ECLI: ECLI:CZ:OSCH:2025:9.C.55.2025.1 Datum: 2025-08-07 Předmět: o 33 680,44 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 576 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 580 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 588 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 86 z. č. 257/2016 Sb."] ["peněžité plnění""pojištění úvěru""smlouva o úvěru"]
O co šlo: o 33 680,44 Kč s příslušenstvím (["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 576 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 580 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 588 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 86 z. č. 257/2016 Sb)
1. Žalobce se domáhal zaplacení 33 680,44 Kč s odůvodněním, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr 40 000 Kč. Žalovaný částku nesplácel, žalovaná částka se skládá z jistiny 33 680,44 Kč a dále žalobce požaduje úrok 3 365,28 Kč náklady na upomínkování 800 Kč. Žalobce uvedl, že posoudil úvěruschopnost, když příjem žalovaného byl 32 655 Kč, náklady na bydlení 3 000 Kč, finanční závazky 0 Kč a zůstatek spotřebitele 27 925 Kč. Žalovaný celkem zaplatil na úvěr 34 600 Kč, na jistinu žalobce nehradil nic. Poté žalobce opravil, že na jistinu žalovaný zaplatil 6 318 Kč.2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.3. Soud má za prokázaný tento skutkový stav: Ze smlouvy o úvěru mezi žalobcem jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným ze dne 15.8.2022, je prokázáno, že žalovaný ji nepodepsal. Obsahem smlouvy je úvěr 40 000 Kč, čerpáno bude pouze 11 136 Kč na účet žalovaného, 20 864 Kč na účet žalobce na předchozí úvěr u žalobce ze smlouvy č. , hodnota, , 8 000 Kč na náklady poskytovatele. RPSN 38,71%, úrok 23%. Žalobce dále sjednal (též bez podpisu) se žalovaným službu PODPORA za částku 50 472 Kč (k úvěru 40 000 Kč!) která dává možnost odkladu tří splátek ročně, možnost přerušení splátek pro případ úrazu, nemoci a nezaviněné ztráty zaměstnání. To je prokázáno z přílohy 2 ke smlouvě. Ze zprávy Fio Banky č.l. 32 je prokázáno, že částka 20 864 Kč byla převedena na účet předchozího dluhu, stejná skutečnost je prokázána i z potvrzení žalobce č.l. 78. Ze zprávy Fio banky č.l. 33 je prokázáno, že žalovaný čerpal úvěr v částce 11 136 Kč.4. Je zřejmé, že nějaké jednání mezi účastníky proběhlo, když žalobce na to platil na účet žalované níže uvedené částky, přesné znění smluv však prokázáno není. Soud tedy nemá za prokázáno, že by smlouva s přílohami byly uzavřeny ve znění uváděném žalobcem. Na tom nic nemění ani zaslání občanského průkazu (prokázáno z občanského průkazu), ani zaslání 1 Kč (prokázáno z potvrzení Fio Banky č.l. 64).5. V tomto konkrétním řízení to však není rozhodné, neboť i kdyby k uzavření smluv došlo, má soud za to, že žalobce dostatečně nepřezkoumal úvěruschopnost a smlouva je neplatná. Další neplatnost smlouvy spočívá v tom, že úrok z úvěru, cena peněz, tedy RPSN činí 38,71 % (když zde ani není započtena služba PODPORA, která za pojištění úvěru ve výši 40 000 Kč požaduje částku 50 472 Kč).6. Z posouzení úvěruchopnosti- příloha č. 1 ke smlouvě je prokázáno, že žalovaný má náklady na bydlení 3 000 Kč, příjmy 32 655 Kč, závazky 0 Kč. Z výplatních pásek č.l. 60-62 je ale prokázáno, že průměrný příjem žalovaného za je 29 321 Kč. Soud situaci hodnotil tak, že uvěřil výplatním páskám.7. Z výzvy k okamžitému zesplatnění (předžalobní výzva) č.l. 10 ze dne 21.10.2024 a doručenky k výzvě č.l.34, je prokázáno, že žalobce vyzval k zaplacení části dluhu, zesplatnil úvěr ke dne 24.10.2024.8. Z dalších dokladů nezjistil soud rozhodné skutečnosti.9. Závěr o skutkovém stavu je tento: Žalovaný načerpal částku 11 136 Kč a 20 864 Kč, tedy celkem 32 000 Kč a zaplatil 34 600 Kč. Výzva k úhradě byla podána k poštovní přepravě a určena splatnost 24.10.2024.10. Nebyla uzavřena smlouva o úvěru na částku 40 000 Kč mezi žalobcem a žalovaným dne 15.8.2022, s RPSN 38,71 %, ani příloha o službě PODPORA za částku 50 472 Kč.11. Příjem žalovaného byl 29 321 Kč, výdaje na bydlení byly uvedeny nedostačující částkou 3 000 Kč.12. I pokud by bylo shledáno uzavření smluv, soud shledal, že žalovaný nebyl úvěruschopný, když příjem žalovaného byl 29 321 Kč, výdaje žalovaného na bydlení nemohly být 3 000 Kč (tato částka pokryje náklady na elektřinu a topení pro jednu osobu) a další výdaje (jídlo, drogerie, telefon) žalobce vůbec nezohlednil. Navíc žalovaný měl u žalobce předchozí úvěr ve výši 20 864 Kč.13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.14. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.16. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem podle spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.17. Podle stabilní judikatury musí věřitel majetkové poměry prověřovat. Např. dle judikátu NS 33 Cdo 2178/2018 věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. (shodně i NS 20 Cdo 3180/2018, Nejvyšší správní soud 1 As 30/2015-39) Účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku.18. Soud má za to, že smlouva včetně příloh nebyla uzavřena. I pokud by tomu tak bylo, žalobce nepostupoval s odbornou péčí a majetkové poměry žalované řádně neprověřil. Příjmy žalovaného 29 321 Kč považuje soud za dostatečné. Výdaje žalovaného na bydlení byly uvedeny ve výši 3 000 Kč, tato částka nepokryje ani částku na otop a na elektřinu. Skutečné výdaje na bydlení nebyly prokázány, nebylo ani prokázáno, zda žalovaný bydlí v nájmu či ve vlastním bydlení. Bylo uvedeno, že žalovaný nemá žádné finanční závazky, ačkoli úvěrem splácel již jiný dluh u žalovaného 20 864 Kč. Nemohlo tedy být zřejmé, zda žalovaný na úvěr měl či nikoli.19. Žalobce neměl úvěr vůbec poskytnout, neboť žalobce nedostatečně prověřil úvěruschopnost.20. Žalobce porušil ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, úvěruschopnost nepřezkoumal řádně, byly pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Následkem řádného nepřezkoumání bezdlužnosti je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelské úvěru, neplatnost smlouvy o věru, ke které soud přihlédne i bez návrhu.21. Navíc podle § 580 odst. 1 NOZ, neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům nebo které odporuje zákonu zjevně narušuje veřejný pořádek. Sjednaný úrok jako cena peněz byl 38,71 %, bez ohledu na to, jak byl nazván. (jen poplatek za poskytnutí úvěru byl 8 000 Kč ze 40 000 Kč, k tomu úrok 23 % a služba PODPORA- druh pojištění za 50 472 Kč z částky 40 000 Kč za 6 let). Jakýkoli poplatek v souvislosti s půjčkou je cena peněz, tedy úrok, v tomto případě šlo o úrok 38,71% ročně.22. Nárok na úrok 38,71 % ročně je ve zjevném rozporu s dobrými mravy a pro rozpor s výše uvedenými § 580 odst. 1 NOZ a 588 občanského zákoníku.23. Soud vycházel