9 C 231/2024-42 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobce se domáhal zaplacení 15 790 Kč s příslušenstvím odůvodněním, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované půjčku ve výši 10 000 Kč. Obsahem smlouvy byl poplatek 8 360 Kč za poskytnutí půjčky. (úrok 1 277 Kč a úrok 19,98% ročně dle smluvních podmínek, odměny za administrativní zpracování 1 900 Kč a nákladů za hotovostní splátky 5 183 Kč). Žalovaná částka se skládá z jistiny 8 600,22 Kč a poplatku 7 189,78 Kč za poskytnutí půjčky. Žalovaná zaplatila 2 570 Kč. Příslušenství se skládá z úroku z prodlení 6 595,37 Kč od 7.1.2013 do 27.9.2023 a z úroku 17 703,51 Kč a procentního úroku a procentního úroku z prodlení.2. Žalovaná se k věci nevyjádřila. Soud rozhodoval bez nařízení jednání dle § 115a o.s.ř., neboť strany s tím souhlasily. K částečnému zamítnutí došlo výhradně pro právní posouzení, proto soud byl oprávněn rozhodnout bez jednání.Soud má za prokázaný tento skutkový stav: Ze smlouvy o půjčce ze dne 7.6.2012 mezi právním předchůdcem žalobce , právnická osoba, jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem je prokázáno, že žalovaná jako dlužník, uzavřela smlouvu o půjčce s právním předchůdcem žalobce, jako věřitelem, půjčka na částku 10 000 Kč, se souhrnným poplatkem 8 360 Kč. Splatnost 60 týdnů. (pozn. soudu- tj.1 rok,1 měsíc a 25 dní). Půjčka nabyla splatnosti uplynutím doby. Ve smlouvě je uvedeno, že jistinu žalovaná čerpala hotově. Úrok soud vypočetl v přepočtu na rok 72,5 %.3.Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21.9. 2023 je prokázáno, že , právnická osoba, postoupil žalobci pohledávky dle Seznamu za cenu dle Přílohy, v Seznamu je obsažena i pohledávka za žalovanou. Z dopisu právního předchůdce žalobce ze dne 29.9.9.2023 je prokázáno, že právní předchůdce postoupil pohledávku žalobci a žalovaná je vyzvána k zaplacení. Z informačního dopisu žalobce č.l. 15 je prokázáno, že neobsahuje výši dluhu. Z podacího lístku žalobce je prokázáno, že vyrozumění žalobce o postoupení bylo předáno k poštovní přepravě dne 27.10.2023. Předžalobní výzva s vyčíslením dluhu byla podána k poštovní přepravě 31.7.2024, což je prokázáno z výzvy a podacího lístku. Žalobce tvrdil, že žalovaná zaplatila 2 570 Kč, žalovaná byla v řízení nečinná, nijak se nevyjádřila, proto má soud za prokázané, že na dluh byla placena tato částka. Z dalších listin soud nezjistil rozhodné skutečnosti. Soud již nezkoumal úvěruschopnost, když smlouva byla neplatná z jiného důvodu.6. Závěr o skutkovém stavu je tento: Právní předchůdce žalobce jako věřitel, uzavřel se žalovanou, jako dlužníkem, dne 7.6.2012 smlouvu o půjčce na částku 10 000 Kč, se souhrnným poplatkem 8 360 Kč. Splatnost 60 týdnů. (pozn. soudu- tj.1 rok,1 měsíc a 25 dní)). Půjčka nabyla splatnosti uplynutím doby. Ve smlouvě je uvedeno, že jistinu žalovaný čerpal hotově. Úrok soud vypočetl v přepočtu na rok 72,5%.7. Právní předchůdce postoupil pohledávku za žalovanou žalobci. Postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem žalobce odeslaným dne 27.10.2023 bez uvedení částky. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení předžalobní výzvou, která byla odeslána dne 31.7.2024. Žalovaná uhradila 2 570 Kč.8. Podle § 657 občanského zákoníku 40/64 Sb. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 občanského zákoníku 40/64 Sb. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Podle § 39 neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.9. Sjednaný úrok byl celkem 8 360 Kč z částky 10 000 Kč bez ohledu na to, jak byl nazván. (poplatek). Jakýkoli poplatek v souvislosti s půjčkou je cena peněz, tedy úrok, v tomto případě šlo o úrok 72,5 % ročně.10. Nárok na úrok 72,5 % ročně je ve zjevném rozporu s dobrými mravy a pro rozpor s výše uvedeným § 39 starého občanského zákoníku.11. Soud vycházel z judikatury NS, zejména z 21 Cdo 1484/2004 a porovnal sjednanou úrokovou sazbu s obvyklými úrokovými sazbami uplatňovanými bankami. Obvyklé úrokové sazby byly v roce 2012, tedy v době uzavření smlouvy cca 14 %, při srovnání s tímto je sjednaný úrok více než pěti násobný a soud má zato, že je v rozporu s dobrými mravy.12. Pro nemravný úrok je v rozporu s dobrými mravy celá smlouva o půjčce a úrok nelze oddělit od jistiny a posoudit smlouvu pouze jako částečně neplatnou dle § 39 občanského zákoníku. Proto soud úrok ve výši 8 360 Kč (nazvaný poplatek) zamítl, dále soud zamítl i úrok kapitalizovaný a v procentní výši.13. Vzhledem k neplatnosti úvěrové smlouvy soud nárok posoudil jako bezdůvodné obohacení. Podle§ 451 odst. 1 občanského zákoníku 40 /1964 Sb. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle § 451 odst. 2 občanského zákoníku 40/1964 Sb. bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.14. Žalovaná se bezdůvodně obohatila, když obdržela plnění z neplatné smlouvy o půjčce, a to ve výši 10 000 Kč, zaplatila 2 570 Kč. Proto soud přiznal pouze částku 7 430 Kč.15. O úroku z prodlení rozhodl soud podle § 1970 NOZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve výši repo sazby zvýšené o 8 % bodů ode dne následujícího po splatnosti, když k prodlení došlo již podle nového občanského zákoníku. Úrok z prodlení soud přiznal pouze ode následujícího po doručení výzvy obsahující výši dluhu, když odeslána byla 31.7.2024, doručení fikcí 3 dny po odeslání ( § 573 občanského zákoníku). K předchozí výzvě soud nepřihlédl, neboť neobsahovala částku.16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy úspěšný byl žalobce v méně, než polovině (po započtení kapitalizovaných úroků a úroků z prodlení), žalované náklady nevznikly a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.