8 C 40/2025-33 — Okresní soud v Chebu

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částek uvedených ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že v žalobě blíže popsaným způsobem uzavřela s žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne 20. 3. 2024 smlouvu o úvěru včetně jejího dodatku, na základě kterých žalobkyně poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr na dobu neurčitou s možností opakovaného čerpání v celkové výši 80 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit tak, že smluvní úrok měl platit v pravidelných měsíčních splátkách a zbytek celkové částky měl zaplatit nejpozději ke dni ukončení smlouvy. K uzavření smlouvy mělo dojít přes klientskou zónu na internetových stránkách žalobkyně, do níž se měl žalovaný dne 20. 3. 2024 zaregistrovat. Souhlas se zněním smlouvy měl žalovaný vyjádřit zadáním čtyřmístného kódu zaslaného žalobkyní na mobilní telefon žalovaného, čímž mělo dojít k uzavření smlouvy. Finanční prostředky ve výši 80 000 Kč žalobkyně zaslala na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalovaný na poskytnutý úvěr nic nezaplatil, a proto došlo dne 22. 6. 2024 k jeho zesplatnění. Žalobkyně požadovala zaplacení jistiny ve výši 80 000 Kč včetně zákonného úroku z prodlení od 23. 6. 2024 do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky v celkové výši 1 450 Kč vyplývající ze sazebníku poplatků, který byl dle čl. I smlouvy o úvěru její nedílnou součástí, a smluvní pokuty dle čl. VI smlouvy o úvěru v celkové výši 11 440 Kč. V případě, že by soud uzavřel, že smlouva mezi žalobkyní a žalovaným nebyla platně uzavřena, domáhala se žalobkyně vydání bezdůvodného obohacení ve výši odpovídající částce žalovanému poskytnutého úvěru.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Při jednání, jehož se ani jeden z účastníků řízení ani zástupkyně žalobkyně neúčastnili, soud provedl k důkazu žalobkyní předložené listiny a na základě žalobkyní předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru (, Anonymizováno, ) včetně jejího dodatku o navýšení úvěrového limitu dospěl k závěru, že žalobkyní není prokazováno uzavření předmětné smlouvy a dodatku k ní žalovaným, neboť ani jedna z těchto listin není žalovaným podepsána a žalobkyně jiný důkaz o odsouhlasení smlouvy žalovaným nepředložila. V žalobě a podání ze dne 19. 5. 2025 žalobkyně dostatečně podrobně uvedla tvrzení, jak měla být smlouva uzavřena, nicméně tato tvrzení nejsou prokazována. Soud byl připraven žalobkyni vyzvat dle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“) k označení důkazů k prokázání tvrzení o uzavření smlouvy a dodatku k ní žalovaným s tím, že jinak soud bude vycházet z toho, že smlouva a dodatek nebyly mezi žalobkyní a žalovaným uzavřeny, žalobkyně ani její zástupkyně se však k jednání soudu nedostavily. Protože žalobkyně neunesla důkazní břemeno k tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru a dodatku k ní mezi účastníky řízení, vycházel soud z toho, že smlouva ani dodatek nebyly mezi účastníky uzavřeny.4. Naproti tomu výpisem ze systému , Anonymizováno, a potvrzením z aplikace , Anonymizováno, bylo prokázáno tvrzení žalobkyně, že žalovanému poskytla částku v celkové výši 80 000 Kč převodem na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Dopisem ze dne 22. 6. 2024 označeným jako Oznámení o zesplatnění úvěru bylo prokázáno, že žalobkyně tohoto dne vyzvala žalovaného k vrácení dlužné částky v celkové výši 112 263,27 Kč z titulu smlouvy o úvěru , Anonymizováno, , tento dopis žalobkyně žalovanému odeslala elektronicky. Předžalobní výzvou ze dne 2. 10. 2024 ve spojení s poštovním podacím archem žalobkyně prokázala, že před podáním žaloby vyzvala žalovaného k zaplacení specifikovaných nároků z předmětné smlouvy v celkové výši 92 834,04 Kč.5. Z ostatních provedených listinných důkazů předložených žalobkyní soud s ohledem na závěr o neprokázání uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi účastníky řízení neučinil žádná skutková zjištění významná pro posouzení projednávané věci. Taková skutková zjištění by byla nadbytečná, neboť vypovídací potence těchto zbývajících listinných důkazů se týkala skutečností majících pro projednávanou věc význam pouze za předpokladu uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi účastníky řízení, které však prokázáno nebylo.6. Vzhledem k výše uvedenému má soud za prokázané pouze to, že žalobkyně žalovanému, aniž by mezi nimi byla uzavřena smlouva o úvěru, poskytla finanční částku 80 000 Kč, kterou žalovaný žalobkyni nevrátil, a že žalobkyně žalovaného dopisem ze dne 22. 6. 2024, odeslaným žalovanému elektronicky téhož dne, vyzvala k vrácení částky 112 263,27 Kč z titulu smlouvy o úvěru ID BUWUKIXU.7. Žalovaný se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, neboť od žalobkyně obdržel bez právního důvodu částku 80 000 Kč. Soud proto podle § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“) uložil žalovanému povinnost vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 80 000 Kč. Žalobkyně má rovněž nárok na úrok z prodlení podle § 1970 OZ, neboť žalovaného dopisem ze dne 22. 6. 2024, odeslaným žalovanému elektronicky téhož dne, vyzvala k zaplacení částky 112 263,27 Kč z titulu smlouvy o úvěru , Anonymizováno, . Žalovaný žalobkyni na základě této výzvy nic z požadované částky nevrátil, a proto se dnem následujícím, tj. 23. 6. 2024, žalovaný dostal do prodlení. Výše úroku z prodlení vychází z § 1970 OZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a odpovídá výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž se žalovaný dostal do prodlení, tj. 6,75 %, zvýšené o 8 procentních bodů, tj. celkem 14,75 % ročně.8. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, protože nebyla prokázána existence smluvního vztahu mezi účastníky řízení, který by zakládal právo žalobkyně požadovat po žalovaném zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 450 Kč a zaplacení smluvní pokuty v celkové výši 11 440 Kč.9. Větší míru úspěchu ve věci měla žalobkyně, která zároveň žalovanému podle § 142a odst. 1 OSŘ ve stanovené lhůtě zaslala výzvu k plnění, a má tak vůči žalovanému právo na náhradu poměrné části účelně vynaložených nákladů řízení podle § 142 odst. 2 OSŘ. Poměr úspěchu a neúspěchu žalobkyně v řízení byl zhruba 87,5 % ku 12,5 %, žalobkyně tak má vůči žalovanému právo na náhradu tří čtvrtin celkových účelně vynaložených nákladů řízení. Celkové žalobkyní účelně vynaložené náklady řízení ve výši 24 186 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 716 Kč a z odměny žalobkyniny zástupkyně jako advokátky. Žalobkynina zástupkyně učinila čtyři úkony právní služby, za něž žalobkyni přísluší náhrada – převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, žaloba a podání ze dne 19. 5. 2025 dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Za první tři vyjmenované úkony žalobkyni přísluší náhrada ve výši 4 780 Kč za jeden úkon dle § 8 odst. 1 a § 7 bod 5 advokátního tarifu ve znění účinném do 31. 12. 2024, neboť zástupkyně žalobkyně tyto úkony učinila do 31. 12. 2024, tedy do nabytí účinnosti vyhlášky č. 258/2024 Sb., kterou se mění advokátní tarif (srov. čl. II této vyhlášky), celkem tedy 14 340 Kč. K těmto úkonům právní služby žalobkyni přísluší náhrada hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném do 31. 12. 2024, celkem tedy 900 Kč. Za posledně uvedený úkon žalobkyni přísluší náhrada ve výši 4 780 Kč dle § 8 odst. 1 a § 7 bod 5 advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025 (srov. čl. II vyhlášky č. 258/2024 Sb. a contrario) a k němu přináležející náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025 ve výši 450 Kč. Žalobkyně tak má právo na náhradu nákladů řízení ve výši 18 139,50 Kč, odpovídající třem čtvrtinám celkových žalobkyní účelně vynaložených nákladů řízení. O splatnosti a platebním místu k zaplacení náhrady nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 OSŘ a § 149 odst. 1 téhož zákona.