14 C 1/2026-30 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vůči žalovanému vydání rozhodnutí, kterým by mu soud uložil povinnost zaplatit částku uvedenou ve výroku I. tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne , datum, uzavřena Úvěrová smlouva – spotřebitelský úvěr, ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč. Poplatek za poskytnutí úvěru pak byl 495 Kč a splatnost úvěru byla 30 dní. Ve smlouvě byly uvedené další služby, které lze v rámci úvěru využít – např. prodloužení splatnosti, on-line platba, odklad splatnosti a poplatky za tyto služby. Žalovaný zvolenou výší splátek využil dvakrát možnosti prodloužení splatnosti o 30 dní a jednou desetiprocentního odkladu. Žalovaný po dobu trvání smlouvy uhradil , datum, částku 2 235 Kč, , datum, částku 1 Kč a , datum, částku 1 Kč. Žalobkyně pro neplacení úvěru ze strany žalovaného celý úvěr zesplatnila k 22. 8. 2025, kdy žalovanému zároveň zaslala předžalobní výzvu. Zároveň v souladu se smlouvou žádala neuhrazenou jistinu 12 765 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 495 Kč, poplatky za odklady splatnosti celkem 3 703 Kč, účelně vynaložené náklady 300 Kč a smluvní pokutu v celkové výši 766 Kč. Žalobkyně nárokuje i zákonný úrok z prodlení od 6. 9. 2025.2. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil.3. Žalobkyně i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a OSŘ, bez nařízení jednání na základě žalobkyní předložených listin.4. Povinnost ve smyslu § 101 odst. 1 OSŘ tvrdit a prokázat skutečnosti vyvracející oprávněnost nároku uplatněného žalobkyní v žalobě ležela na žalovaném, který však tuto povinnost nesplnil. Za této procesní pasivity žalovaného, který ani v žádném směru nevyvracel žalobní tvrzení, vycházel soud z tvrzení žalobkyně, korespondujícího s listinnými důkazy a zjistil skutkový stav spočívající v tom, že mezi účastníky byla uzavřena dne , datum, Úvěrová smlouva, kdy se jednalo o bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč, které žalobkyně poskytla žalovanému na jeho účet č. , č. účtu, dne , datum, . Z karty klienta soud má za prokázané, že žalovaný čerpal úvěr 15 000 Kč a uhradil 2 237 Kč, kdy částka 2 Kč byla započtena na poplatky za prodloužení splatnosti a částka 2 235 Kč pak na splátku jistiny úvěru. Vzhledem k tomu, že žalovaný nehradil řádně a včas, žalobkyně formou předžalobní výzvy úvěr zesplatnila k 22. 8. 2025 a žádá kromě dlužné jistiny 12 765 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 495 Kč, poplatky za prodloužení splatnosti korunovým odkladem v celkové výši 2 970 Kč, poplatek za prodloužení splatnosti desetiprocentním odkladem ve výši 733 Kč, účelně vynaložené náklady 300 Kč a smluvní pokutu ve výši 766 Kč, kdy tyto poplatky při využití odkladu splatnosti jsou specifikované v parametrech a podmínkách úvěru na č. l. , číslo, Smlouvy. Žalobkyně dále požaduje kapitalizovaný úrok z prodlení od 6. 9. 2025 do 23. 9. 2025 a zákonný úrok z prodlení od 24. 9. 2025. Povinnost tvrdit a povinnost prokázat, že došlo k zaplacení, resp. že je zde jiná skutečnost kvůli níž pohledávka, uplatněná žalobkyní neexistuje, leží ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a), b) OSŘ a § 120 odst. 1 OSŘ na žalovaném. Žalovaný však ani jednu z těchto povinností nesplnil. Předžalobní výzva byla žalovanému zaslána dne 22. 8. 2025.5. Popsané právní vztahy týkající se smlouvy o úvěru a nároky s ním spojené se řídí ustanoveními § 2395 a násl. ObčZ. Podle něj se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalovaný však svůj závazek vrátit poskytnuté peněžní prostředky nesplnil, což vyplývá ze smlouvy, z předžalobní výzvy. Protože žalovaný neplnil řádně a včas své peněžité závazky, dostal se do prodlení a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalovaném od prvního dne prodlení úroky z prodlení dle § 1968 a násl. ObčZ; výše úroků z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a rozhodnutí České národní banky o stanovení repo sazby a je odpovídající výši, kterou žalobkyně požadovala. Soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a to včetně úroků z prodlení a uložil žalovanému povinnost plnit ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 OSŘ.6. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. 1 OSŘ vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), neboť jde podle § 14b odst. 1 o návrh, který je žalobkyní podáván opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, na ustáleném vzoru, kde jsou pouze měněny údaje týkající se čísla smlouvy, splatnosti a žalované částky. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby) po 400 Kč dle § 14b odst. 1 AT a 3 x náhrada hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) AT. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a z náhrady hotových výdajů (s výjimkou soudního poplatku). Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobkyně.