ECLI: ECLI:CZ:OSCH:2025:16.C.300.2024.1 Datum: 2025-05-07 Předmět: O zaplacení 75 597,17 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 S ["peněžité plnění""smlouva o úvěru"]
O co šlo: O zaplacení 75 597,17 Kč s příslušenstvím (["§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 142 z.)
1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částky uvedené v bodech I. výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , Anonymizováno, ., IČO , IČO, , (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovanou dne , anonymizováno, , na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši 100 000 Kč a žalovaná se jej zavázala splatit spolu s příslušenstvím v pravidelných 84měsíčních splátkách. Úvěr byl dle článku IV. odst. 1. Smlouvy úročen fixní úrokovou sazbou ve výši 5,40 % ročně ode dne čerpání do dne konečné splatnosti. Žalovaná úvěr čerpala, poskytnuté peněžní prostředky nevrátila, kdy se dostala do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek. Žalobkyně se dále vyjádřila ke kontraktačnímu procesu, kdy právní předchůdkyně žalobkyně poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www.unicreditbank.cz, na které si žalovaná vybrala dle své vlastní volby dostupné parametry úvěru. Následně vyplnila Žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru, v nichž udělila právní předchůdkyni žalobkyně souhlas se zpracováním osobních údajů a uvedla své osobní a kontaktní údaje a údaje nutné k posouzení její úvěruschopnosti. Následně žalovaná předložila právní předchůdkyni žalobkyně Návrh na uzavření smlouvy o úvěru „, anonymizováno, , který byl právní předchůdkyní žalobkyně akceptován téhož dne. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr téhož dne, a to převodem z jejího bankovního účtu na bankovní účet žalované č. , č. účtu, . Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2023 byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně postoupena žalobkyni. Žalovaná dlužnou částku ani přes výzvu žalobkyně nezaplatila.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Jednání nařízené na den 7. 5. 2025 bylo konáno v nepřítomnosti účastnic, když žalobkyně svoji neúčast u jednání omluvila, žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila. Soud provedl při jednání písemné důkazy níže uvedené a učinil tento závěr o skutkovém stavu ve věci. Z Návrhu na uzavření smlouvy o úvěru bylo prokázáno, že žalovaná dne 4. 12. 2024 učinila vůči žalobkyni návrh na uzavření úvěrové smlouvy. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované, což bylo prokázáno Podklady k posouzení úvěruschopnosti žalované. Z Akceptace návrhu na uzavření smlouvy o úvěru bylo prokázáno, že žalobkyně dne 4. 12. 2024 akceptovala návrh žalované a téhož dne došlo k uzavření smlouvy o úvěru „, Anonymizováno, . Touto smlouvou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 100 000 Kč a žalovaná se zavázala jej vrátit v pravidelných 84měsíčních splátkách ve výši 1 454 Kč spolu s poplatkem za poskytnutí ´věru ve výši 1 500 Kč a s úrokem ve výši 5,40 % ročně ode dne čerpání do dne konečné splatnosti. Poskytnutí úvěru ve výši 100 000 Kč má soud za prokázané Výpisem z účtu – čerpání úvěru, ze kterého vyplývá převod této finanční částky z bankovního účtu právní předchůdkyně žalobkyně na bankovní účet žalované č. , č. účtu, . Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, ohledně čehož byla právní předchůdkyní žalobkyně opakovaně upomínána, kdy Oznámením o okamžité splatnosti úvěru ze dne 9. 11. 2023 byla žalovaná informována o zesplatnění celého úvěru ke dni upomínky a vyzvána k jeho úhradě, a to ve výši žalované částky. Žalovaná se tak prokazatelně dostala do prodlení s úhradou celého úvěru dne 10. 11. 2023. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky ještě předžalobní výzvou ze dne 9. 10. 2024, která byla žalované zaslána téhož dne.4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Shora uvedený skutkový stav soud po právní stránce posoudil následovně. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o.z., na jejímž základě se žalobkyně jako úvěrující zavázala poskytnout žalované jako úvěrované úvěr ve výši 100 000 Kč a žalovaná se zavázala splatit poskytnutý úvěr spolu s úroky a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 500 Kč v pravidelných měsíčních splátkách. Žalobkyně v řízení prokázala uzavření smlouvy o úvěru i poskytnutí úvěru ve sjednané výši. Povinnost tvrzení a povinnost důkazní ohledně splacení takto vzniklých závazků, případně ohledně jiných skutečností oslabujících či vyvracejících nároky žalobkyně spočívala na žalované, která však v řízení zůstala zcela nečinná, proto soud žalobou uplatněným nárokům vyhověl v rozsahu uplatněné jistiny, sjednaného úroku, úroku z prodlení dle ustanovení § 1970 o.z. ve výši stanovené ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení v částce 19 141 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 024 Kč a z nákladů zastoupení žalobkyně advokátem. Odměna byla přiznána dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), která činí za 3 úkony právní služby uvedený v § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby) po 4 140 Kč, dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč za každý z těchto úkonů dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 13 320 Kč ve výši 2 797 Kč. Plnění povinnosti uhradit náklady řízení pak bylo žalované v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. uloženo k rukám zástupce žalobkyně. O všech lhůtách k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 o.s.ř.