18 C 60/2025-19 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 12. 3. 2025 domáhala vůči žalované vydání rozhodnutí, kterým by jí soud uložil povinnost zaplatit částku uvedenou v bodě I. výroku tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, , na základě , smlouva, ze dne , datum, dodával žalované elektřinu do odběrného místa na adrese , adresa, . Za období od 2. 12. 2021 do 9. 8. 2022 vystavil právní předchůdce žalobkyně žalované fakturu za sdružené služby dodávky elektřiny č. , číslo, znějící na částku 29 719,58 Kč, žalovaná na tuto fakturu uhradila 9 260 Kč. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy a vystavené faktury, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti , právnická osoba, , postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek žalobkyni, což oznámil právní předchůdce žalobkyně žalované dopisem ze dne 18. 11. 2024, dopisem z téhož dne vyzvala žalobkyně žalovanou písemně k úhradě předžalobní výzvou dle § 142a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Žalovaná na svůj dluh dosud ničeho neuhradila.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Za splnění zákonných podmínek ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. rozhodl soud bez nařízení jednání.4. Povinnost ve smyslu § 101 odst. 1 o. s. ř. tvrdit a prokázat skutečnosti vyvracející oprávněnost nároku uplatněného žalobkyní v žalobě ležela na žalované, která však tuto povinnost nesplnila. Za této procesní pasivity žalované, která ani v žádném směru nevyvracela žalobní tvrzení, vycházel soud z tvrzení žalobkyně, korespondujícího s listinnými důkazy a zjistil skutkový stav spočívající v tom, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, , na základě , smlouva, ze dne , datum, dodával žalované elektřinu do odběrného místa na adrese , adresa, . Fakturou č. , číslo, splatnou dne 14. 9. 2022 vyúčtoval právní předchůdce žalobkyně žalované za odběr elektřiny za období od 2. 12. 2021 do 9. 8. 2022 částku 29 719,58 Kč, žalovaná na tuto fakturu uhradila částku 9 260 Kč, která byla započtena vůči celkovým fakturovaným nákladům, nedoplatek tak činil 20 459,58. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy a vystavené faktury, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, , postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , ve znění dodatku č. , číslo, , č. , číslo, a č. , číslo, , žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 18. 11. 2024. Po postoupení pohledávky žalovaná žalobkyni ničeho nezaplatila, a to ani po zaslané předžalobní upomínce ze dne 18. 11. 2024.5. Vzniklý právní vztah mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou posoudil soud jako vztah vyplývající z uzavřené kupní smlouvy podle § 2079 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) za podmínek stanovených zejména § 50 a násl. zák. č. 458/2000 Sb., energetického zákona, podle kterých vznikla právnímu předchůdci žalobkyně jako prodávajícímu povinnost dodávat žalované elektřinu při současné povinnosti žalované hradit za ni cenu. V uvedeném rozsahu však žalovaná této povinnosti nedostála. Žalovaná se dostala do prodlení s plněním peněžitého dluhu a právnímu předchůdci žalobkyně, a po postoupení pohledávky žalobkyni, vzniklo právo žádat po žalované od prvního dne prodlení, tedy ode dne následujícího po splatnosti předmětné faktury, úrok z prodlení dle § 1968 a násl. o. z.; výše úroku z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a rozhodnutí České národní banky o stanovení repo sazby a je odpovídající výši, kterou žalobkyně požadovala. Žalovaná dosud ničeho neuhradila, a to ani přes písemnou upomínku s výzvou k plnění adresované právním předchůdcem žalobkyně žalované, ani přes předžalobní výzvu adresovanou žalované žalobkyní. V daném případě dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána po právu. Soud proto žalobě zcela vyhověl.6. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. l o.s.ř. vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně v žalobě uváděla, že není na místě přiznávat náhradu nákladů řízení sníženou dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“) s čímž se soud neztotožnil, neboť je mu z jeho úřední činnosti známo, že jen u zdejšího soudu vede totožná žalobkyně desítky sporů zahájených na základě ustáleného vzoru ohledně vymáhaní dlužných pohledávek za dodávku plynu či elektřiny a souvisejících služeb od stejného postupitele. Použití ustáleného vzoru dle soudu vyplývá i ze skutečnosti, že žalobce v podaném návrhu např. standardně užívá označení „žalovaný“ bez ohledu, zda se jedná o žalovaného či žalovanou, když k takovýmto písařským chybám dochází dle názoru soudu právě při opakovaném užití jednotného ustáleného vzoru. Jedná se o peněžité plnění do 50 000 Kč. Soud má tak za to, že jsou splněny veškeré předpoklady pro přiznání náhrady nákladů právě dle § 14b AT. Náklady řízení tvoří soudní poplatek 819 Kč dle § 13 AT, odměna advokáta za 2 úkony právní služby spočívající v převzetí věci a ve výzvě k plnění po 300 Kč dle § 14b odst. 1 AT účinného do 31. 12. 2024, 1 úkon spočívající v podání žaloby po 400 Kč dle § 14b odst. 1 AT účinného od 1. 1. 2025, v celkové výši 1 000 Kč a 3 náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT (§ 14b odst. 6 písm. a) AT účinného od 1. 1. 2025). Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobkyně. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně.