15 C 172/2024-123 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobou, doručenou zdejšímu soudu formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne 12. února 2024, se žalobkyně po žalované původně domáhala zaplacení příspěvků v celkové výši 33 852 Kč, poplatků spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvky v celkové výši 1 800 Kč s úrokem z prodlení z každého příspěvku za dobu prodlení s jeho placením do zaplacení. K odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaná, jakožto vlastník/provozovatel automobilů neměla k těmto vozidlům sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ačkoli je tato povinnost založena ustanovením § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZPOPV“). S odkazem na § 4 odst. 1 tohoto zákona se tak žalobkyně domáhala po žalované zaplacení příspěvku, a to k nákladnímu automobilu s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, , v době od 11. října do 11. prosince 2022 a v době od 12. prosince 2022 do 10. dubna 2023 a k automobilům se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, , v době od 19. srpna do 30. listopadu 2022 a v době od 4. do 30. prosince 2022, a registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, , v době od 20. září do 16. prosince 2022 a v době od 17. prosince 2022 do 15. února 2023, ačkoli je tato povinnost založena ustanovením § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „ZPOPV“). S odkazem na § 4 odst. 1 tohoto zákona se tak žalobkyně domáhala zaplacení příspěvků, a to ve vztahu k provozu prvního uváděného vozidla v částkách 5 332 Kč za 62 dny v prvním uváděném období a 10 320 Kč za 120 dní v druhém uváděném období, ve vztahu k provozu druhého uváděného vozidla v částkách 6 760 Kč za 104 dny v prvním uváděném období a 1 775 Kč za 27 dní v druhém uváděném období a ve vztahu k provozu třetího uváděného vozidla v částkách 5 720 Kč za 88 dní v prvním uváděném období a 3 965 Kč za 61 den v druhém uváděném období, vypočtených podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 205/1999 Sb. a poplatků po 300 Kč spojených s mimosoudním uplatněním práva na každý tento příspěvek podle § 4 odst. 4 ZPOPV, jejichž výše je stanovena § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Žalovaná totiž nereagovala na písemné výzvy žalobkyně k zaplacení příspěvků, které jí měly být doručeny 18. února 2023 ohledně prvního a pátého uváděného příspěvku, 16. června 2023 ohledně druhého a šestého uváděného příspěvku, 5. února 2021 ohledně třetího uváděného příspěvku a 18. prosince 2021 ohledně čtvrtého uváděného příspěvku. Žaloba na zaplacení úroku z prodlení nebyla blíže odůvodněna.2. Soud při posouzení věci vycházel z právního názoru o tom, že řízení o zaplacení příspěvku je občanskoprávní řízení a že soud má pravomoc v této věci rozhodnout, protože není jiný orgán, jemuž by zákonu tuto pravomoc svěřil. Tento závěr byl vyjádřen v usnesení (odvolacího) Krajského soudu v Plzni ze dne 29. března 2013, čj. 61 Co 148/2013 - 59, jímž bylo změněno rozhodnutí nalézacího soudu o zastavení řízení vedeném pod spisovou značkou 115 EC 45/2011. V této souvislosti lze odkázat na jiné usnesení Krajského soudu v Plzni (jakožto soudu odvolacího v obdobné věci vedené před zdejším soudem pod sp. zn. 15 EC 394/2010) ze dne 25. března 2013, čj. 12 Co 99/2013 - 62, podle nějž je žalované plnění pojistným. V tomto smyslu tedy jde o soukromoprávní nárok.3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, neboť všechna vozidla prodala před cca dvěma roky. Své tvrzení prokazovala předloženými písemnými smlouvami. Žalobkyně v reakci na to (předložení písemných převodních smluv) vzala žalobu částečně zpět podle níže uvedeného odstavce. Ohledně zbytku žalovaného nároku hodnotila, že předložená smlouva k vozidlu RZ , SPZ, není věrohodná, neboť neobsahovala potřebné osobní údaje nového majitele vozidel. U vozidla RZ , SPZ, pak byla žalovaná jeho vlastnicí do 16. ledna 2023 a příspěvek je tedy povinna zaplatit za dobu 31 den v částce 2 015 Kč.4. Usnesením ze dne 26. března tr., čj. 15 C 172/2024-109, poté soud zastavil řízení ohledně žaloby na zaplacení příspěvků 6 760 Kč a 1 755 Kč s veškerým příslušenstvím a ohledně žaloby na zaplacení příspěvku 3 965 Kč v částce 1 950 Kč s úrokem z prodlení z této částky, pro částečné zpětvzetí žaloby v tomto rozsahu. Předmětem řízení zůstaly jen příspěvky 5 332 Kč, 10 3230 Kč, 5 720 Kč a 2 015 Kč (3 965 – 1 950) s příslušenstvím představující hmotněprávní náklady na vymáhání každého tohoto příspěvku po 300 Kč a úrok z prodlení z těchto částek.5. Z vyjádření účastnic bylo zřejmé, že sporné bylo jen vlastnictví žalované k vozidlu RZ , SPZ, , nikoli to, že žalovaná je jako vlastnice tohoto vozidla evidována v registru vozidel.6. Ani po dokazování soud nezjistil, že by vlastnické právo k tomuto vozidlu bylo žalovanou převedeno jiné osobě. Žalovanou předložené písemné smlouvy měly být sjednány se stejným novým vlastníkem vozidel, , jméno FO, . Přesto byly vlastnoruční podpisy na těchto soukromých písemnostech zcela odlišné. Další žalovanou navržený důkaz svědeckým výslechem pana , jméno FO, nemohl být soudem proveden, neboť se soudu nepodařilo zajistit přítomnost svědka k tomuto procesnímu úkonu. Navržený svědek si na evidované adrese pro doručování (P. O. Box) předvolání nevyzvedl a soudu není známo, kde by se mohl zdržovat tak, aby mohl pomocí pořádkového opatření důkaz provést.7. Ohledně skutkového stavu tedy soud vycházel z toho, že žalovaná byla vlastnicí vozidel RZ , SPZ, v době, za kterou se žalobkyně domáhala zaplacení příspěvků.8. Nárok žalobkyně na zaplacení příspěvků je zakotven v § 4 odst. 1 ZPOPV. Jejich žalovaná výše odpovídala § 2 odst. 1 vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí ZPOPV, ve spojení s § 4 odst. 5 ZPOPV. Nárok na zaplacení (náhrady) nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek je zakotven v § 4 odst. 4 ZPOPV a jejich žalovaná výše odpovídala § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., ve spojení s § 4 odst. 5 ZPOPV. Nárok na zaplacení úroku z prodlení vychází z § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „OZ“) a jeho žalovaná výše odpovídala § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.9. Výrokem I. proto soud uložil žalované zaplatit žalované příspěvky v celkové částce 24 587 Kč, (náhradu) náklady spojené s mimosoudním vymáháním příspěvku v celkové částce 1 200 Kč, jakožto hmotněprávní příslušenství příspěvků ve smyslu § 513 OZ, a úrok z prodlení z uvedených příspěvků v zákonné výši, když žalovaná se ocitla v prodlení s plněním peněžitého dluhu podle §§ 1968 a 1970 OZ splatného podle výzvy věřitelky (ve smyslu § 1985 OZ a § 4 odst. 7 ZPOPV). Lhůta pro splnění těchto povinností byla stanovena podle § 160 odst. 1 OSŘ.10. Výrokem II. soud rozhodl o náhradě nákladů řízení v souladu s § 142 odst. 1 ve spojení s § 146 odst. 2 OSŘ, podle kritéria plného procesního úspěchu ve věci a zavinění zastavení řízení. Žalovaná zavinila částečné zastavení řízení tím, že na výzvu (žalobu) k placení příspěvku reagovala teprve před soudem a ve zbytku byla zcela procesně úspěšná žalobkyně. Proto žalobkyni svědčí právo na plnou náhradu nákladů řízení vynaložených k účelnému uplatnění jejího práva před soudem.11. Žalobkyně vynaložila (resp. lze očekávat, že vynaloží) k účelnému uplatnění svého práva před soudem ve smyslu § 142 odst. 1 OSŘ tyto účtované náklady na: Soudní poplatek 1 427 Kč v souladu s § 137 OSŘ; Odměnu své zástupkyně, která je advokátkou, (v souladu se závěry vyjádřenými mj. v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. července 2017, sp. zn. 25 Cdo 1750/2017; všechna zde citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná na www.nsoud.cz) počítanou v souladu s § 151 odst. 2 OSŘ podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za tři úkony právní služby (1. převzetí a příprava zastoupení, 2. sepis výzvy k plnění a 3. sepis žaloby; podle závěrů vyjádřených v odůvodnění usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 17. října 2022, čj. 10 Co 283/2022-35, jakožto soudu odvolacího ve věci vedené před zdejším soudem pod sp. zn. 15 C 281/2021, nebo ze dne 29. června 2022, čj. 14 Co 112/2022-67, jakožto soudu odvolacího ve věci vedené před zdejším soudem pod sp. zn. 15 C 154/2020) po 500 Kč podle § 14b odst. 1 advokátního tarifu, za jeden úkon právní služby (4. účast na jednání před soudem 3. ledna tr.) v částce 2 460 Kč a za dva úkony právní služby (5. účast na jednání před soudem 19. května tr.6. účast na jednání před soudem 30. června tr.) po 2 100 Kč podle § 7 a § 11 odst. 1 advokátního tarifu, tj. v součtu 8 160 Kč; Provozní výdaje této zástupkyně nahrazované v paušální výši po 100 Kč za první tři uvedené úkony právní služby a po 450 Kč za zbylé uvedené úkony právní služby ve smys