivitu podařilo objasnit pouze v obecných rysech (v parametrech uplatnění projednací zásady ve sporném civilním řízení). Nebylo v řízení sporu o tom, že žalobkyně je dcerou žalovanou a je to zřejmé i z rozsudku Okresního soudu v Chebu ze dne 29. 9. 2008, č. j. 19 P 98/2008-39, jímž byla naposledy určována vyživovací povinnost žalovaného k žalobkyni částkou 1 800 Kč měsíčně. Z nájemní smlouvy ze dne , datum, je patrno, že žalovaná jako jedna ze čtyř spolubydlících užívá byt v , Anonymizováno, na základě práva na nájmu za nájemné ve výši 15 tis. Kč měsíčně s povinností platby zálohy za služby související s užíváním bytu ve výši 5 900 Kč, na jejichž úhradě se podílí poměrnou částkou ve výši 5 650 Kč měsíčně do konce r. 2024 a od r. 2025 pak částkou 5 900 Kč (z důvodu navýšení zálohových plateb), jak vyplynulo z dokladů o realizaci platebního příkazu u , právnická osoba, . Dle potvrzení o studiu , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne 9. 7. 2024 je žalobkyně studentkou , Anonymizováno, . , Anonymizováno, navazujícího magisterského studijního programu v prezenční formě. Elektronickými jízdenkami Českých drah, a.s. byla prokázána výše jízdného na trase , adresa, v intervalu 376 Kč - 391 Kč, přičemž místní dopravné v , Anonymizováno, činí pro studenta 2 375 Kč ročně, jak se podává ze stvrzenky , právnická osoba, . Přiznání ubytovacího stipendia a dále mimořádného stipendia za účast v projektu, každé ve výši necelé 3 tis. Kč, v prosinci 2024 bylo doloženo rozhodnutími , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Žalobkyně účtenkou doložila též nákup obuvi za částku cca 2 tis. Kč v listopadu 2024.4. Rozhodnutím , právnická osoba, ze dne 1. 11. 2024 byl matce žalobkyně přiznán částečný invalidní důchod z důvodu zjištění invalidity prvého stupně a vyplácen je v částce mírně přesahující 10 tis. Kč, což patrno z výplatních dokladů , právnická osoba, . Předtím matka žalobkyně pobírala podporu v nezaměstnanosti (od března 2024 ve výši 14,5 tis. Kč měsíčně a dále též příspěvek na bydlení (od listopadu 2024 ve výši necelých 2,5 tis. Kč měsíčně), jak vyplynulo z rozhodnutí Úřadu práce ČR ze dne , datum, a z rozhodnutí téhož ze dne 6. 11. 2024 ve spojení s potvrzeními , právnická osoba, . o zaúčtování příchozích plateb. Pravidelné měsíčních výdaje matky žalobkyně na elektřinu, koncesionářské poplatky a TV činí dle dokladu SIPO částku cca 4,5 tis. Kč, zatímco na výdajích telekomunikační služby platí matka žalobkyně částku necelých 2 000 Kč měsíčně za 4 osoby, tedy na žalobkyni připadá výdaj ve výši 500 Kč. Matka žalobkyně vlastní nemovitosti v katastrálním území , adresa, u , Anonymizováno, , a to jednak dům (vč. souvisejících pozemků), v němž je uspokojována bytová potřeba rodiny, jednak je spoluvlastnicí domu, v němž bydlí babička žalobkyně.5. K poměrům žalovaného bylo z vlastní činnosti soudu (rozsudek nadepsaného soudu ze dne 17. 1. 2023, č. j. 9 C 398/2022-36) zjištěno pouze tolik, že má kromě žalobkyně další vyživovací povinnosti k bratrovi žalobkyně , Anonymizováno, a dále k dceři , Anonymizováno, (nar, Anonymizováno, , Anonymizováno, ), přičemž vycházeno bylo z posledního známého příjmu žalovaného ve výši 22 675 Kč, což ovšem odpovídá poslednímu zjištěnému příjmu otce ze zaměstnání u Policie ČR v r. 2008. Soudu přitom není znám jediný důvod k bonifikaci procesní pasivity žalovaného v tom směru, že by snad soud měl vycházet z tohoto posledního zjištěného příjmu. Není nadto vcelku pochyb o tom, že pokud by žalovaný u uvedeného zaměstnavatele setrval, jeho současný příjem by se pohyboval v diametrálně odlišných parametrech. Koneckonců při zjišťování příjmů pro účely stanovení výživného vycházeno pravidelně ze zásady potenciality příjmu. Navíc však zákonem předvídanou alternativou k tomuto postupu je v případě pasivity žalovaného stanovení příjmu dle ustanovení § 916 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, jak vyloženo dále.6. Podle ustanovení § 910 občanského zákoníku mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost, když podle ustanovení § 911 občanského zákoníku je podmínkou přiznání výživného neschopnost oprávněného sám se živit. Pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost (§ 913 občanského zákoníku). Výživné pro děti lze přiznat i za dobu nejdéle tří let nazpět od podání žaloby (§ 922 odst. 1 občanského zákoníku).7. Po provedeném zhodnocení dokazováním zjištěných skutečností dospěl soud k závěru, že žalobkyně dočasně pozbyla schopnost sama se živit, neboť se v rámci prezenčního studia na vysoké škole připravuje na výkon budoucího povolání, přičemž příjmové a majetkové poměry rodičů takové studium umožňují. Vyživovací povinnost žalovaného k žalobkyni tak nadále trvá. Lze dále shrnout, že odůvodněné (nezbytné) náklady žalobkyně spojené s plněním jejích studijních povinností se v rozhodném období (od listopadu 2024) pohybují minimálně v rozmezí 13,5 – 14 tis. Kč měsíčně, přičemž vzhledem k započetí daného stupně studia a tomu odpovídající zvýšené náročnosti lze předpokládat spíše sporadickou možnost přivýdělku ze strany žalobkyně, jak to odpovídá doloženým jednorázovým příjmům. Na nákladech žalobkyně by se přitom žalovaný měl podílet v lehce převažující míře vzhledem k tomu, že se žádným způsobem nepodílí (nad rámec běžného výživného) na zajištění potřeb žalobkyně (na rozdíl od její matky), tedy částkou rozhodně přesahující 7 tis. Kč, nicméně žalobkyně uplatnila výživné toliko v moderované výši 4 500 Kč. Žalovaný se přitom o vlastní vůli připravil o možnost vnášet do řízení skutečnosti, které by soud měl zohledňovat z hlediska limitace jeho podílu na plnění vyživovací povinnosti, tedy není žádného důvodu nevycházet v tomto směru z nevyvratitelné domněnky ustanovení § 916 občanského zákoníku (v r. 2025 jde o částku přesahující 120 tis. Kč), kdy navíc i v situaci pravidel standardní valorizace příjmů ve služebním poměru příslušníka bezpečnostního sboru by žalovaný v současnosti mohl (potencialita příjmů) dosahovat příjmů, při kterých by soud spolehlivě dovodil výrazně vyšší částku výživného, než bylo žalobou požadováno. V civilním řízení sporném je ovšem soud zásadně vázán návrhem, tedy podané žalobě zcela vyhověl a žalob