16 C 10/2025-61 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost vydat jí měřící zařízení uvedené ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně v odběrném místě č. , Anonymizováno, v bytě č. , hodnota, v nemovitosti na adrese , adresa, (dále jen „odběrné místo“), jejímž vlastníkem je žalovaný, osadila plynoměr výrobního čísla , hodnota, , jenž je ve vlastnictví žalobkyně jakožto provozovatele distribuční soustavy. Dne 1. 7. 2024 došlo k ukončení služeb distribuce plynu do odběrného místa a k ukončení smlouvy o sdružených službách dodávky plynu a od té doby dochází v odběrném místě k neoprávněnému odběru plynu. Žalobkyně se opakovaně snažila provést demontáž plynoměru, žalovaný však demontáž neumožnil. Žalobkyně vyzvala žalovaného ke zpřístupnění plynoměru ještě předžalobní výzvou, žalovaný přesto dosud plynoměr nezpřístupnil ani nevydal.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Žalobkyně i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), bez nařízení jednání.4. Z písemných důkazních prostředků předložených žalobkyní učinil soud následující závěr o skutkovém stavu ve věci. Ze smlouvy o připojení k distribuční soustavě č. , číslo, vyplývá, že tuto uzavřeli dne 20. 12. 2013 účastníci řízení a jejím obsahem je závazek žalobkyně připojit na adrese , adresa, plynové zařízení. Žalovaný je spoluvlastníkem nemovité věci na adrese , adresa, , jak je patrné z výpisu z katastru nemovitostí. Z žádosti o ukončení distribuce plynu vyplývá, že obchodník s plynem, společnost , právnická osoba, ., podal dne 1. 7. 2024 žádost o ukončení dodávky plynu ke shora uvedenému odběrnému místu s požadovaným datem ukončení ke dni 3. 7. 2024. Ode dne 24. 7. 2024 byl odběr v odběrném místě kvalifikován jako neoprávněný, jak je patrné z oznámení ze dne 26. 7. 2024, které bylo žalovanému zasláno téhož dne, jak prokazuje podací lístek. Žalobkyně se marně pokusila dne 4. 7. 2024 a následně dne 11. 7. 2024 o demontáž měřícího zařízení, když jí nebyl umožněn přístup k tomuto zařízení, jak vyplývá z listiny označené Odpojení dodávky pro neplacení. Žalobkyně se opakovaně, avšak opět neúspěšně, pokusila o demontáž měřícího zařízení dne 8. 8. 2024 a 21. 11. 2024, jak vyplývá z listiny označené Demontáž-měřený neoprávněný odběr z téhož dne. Žalovaný byl opakovaně upozorněn na skutečnost, že od 24. 7. 2024 je odběr v odběrném místě kvalifikován jako neoprávněný, jak je patrné z oznámení ze dne 4. 11. 2024, které bylo žalovanému dle podacího lístku odesláno téhož dne. Žalovaný byl vyzván k součinnosti k demontáži plynoměru ještě předžalobní výzvou ze dne 5. 12. 2024, která byla žalovanému zaslána téhož dne, jak vyplývá z podacího lístku.5. Podle § 59 odst. 1 písm. j) bod 6. zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon (dále jen „EZ“), má provozovatel distribuční soustavy právo omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu distribuci plynu při neoprávněném odběru nebo neoprávněné distribuci plynu nebo při neoprávněné přepravě plynu.6. Podle § 71 odst. 6 EZ výrobci plynu, zákazníci a provozovatelé zásobníků plynu jsou povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy a provozovateli distribuční soustavy kdykoliv přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení.7. Podle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.8. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně jako provozovatel distribuční soustavy prokázala, že žalovanému dodávala do odběrného místa shora uvedeného zemní plyn a že od 24. 7. 2024 dochází v daném odběrném místě k neoprávněnému odběru plynu. V důsledku toho tak žalobkyni vzniklo v souladu s ustanovením § 59 odst. 1 písm. j) ve spojení s § 71 odst. 6 EZ právo na provedení demontáže měřícího zařízení, žalovaný však demontáž měřícího zařízení ani přes opakované výzvy žalobkyně neumožnil. Bylo na žalovaném, aby v řízení tvrdil a prokazoval skutečnosti svědčící pro závěr, že mu povinnost vydat měřící zařízení nevznikla, případně jiné okolnosti oslabující či vyvracející uplatněný nárok. Protože žalovaný byl v řízení zcela pasivní, soud rozhodl tak, že žalovaný je v souladu s ustanovením § 1040 odst. 1 o.z. povinen vydat měřící zařízení, které je ve vlastnictví žalobkyně.9. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. 1 o.s.ř. vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení ve výši 8 776 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „advokátní tarif”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč v souladu s § 9 odst. 1 advokátního tarifu sestávající z částky 1 500 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení), dále odměna ve výši 1/2 za předžalobní výzvu dle § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu (předžalobní výzva prostá – když k zasílání výzvy s právním rozborem nebylo žádného důvodu a nejde o účelně vynaložený náklad), a dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a dále odměna z tarifní hodnoty ve výši 30 000 Kč v souladu s § 9 odst. 1 advokátního tarifu (účinnost od 1. 1. 2025) sestávající z částky 2 300 Kč (návrh ve věci samé) a paušální náhrada výdajů ve výši 450 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, tj. odměna ve výši 4 550 Kč a tři paušální náhrady výdajů v souhrnné výši 1 050 Kč. To vše (5 600 Kč) spolu s DPH ve výši 21 %, tj. 1 176 Kč, neboť žalobkyni zastupující advokát je registrován jako plátce DPH. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám advokáta žalobkyně. O všech lhůtách k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř.