15 C 388/2024-18 — Okresní soud v Chebu

Žalobou, doručenou zdejšímu soudu formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne 29. srpna 2024, se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení 10 571,60 Kč, jakožto nevráceného úvěru (žalobkyní označeno jako nesplacená jistina) a smluvní pokuty 571,60 Kč. Stejnou žalobou se dále domáhala zaplacení poplatku 4 290 Kč za poskytnutí úvěru, označovaného také jako úrok, úroku 3 600 Kč, takto kapitalizovaného za období od 1. dne prodlení po celkové splatnosti závazku, tj. od 3.3.2023 do 2.3.2024, kdy základem pro výpočet úroku byla postoupená jistina pohledávky ve výši 10 000 Kč, která byla v uvedeném období úročena smluvní úrokovou sazbou ve výši 36 %, poplatků za odeslání písemných upomínek ve výši 500 Kč, úroku z prodlení 1 664,38 Kč, takto kapitalizovaného v zákonné výši za období od 1. dne prodlení po splatnosti závazku, tj. od 3.3.2023 do 11.4.2024, kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši 10 000 Kč a poměrného úroku z prodlení podle výroku I. Tyto platební povinnosti žalované dovozovala žalobkyně ze smlouvy o úvěru č. , číslo, , uzavřené dne , datum, mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, společností , název, ., IČO , IČO, , (dále jen „úvěrující“). Na základě této smlouvy měla úvěrující poskytnout žalované jistinu úvěru 10 000 Kč, kterou se měla žalovaná zavázat splatit do 2. března 2023 spolu s poplatkem 4 290 Kč za poskytnutí úvěru, jenž obsahoval také kapitalizovaný smluvní úrok v neuvedené výši. Smlouva měla být podle žalobkyně uzavřena tak, že měla připojit k elektronické verzi smlouvy, doručené úvěrující emailem žalované, jedinečný autorizační kód, jenž byl žalované přidělen a zaslán SMS zprávou na mobilní telefon, jenž uvedla žalovaná. Zda se tak ohledně uváděného způsobu kontraktace skutečně stalo, již žalobkyně neuvedla. Protože však měl být úvěr žalované poskytnut, lze předpokládat, že ano. Úvěrové peníze měla žalovaná obdržet převodem na jí uvedený bankovní účet. Žalovaná svůj závazek podle smlouvy nesplatila řádně a včas, když podle žalobkyně uhradila částku ve výši 0 Kč. V důsledku prodlení vzniklo úvěrující právo na úrok z prodlení v zákonné výši z neuhrazené jistiny a v souladu se smlouvou i právo na úhradu smluvního úroku z úvěru, účelně vynaložených nákladů na vymáhání pohledávky a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky ohledně níž je žalovaná v prodlení. Smluvní pokuta byla takto počítána za období od 3. března do 29. dubna 2023 z částky 10 tis. Kč. Tyto pohledávky měly být následně postoupeny žalobkyni smlouvou ze dne , datum, .Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Ve věci bylo nařízeno jednání na den 12. března tr. K jednání se nedostavila žádná z účastnic, ani zástupce žalobkyně, přičemž pouze strana žalující svou neúčast předem omluvila.Již na základě žalobních tvrzení, resp. jejich nedostatku, bylo nutné zamítnout žalobu na placení poplatků 500 Kč za upomínky. Žalobkyně k nim totiž neuvedla nic, z čeho by bylo možné dovozovat právo žalobkyně na jejich zaplacení, ačkoli povinnost tvrzení v tomto směru jí ukládá § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „OSŘ“).Po dokazování soud zjistil sjednání uváděné smlouvy o postoupení pohledávek. Nikoli však již sjednání smlouvy s žalovanou či přenechání peněz, označovaných jako úvěr, žalované.Smlouva o úvěru nebyla vlastnoručně podepsána žalovanou. Žalobkyně přitom neoznačila žádný důkaz, jehož prostřednictvím by soud mohl zjistit, že došlo k popisovanému kontraktačnímu jednání, resp. že takto jednala právě žalovaná, ačkoli jí tížilo důkazní břemeno podle § 120 odst. 1 OSŘ. K důkazu předložený výpis o transakci označoval příjemce peněz jen jménem a příjmením, což k úplnému ztotožnění s žalovanou nepostačovalo.Na základě výše uvedeného skutkového zjištění a jeho právního hodnocení proto soud výrokem I. zamítl také žalobu na zaplacení částky 10 000 Kč představující nevrácený úvěr, částky 4 290 Kč představující poplatek, resp. úrok a částky 3 600 Kč představující úrok, pro neunesení důkazního břemene (sjednání smlouvy a předání úvěrových peněz). S ohledem na to, že nebylo zjištěno prodlení žalované ve smyslu §§ 1968 a 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“) a porušení smluvní povinnosti utvrzené smluvní pokutou ve smyslu § 2048 OZ, byla výrokem I. zamítnuta také žaloba na zaplacení úroku z prodlení a smluvní pokuty.Výrokem II. soud v souladu s § 142 odst. 1 OSŘ nepřiznal žádné z účastnic právo na náhradu nákladů řízení, neboť zcela procesně úspěšné žalované žádné náklady nevznikly.