10 C 13/2025-35 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení: částky 28 564 Kč, kterou představuje dlužná jistina ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, úroku ve výši 27,28 % ročně z částky 28 564 kč od 25. 4. 2024 do 24. 7. 2024, úroku ve výši 14,75 % ročně z částky 28 564 Kč od 25. 7. 2024 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 28 564 Kč od 25. 4. 2024 do zaplacení, částky 367,26 Kč z titulu dlužných splátek a částky 300 Kč na nákladech spojených s uplatněním pohledávky.2. Žalobkyně tvrdí, že dne 9. 1. 2024 uzavřela s žalovaným uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Žalovaný souhlas se smlouvou vyjádřil prostřednictvím tzv. verifikační platy 1 Kč, kterou za tím účelem zaslal. Na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru žalobkyně žalovanému poskytla úvěr ve výši 30 000 Kč, který mu vyplatila tak, že 27 500 Kč odeslala na jeho účet a 2 500 Kč v souladu se smlouvou vyplatila zprostředkovateli jako jeho odměnu. Celkem se ve smlouvě o spotřebitelském úvěru žalovaný zavázal zaplatit 46 000 Kč v 40 splátkách po 1 150 Kč placených měsíčně. Žalovaný dohodnuté splátky nehradil řádně a včas, proto mu žalobkyně zaslala 3 upomínky, za které požaduje uhradit účelně vynaložené náklady v celkové výši 300 Kč (100 Kč za upomínku) a celou dlužnou částku nakonec učinila ihned splatnou. Po zesplatnění žalovaný na svůj dluh uhradil 3 081,74 Kč.3. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil k žalobě, ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), ačkoliv byl poučen, že v takovém případě bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládat. Žalobkyně souhlasí s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání.I. Skutková zjištění soudu4. Na základě listinných důkazů předložených žalobkyní Okresní soud v Českém Krumlově (dále jen „soud“) učinil následující závěr o skutkovém stavu. Důkazní prostředky, na jejichž základě učinil jednotlivá skutková zjištění, jsou uvedena v závorce u každého z dílčích zjištění.5. Žalobkyně je zapsána v registru nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru (výpis z registru na č. l. 15). V rámci jednání s žalovaným ohledně poskytnutí spotřebitelského úvěru mu zaslala formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru (formulář na č. l. 16).6. Za účelem zkoumání úvěruschopnosti žalovaného si od žalovaného žalobkyně vyžádala výplatní lístek, podle něhož jeho čistá měsíční mzda činí 26 510 Kč (výplatní lístek na č. l. 30). Žalovaný jí dále předložil prohlášení svého otce o tom, že žalovaný bydlí u něj a na bydlení mu přispívá 8 900 Kč měsíčně (potvrzení na č. l. 33 verte). Dále žalovaný uvedl, že na splátky jiných svých závazků vydává 1 200 Kč měsíčně (prohlášení na č. l. 32).7. Žalobkyně a žalovaný následně projevili shodnou vůli uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Žalovaný svou vůli uzavřít smlouvu projevil skrze tzv. verifikační platbu ve výši 1 Kč, kterou žalované zaslal dne 10. 1. 2024 na základě jejích instrukcí (číslo účtu, variabilní symbol), v nichž bylo jasně vysvětleno, že verifikační platba slouží k uzavření smlouvy (instrukce na č. l. 23; doklad o uskutečnění verifikační platby ně č. l. 24). Podle smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, který mu vyplatí tak, že 27 500 Kč zašle na jeho účet a 2 500 Kč zašle zprostředkovateli úvěru na jeho účet. Zápůjční úroková míra byla stanovena na 27,28 % ročně. V čl. IV. odst. 1 písm. d) smlouva upravuje možnost žalované zesplatnit úvěr, pokud se žalovaný dostane do prodlení s úhradou jedné splátky po dobu delší než 2 měsíce. Okamžik splatnosti v takovém případě nastává odesláním oznámení o zesplatnění. Podle smlouvy činí poplatek za každou odeslanou upomínku 100 Kč (smlouva o spotřebitelském úvěru na č. l. 18).8. Žalobkyně následně dne 11. 1. 2024 vyplatila žalovanému částku 27 500 Kč na jeho účet (potvrzení o provedení transakce na č. l. 25) a dále vyplatila 2 500 Kč na účet zprostředkovatele, jak bylo stanoveno ve smlouvě o úvěru (potvrzení o provedení transakce na č. l. 26).9. Žalovaný zaplatil na svůj závazek dohromady 3 082,74 Kč (dne 10. 1. 2024 zaplatil 1 Kč jak tzv. verifikační platbu, dále dne 10. 5. 2024 zaplatil 1 502 Kč, dne 10. 6. 2024 zaplatil 686,70 Kč a dne 8. 8. 2024 zaplatil 893,04 Kč) (bonita smlouvy na č. l. 27).10. Pro prodlení s hrazením splátek žalobkyně žalovanému zaslala upomínku ze dne 26. 2. 2024 a upomínku ze dne 24. 3. 2024 (upomínky na č. l. 28 a č. l. 28 verte). Následně žalobkyně využila svého smluvně upraveného oprávnění a učinila celý dluh žalovaného ihned splatný, o čemž jej informovala dopisem ze dne 24. 4. 2024, který obsahuje rovněž předžalobní výzvu (zesplatnění ze dne 24. 4. 2024 na č. l. 29) a který mu též 24. 4. 2024 odeslala (podací lístek na č. l. 29).II. Hodnocení soudu11. Po hmotněprávní stránce na posuzovanou věc dopadá úprava v § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“) a v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).12. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru platí:(1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.(2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.13. Soud vyhodnotil, že žalobkyně dostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, jak jí ukládá § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Poskytovatel úvěru se při takovém zkoumání nemůže spoléhat jen na informace od spotřebitele, ale musí je rovněž ověřovat (srov. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18 (N 32/92 SbNU 334), bod 19.; rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13 CA Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a dalším, bod 37.; rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná z https://nalus.usoud.cz; rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie z https://curia.europa.eu).14. Žalobkyně ověřila výši čisté mzdy žalovaného (26 510 Kč) z jeho výplatní pásky. Ověřovala též jeho výdaje, neboť si nechala předložit prohlášení otce žalovaného, který žalovanému poskytuje ubytování, na které žalovaný přispívá 8 900 Kč měsíčně. Žalobkyně též u žalovaného zjišťovala výši jeho současných splátek ostatních dluhů. Splátky jiných dluhů žalovaný deklaroval ve výši 1 200 Kč měsíčně. Soud vyhodnotil, že žalobkyně zjišťovala majetkovou situaci žalovaného, jeho příjmy ověřila, ověřila též výdaje, které ověřit lze. Z údajů, které žalobkyně měla k dispozici, vyplývalo, že žalovanému z jeho příjmu po úhradě nákladů na bydlení, splátek stávajících dluhů a splátky nově sjednaného úvěru (1 150 Kč) zbude 15 260 Kč (26 510 Kč – 8 900 Kč – 1 200 Kč – 1 150 Kč) na zajištění stravy a zbylých nezbytných věcí. Podle náhledu soudu taková majetková situace žalovaného nezavdávala důvodné pochyby o jeho schopnosti úvěr splácet po 1 150 Kč měsíčně.15. Soud vyhodnotil, že žalobkyně využila svého smluvně dohodnutého práva a pro prodlení žalovaného s hrazením splátek úvěru učinila celou dlužnou částku ihned splatnou. K zesplatnění přistoupila dne 24. 4. 2024 poté, co žalovaného 2krát marně upomenula o úhradu dlužných splátek. S první splátkou byl v tu dobu žalovaný v prodlení delším než 2 měsíce, což žalovanou opravňovalo k zesplatnění celé dlužné částky podle smlouvy.16. V době, kdy k zesplatnění žalobkyně přistoupila, tj. dne 24. 4. 2024, byly splatné již 3 splátky po 1 150 Kč, kterými měla být podle smlouvy uhrazena jistina ve výši 1 436 Kč (468 Kč + 479 Kč + 489 Kč) a úroky ve výši 2 014 Kč (682 Kč + 671 Kč + 661 Kč), k tomu srov. tabulku na č. l. 22.17. Žalobkyně oprávněně po žalovaném požaduje úhradu jistiny ve výši 28 564 Kč (k této částce žalobkyně dospěla tak, že od vyplacené částky 30 000 Kč odečetla výši jistiny 1 436 Kč, která měla