31 C 204/2024-25 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se žalobou domáhala od žalovaného zaplacení částek s příslušenstvím uvedených v bodech I. a II. výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřeli dne , datum, smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě žalobkyně žalovanému dne , datum, poskytla částku 18 000 Kč převodem na bankovní účet č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek 5 557 Kč. Jistina a poplatek byly splatné dne 17. 3. 2023, žalovaný však své smluvní závazky neuhradil řádně a včas, žalovaný na svůj dluh uhradil částku 6 000 Kč. Žalobkyně poskytla zápůjčku prostřednictvím své webové stránky , Anonymizováno, , na které si žalovaný nastavil si dle vlastní volby dostupné parametry – splatnost a výši zápůjčky. Poté žalovaný vyplnil na webové stránce žalobce formulář – Žádost o poskytnutí zápůjčky, kde zadal své osobní údaje, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný učinil návrh na uzavření konkrétní smlouvy o zápůjčce vůči žalobci. Žalovaný zaškrtl řádek s tímto textem „Potvrzuji, že jsem se seznámil se zněním Smlouvy o zápůjčce a zněním Všeobecných obchodních podmínek, které jsou její součástí, těmto dokumentům porozuměl a souhlasím s jejich zněním“. Tím žalovaný zároveň odsouhlasil znění Obchodních podmínek žalobce. Smlouva o zápůjčce je klientem podepsána elektronicky, a to PINem, který společnost , právnická osoba, zasílá na klientem uvedené telefonní číslo. PIN je tzv. prostým elektronickým podpisem, který splňuje požadavky § 7 zákona č. 297/2016 Sb., zákon o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. S ohledem na tuto skutečnost je třeba na smlouvu o zápůjčce uzavřenou mezi společností , právnická osoba, a žalovaným považovat za smlouvu uzavřenou v písemné podobě. Před uzavřením smlouvy si žalobce od žalovaného vyžádal informace o jeho rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech a tyto ověřil na základě dokumentů vyžádaných od žalovaného (kdy žalovaný je dle § 84 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb.o spotřebitelském úvěru („ZSÚ“) povinen poskytnout žalobci úplné a pravdivé informace), resp. případně nahlédnutím do relevantních databází. Poskytnuté informace a dokumenty byly žalobcem vyhodnoceny a zaevidovány do zákaznické karty žalovaného. Žalobce tedy splnil svou povinnost dle § 86 ZSÚ, když řádně prověřil úvěruschopnost žalovaného. Na základě tohoto prověření žalobce dospěl k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet a v návaznosti na toto prověření byla s žalovaným uzavřena smlouva o zápůjčce. V důsledku prodlení žalovaného vznikla povinnost uhradit též úroky z prodlení ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením (písemné výzvy) v celkové výši 2 500 Kč (čl. 2.3 Smlouvy, písemné výzvy zaslány dne: 24. 3. 2023, 31. 3. 2023, 7. 4. 2023, 16. 4. 2023, 1. 5. 2023). Dále žalobkyně vznesla nárok na smluvní pokutu, sjednanou ve výši 0,1 % denně z dlužné částky 18 000 Kč za období od 18. 3. 2023 do 30. 7. 2024, která činila po zaokrouhlení na celé koruny částku 9 000 Kč, tato částka byla ponížena částečnou úhradou žalovaného, a to na výši 3 000 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud při jednání, z účasti na němž se žalobkyně omluvila a žalovaný se bez omluvy nezúčastnil, provedl k důkazu žalobkyní předložené listiny a dospěl k následujícím závěrům. Tvrzení, že žalovaný potvrdil na internetové stránce žalobkyně seznámení se zněním smlouvy o zápůjčce a všeobecných obchodních podmínek zaškrtnutí řádku s výslovným prohlášením, není ničím prokázáno, když žalobkyně k tomuto tvrzení ani žádný důkaz nenavrhla. Žalobkyní předložená písemná smlouva ani všeobecné obchodní podmínky nejsou podepsány žalovaným, když sice obsahují strojem uvedené jméno a příjmení žalovaného a PIN kód, je však zřejmé, že tyto údaje musela na smlouvu připojit žalobkyně. Sama žalobkyně tvrdí, že žalovaný podepsal smlouvy PINem, který mu žalobkyně zaslala, avšak již žalobkyně netvrdí ani neprokazuje, jak technicky žalovaný měl tento svůj ad hoc podpis pod dokumenty připojit. Stejně tak žalobkyně netvrdí ani neprokazuje, že by žalovanému byl žalobkyní jako ad hoc podpis odeslán právě PIN, který je uveden v závěru obou dokumentů, přičemž – již z tvrzení samotné žalobkyně o tom, že to ona zaslala žalovanému příslušný PIN – je zjevné, že PIN ve znění „6648“ není obvyklým způsobem podepisování žalovaného, kde by bylo možné předpokládat – pokud to sám žalovaný nezpochybní – že skutečně dokument podepsal žalovaný. Je tudíž zjevné, že jméno, příjmení a PIN doplnila za žalovanou na závěr obou dokumentů sama žalobkyně a není prokázáno, že by žalovaný projevila vůli uzavřít se žalobkyní smlouvu o zápůjčce za podmínek uvedených v ní a všeobecných obchodních podmínkách. Stejně tak není prokázáno odeslání upomínek žalobkyní žalovanému. Je nicméně prokázáno poskytnutí částky 18 000 Kč žalobkyní žalovanému.4. O všech neúplnostech v tvrzeních a o nutnosti předložit či označit důkazy ve shora uvedeném rozsahu byl soud žalobkyni ve smyslu § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“), připraven poučit, včetně poučení o tom, že nebude-li prokázáno uzavření smlouvy, soud žalobě vyhoví jen co do nároku na vydání poskytnutého bezdůvodného obohacení a úroku z prodlení. O možnost vyslechnout toto poučení a výzvu k doplnění a adekvátně na ně procesně reagovat se žalobkyně svojí neúčastí při jednání soudu připravila.5. Soud tak má za prokázané, že žalobkyně žalovanému bez právního důvodu dne , datum, poskytl částku 18 000 Kč. Protože žalovaný žalobkyni uhradil částku 6 000 Kč, ve zbývajícím rozsahu se bezdůvodně na úkor žalobkyně o rozdíl v uvedených částkách obohatil. Soud proto ve smyslu § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“), uložil žalovanému vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení. Žalobkyni vzniklo rovněž právo na úrok z prodlení podle § 1970 o.z., neboť se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého , Anonymizováno, . Soud proto žalobě vyhověl i co do úroku z prodlení, který žalobkyni přiznal dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., za dobu od 11. 7. 2024 do zaplacení. Žalobkyně totiž prokázala, že dne , datum, zaslala žalovanému předžalobní výzvu, kdy tato písemnost byla žalovanému doručena v souladu s § 573 občanského zákoníku třetí pracovní den po odeslání, tedy 5. 7. 2024. Ve výzvě k úhradě byla žalovanému poskytnuta lhůta k plnění v délce tří dnů, která počala běžet dnem následujícím po obdržení výzvy. Splatnost dluhu tak nastala 8. 7. 2024 a k prodlení na straně žalovaného došlo 9. 7. 2024, proto byl žalobkyni přiznán úrok z prodlení od tohoto data. Ve zbytku soud žalobu zamítl, protože nebyla prokázána existence smluvního vztahu, který by zakládal právo žalobkyně na poplatek za poskytnutí úvěru, na smluvní pokutu ani na poplatky za písemné výzvy (upomínky), u nichž navíc nebylo ani prokázáno, že by byly skutečně žalobkyní žalovanému zaslány.6. Míra úspěchu převažuje na straně žalovaného, s ohledem na to, že ten však byl ve sporu zcela pasivní a žádné náklady mu nevznikly, soud dle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu rozhodl tak, že vůči sobě strany nemají právo na náhradu nákladů řízení.