9 C 250/2024-47 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobce se domáhal zaplacení 26 751 Kč s příslušenstvím odůvodněním, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému půjčku ve výši 16 000 Kč. Obsahem smlouvy byl poplatek 13 377 Kč za poskytnutí půjčky. (úrok 2 043 Kč a úrok 19,98 % ročně dle smluvních podmínek, odměny za administrativní zpracování 3 041 Kč a nákladů za hotovostní splátky 8 293 Kč). Žalovaná částka se skládá z jistiny 14 569,77 Kč a poplatku 12 181,23 Kč poskytnutí půjčky. Žalovaný zaplatil 2 626 Kč. Příslušenství se skládá z úroku z prodlení 10 850,9 Kč od 30.4.2013 do 27.9.2023 a procentního úroku z prodlení a dále z úroku 27 865,12 Kč a procentního úroku.2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.3. Soud rozhodoval bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř., neboť strany s tím souhlasily. K částečnému zamítnutí došlo výhradně pro právní posouzení, proto soud byl oprávněn rozhodnout bez jednání.4. Soud má za prokázaný tento skutkový stav: Ze smlouvy o půjčce ze dne 25.2.2013 mezi právním předchůdcem žalobce , právnická osoba, jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem je prokázáno, že žalovaný jako dlužník, uzavřel smlouvu o půjčce s právním předchůdcem žalobce, jako věřitelem, půjčka na částku 16 000 Kč, se souhrnným poplatkem 13 377 Kč. Splatnost 60 týdnů. (pozn. soudu- tj.1 rok,1 měsíc a 25 dní). Půjčka nabyla splatnosti uplynutím doby. Ve smlouvě je uvedeno, že jistinu žalovaný čerpal hotově. Úrok soud vypočetl v přepočtu na rok 72%.5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21.9. 2023 je prokázáno, že , právnická osoba, postoupil žalobci pohledávky dle Seznamu za cenu dle Přílohy, v Seznamu je obsažena i pohledávka za žalovaným. Z dopisu právního předchůdce žalobce ze dne 29.9.9.2023 je prokázáno, že právní předchůdce postoupil pohledávku žalobci a žalovaný je vyzván k zaplacení. Z informačního dopisu žalobce č.l. 16 je prokázáno, že neobsahuje výši dluhu. Z podacího lístku žalobce je prokázáno, že vyrozumění o postoupení bylo předáno k poštovní přepravě dne 27.10.2023. Předžalobní výzva s vyčíslením dluhu byla podána k poštovní přepravě 30.7.2024, což je prokázáno z výzvy a podacího lístku. Žalobce tvrdil, že žalovaný zaplatil 2 626 Kč, žalovaný byl v řízení nečinný, nijak se nevyjádřil, proto má soud za prokázané, že na byla placena tato částka. Z dalších listin soud nezjistil rozhodné skutečnosti. Soud již nezkoumal úvěruschopnost, když smlouva byla neplatná z jiného důvodu.6. Závěr o skutkovém stavu je tento: Právní předchůdce žalobce jako věřitel, uzavřel se žalovaným, jako dlužníkem, dne 25.2.2013 smlouvu o půjčce na částku 16 000 Kč, se souhrnným poplatkem 13 377 Kč. Splatnost 60 týdnů. (pozn. soudu- tj.1 rok,1 měsíc a 25 dní). Půjčka nabyla splatnosti uplynutím doby. Ve smlouvě je uvedeno, že jistinu žalovaný čerpal hotově. Úrok soud vypočetl v přepočtu na rok 72%.7. Právní předchůdce postoupil pohledávku za žalovaným žalobci. Postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem žalobce odeslaným dne 27.10.2023 bez uvedení částky. Žalovaný byl vyzván k zaplacení předžalobní výzvou, která byla odeslána dne 30.7.2024. Žalovaný uhradil 2 626 Kč.8. Podle § 657 občanského zákoníku 40/64 Sb. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 občanského zákoníku 40/64 Sb. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Podle § 39 neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.9. Sjednaný úrok byl celkem 13 377 Kč z částky 16 000 Kč bez ohledu na to, jak byl nazván. (poplatek). Jakýkoli poplatek v souvislosti s půjčkou je cena peněz, tedy úrok, v tomto případě šlo o úrok 72 % ročně.10. Nárok na úrok 72 % ročně je ve zjevném rozporu s dobrými mravy a pro rozpor s výše uvedeným § 39 starého občanského zákoníku.11. Soud vycházel z judikatury NS, zejména z 21 Cdo 1484/2004 a porovnal sjednanou úrokovou sazbu s obvyklými úrokovými sazbami uplatňovanými bankami. Obvyklé úrokové sazby byly v roce 2013, tedy v době uzavření smlouvy cca 14 %, při srovnání s tímto je sjednaný úrok více než pěti násobný a soud má zato, že je v rozporu s dobrými mravy.12. Pro nemravný úrok je v rozporu s dobrými mravy celá smlouva o půjčce a úrok nelze oddělit od jistiny a posoudit smlouvu pouze jako částečně neplatnou dle § 39 občanského zákoníku. Proto soud úrok ve výši 13 377 Kč (nazvaný poplatek) zamítl, dále soud zamítl i úrok kapitalizovaný a v procentní výši.13. Vzhledem k neplatnosti úvěrové smlouvy soud nárok posoudil jako bezdůvodné obohacení. Podle§ 451 odst. 1 občanského zákoníku 40 /1964 Sb. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle § 451 odst. 2 občanského zákoníku 40/1964 Sb. bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.14. Žalovaný se bezdůvodně obohatil, když obdržel plnění z neplatné smlouvy o půjčce, a to ve výši 16 000 Kč, zaplatil 2 626 Kč. Proto soud přiznal pouze částku 13 374 Kč.15. O úroku z prodlení rozhodl soud podle § 1970 NOZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve výši repo sazby zvýšené o 8 % bodů ode dne následujícího po splatnosti, když k prodlení došlo již podle nového občanského zákoníku. Úrok z prodlení soud přiznal pouze ode následujícího po doručení výzvy obsahující výši dluhu, když odeslána byla 30.7.2024, doručení fikcí 3 dny po odeslání ( § 573 občanského zákoníku).16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy úspěšný byl žalobce v méně, než polovině (po započtení kapitalizovaných úroků a úroků z prodlení) a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.