9 C 228/2024-97 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobce se domáhal částky 65 686,04 Kč s příslušenstvím, když žalobu odůvodnil tak, že žalobce jako věřitel uzavřel se žalovaným jako dlužníkem internetovou smlouvu o úvěru, na částku 40 000 Kč s tím, že žalovaný měl za 35 měsíců zaplatit 97 179 Kč jako úrok a administrativní poplatek.2. Žalovaná částka se skládá z jistiny 38 687 Kč, úroku 8 340 Kč od 14.12.2023 do 14.6.2024, úroku z prodlení 871,01 Kč do zesplatnění, úroku z prodlení po zesplatnění 1 358,45 Kč (celkem úroku z prodlení 2 229,46Kč) administrativního poplatku 7 192 Kč, a smluvní pokuty 7 387,58 Kč (v části za splátky 4 026 Kč do zesplatnění a 3 361,58 Kč od 19.6.2024-20.8.2024) a náklady za uplatnění pohledávky 1 850 Kč za dvě upomínky po 925 Kč. Smluvní pokuta je 0,5% z dlužné splátky až do limitu 500 Kč, nejvýše 3 000 Kč ročně.3. Žalobu žalobce odůvodnil tak, že žalobce jako věřitel uzavřel se žalovaným jako dlužníkem internetovou smlouvu o úvěru, na částku 40 000 Kč, smlouva byla uzavřena prostřednictvím webových stránek žalobce. Žalovaný na dluh zaplatil 5 400 Kč (1 798 Kč+1 313 Kč+2 289 Kč). Žalobce posuzoval schopnost žalovaného splácet, kdy konkrétní okolnosti (příjem, výdaje, splátky jiných úvěrů) žalobce nedotvrdil. Žalovaný se k věci nevyjádřil.4. Soud má za prokázaný tento skutkový stav: Ze smlouvy o zápůjčce č.l 23 a násl. je prokázáno, že na ní není podpis žalovaného, jejím obsahem bylo RPSN 98,7, %. Ze zesplatnění č.l. 10 je prokázáno, že žalobce požadoval zesplatnění smlouvy ke dni 17.6.2024. Z doručenky č.l. 88 je prokázáno, že zesplatnění (soud je posoudil jako výzvu k úhradě bezdůvodného obohacení) bylo podáno k poštovní přepravě dne 7.5.2024. Z výpisu z účtu žalobce č.l. 17 a zprávy Air bank č.l. 44 je prokázáno, že žalobce odeslal na účet žalovaného dne 30.8.2023 částku 40 000 Kč. Žalobce neprokázal uzavření smlouvy o úvěru. Ze zaslání občanského průkazu, řidičského průkazu a udělení dočasného přístupu do Kontomatik má soud sice za prokázáno, že jednal žalovaný, nemá však za prokázán konkrétní obsah uzavřené smlouvy o úvěru. Z dalších důkazů soud nezjistil rozhodné skutečnosti.5. Závěr o skutkovém stavu je tento: Žalobce zaslal žalovanému dne 30.8.2023 částku 40 000 Kč na účet. Uzavření smlouvy o úvěru ani zápůjčce prostřednictvím internetu žalobce neprokázal, nepodepsaná smlouva obsahovala RPSN 98,7, %. Žalobce požadoval zesplatnění smlouvy ke dni 17.6.2024. Zesplatnění, které soud je posoudil jako výzvu k úhradě bezdůvodného obohacení, bylo podáno k poštovní přepravě dne 7.5.2024.6. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 NOZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.7. Soud přiznal žalobci částku 34 600, když žalobce žalovanému zaslal bez prokázaného právního důvodu částku 40 000 Kč a žalovaný zaplatil 5 400 Kč.8. Co do pravidelných administrativních poplatků, úroku, úroku z prodlení, smluvní pokuty a ceny za upomínku soud žalobu zamítl, neboť žalobci nepřísluší, protože neprokázal uzavření smlouvy o úvěru ani zápůjčky a nesplnil tak povinnost prokazovat dle § 101 odst. 1 písm. b) o.s.ř. Celkem soud zamítl částku 31 086,04 Kč.9. V neposlední řadě je to nerozhodné, i pokud by došlo k uzavření smlouvy, byla by neplatná. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.10. V tomto případě RPSN (hodnota peněz, různé poplatky a úrok), cena peněz, která je úrok, je 98,7, % a průměrné bankovní úvěry byly v době uzavření smlouvy poskytovány za cca 9,5%. Jakýkoli poplatek v souvislosti s půjčkou je cena peněz, tedy úrok. Nárok na úrok 98,7, % ročně je ve zjevném rozporu s dobrými mravy dle § 588 občanského zákoníku.11. Soud vycházel z judikatury NS, zejména z 21 Cdo 1484/2004 a porovnal sjednanou úrokovou sazbu s obvyklými úrokovými sazbami uplatňovanými bankami. Obvyklé úrokové sazby byly v době uzavření úvěru cca 9,5 %, při srovnání s tímto je sjednaný úrok více než desetinásobný a soud má zato, že je zjevně v rozporu s dobrými mravy. Pro nemravný úrok by byla v rozporu s dobrými mravy i smlouva o úvěru (zápůjčce), pokud by tedy bylo prokázáno její uzavření.12. Námitka, že žalobce uznal dluh částečným hrazením je nedůvodná, když nelze uznat neplatnou smlouvu o úvěru. Námitka žalobce, že elektronický podpis je dán dle nařízení EU eIDAS, č. 910/2014 o elektronické identifikaci a důvěryhodných službách pro elektronické transakce na vnitřním evropském trhu je nedůvodná. Soud nemá pochyby o tom, že kontrahoval žalovaný (občanský průkaz, řidičský průkaz, výpis z Kontomatik), soud má pochyby o obsahu uzavřené smlouvy. Pokud žalovaný měl výpis z účtu, musel mít k disposici i bank ID, jehož prostřednictvím je zcela zjevný obsah celé smlouvy, který zná protistrana předem, jeho prostřednictvím však kontrahováno nebylo.13. Námitka žalobce, že úrok byl „pouze“ 66 %, nikoli 98,7% je nedůvodná. RPSN znamená, kolik stojí celkem půjčení peněz, a je nerozhodné, zda to žalobce rozdělil pouze do úroku či do úroku a dalších poplatků, zde měsíčních. Žalobce uvedl, že poplatek byl na služby, služby nepojmenoval a ve smlouvě je uvedeno, že jde administrativní poplatek, tedy poplatek za úvěr, zde 32 364 Kč z 40 000 Kč pouze na poplatku za tři roky.14. Žalobce uvedl, že soud má žalobci úrok moderovat, smlouva je neplatná pouze částečně, pouze v části úroků. Soud je známo, že judikatura v tomto punktu není zcela jednotná, žalobce uvedl některá starší rozhodnutí Vrchního soudu, která však nepřevažují. Převažující část se přiklání k tomu, že u lichevních smluv (úrok 98,7%) je neplatná celá smlouva.15. Podle § 576 občanského zákoníku týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Soud nepředpokládá, že by ze strany žalobce došlo k uzavření smlouvy o úvěru bez sjednaného vysokého úroku, pouze při sjednání úroku běžného v bance, žalobce systematicky uzavírá smlouvy s vysokým úrokem za účelem dosažení nepřiměřeného zisku. Je nutno uplatnit sankční hledisko, když není možno postupovat tak, že žalobce bude uzavírat pouze lichevní smlouvy s tím, že část dlužníků lichevní úrok zaplatí a část soud přizná v takové výši, která odpovídá řádnému úroku. Shodně nové, publikované rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové 47 Co 87/2023.16. Dále žalobce namítl, že byl již vydán platební rozkaz s výše uvedeným úrokem. Soudce je oprávněn přezkoumat rozhodnutí vyšší soudní úřednice o tom, že úrok byl ve zjevném rozporu s dobrými mravy. Navíc platební rozkaz je vydán pouze na základě skutkových tvrzení, skutková tvrzení byla v žalobě skryta tak, že zápůjčka byla 40 000 Kč, vráceno má být za tři roky 97 179 Kč, bez uvedení RPSN 98,7%. Proto není námitka důvodná ani v tomto punktu.17. Soud přiznal úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb., když ke splatnosti došlo den následující po doručení výzvy k úhradě. (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku), k doručení došlo třetí pracovní den po odeslání (§ 575 občanského zákoníku). Soud přiznal úrok z prodlení pouze z přiznané částky a od následujícího dne od doručení výzvy.18. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř., žalobce byl úspěšný co do 52,7 % tedy cca polovině, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.