10 C 27/2025-13 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobkyně se domáhá po žalované zaplacení částky 1 520 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku. Žalovaná dne 23. 6. 2024 v 8.55 hodin cestovala linkou městské hromadné dopravy číslo 5 provozovanou , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, , a. s. (dále jen „dopravce“), bez platného jízdního dokladu. Žalovaná částka se skládá z jízdného ve výši 20 Kč a z přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč za jízdu bez jízdního dokladu. Dopravce smlouvou postoupil pohledávku žalobkyni, což bylo žalované oznámeno.2. Žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila k žalobě, ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), ačkoliv byla poučena, že v takovém případě bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. její souhlas předpokládat. Žalobkyně souhlasí s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání.3. Soud na podkladě listinných důkazů předložených žalobkyní (zejména zápisu o provedené přepravní kontrole) učinil skutkový závěr, že žalovaná cestovala prostředkem veřejné hromadné dopravy osob bez platného jízdního dokladu. Dopravce pohledávku za žalovanou skládající se z jízdného a přirážky postoupil žalobkyni, což bylo žalované oznámeno.4. Po právní stránce soud posoudil věc jako porušení smluvních přepravních podmínek dopravce. Soud dále vycházel ze zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění účinném v rozhodné době (dále jen „zákon o silniční přepravě“), a z § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), dle něhož se smlouvou o přepravě osob dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle § 18a odst. 2 písm. a) zákona o silniční přepravě je cestující povinen dodržovat přepravní řád, smluvní přepravní podmínky a tarif. Protože žalovaná při přepravní kontrole nepředložila platný jízdní doklad, porušila přepravní podmínky a tarif dopravce. Podle § 18a odst. 3 zákona o silniční dopravě dopravce stanoví výši přirážky v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Dopravce stanovil výši přirážky ve výši 1 500 Kč, jak mu zákon umožňuje. Soud vyhodnotil, že žalovaná je povinna žalobkyni zaplatit částku 20 Kč za jízdné a částku ve výši 1 500 Kč jako přirážku k jízdnému, neboť dopravce svou pohledávku za žalovanou z titulu jízdy bez platného jízdního dokladu postoupil žalobkyni podle § 1879 a násl. občanského zákoníku, což bylo žalované oznámeno. Jelikož je žalovaná v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má žalobkyně právo na úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Z výše uvedených důvodů je žaloba důvodná, a proto jí soud vyhověl.5. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 142a odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení účelně vynaložených na uplatnění práva. Přiznaná částka 1 300 Kč se skládá z náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí věci, sepis žaloby a výzva k plnění se základním právním a skutkovým rozborem) po 100 Kč (§ 11 odst. 1 a § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „advokátní tarif“), a z odměny za právní zastoupení advokátem za 3 úkony právní služby po 200 Kč [§ 14b odst. 1 bod 1 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu]. Na věc dopadá § 14b advokátního tarifu, neboť žalobkyně uplatňuje žaloby na zaplacení jízdného a přirážky opakovaně, přičemž žaloby podává na ustáleném vzoru, v němž mění pouze identifikační údaje žalovaného a datum jízdy bez platného jízdního dokladu.