5 C 149/2025-59 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 18. 2. 2025 (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud stanovil povinnost žalovanému zaplatit žalobkyni částku 233 659,55 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru ze dne 21. 7. 2021 částku 228 850,73 a z titulu smlouvy o bankovních službách částku 4 808,82 Kč.2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz č. j. EPR , č. účtu, -5 ze dne 25. 2. 2025, který byl zrušen podle § 173 odst. 2 o. s. ř., neboť se žalovanému nepodařilo platební rozkaz řádně doručit.3. Soud v řízení na základě předložených listinných důkazů dospěl ke skutkovým zjištěním, ze kterých plyne následující skutkový závěr. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 21. 7. 2021 smlouvu o úvěru, jejíž předmětem bylo poskytnout žalovanému úvěr ve výši 269 000 Kč. Úvěr byl úročen úrokovou sazbou 9,90 % ročně, doba trvání úvěru byla 96 měsíců a splátka byla stanovena na 4 096 Kč od 15. 9. 2021. Elektronicky byl uzavřen dodatek ke smlouvě, kde došlo k odkladu splátek z vyčerpané jistiny a úroku na období od 15. 9. 2022 do 15. 1. 2023 včetně. Dodatek byl uzavírán 14. 9. 2022. Žalovaný však úvěr řádně nesplácel. Žalobkyně své skutečnosti prokázala zejména uzavřenou smlouvou o úvěru, historickým výpisem z úvěru, dodatkem ke smlouvě o úvěru, i výzvu k okamžitému zaplacení, všeobecnými obchodními podmínkami, úvěrovými podmínkami, sazebníkem, oznámením o úrokových sazbách4. Žalovaný uzavřel se žalobkyní rovněž smlouvu o bankovních službách dne 30. 8. 2017, když k této smlouvě byla uzavřena dne 5. 3. 2021 smlouva o povoleném debetu ve výši 2 000 Kč na běžném účtu , č. účtu, . Tento byl úročen úrokovou sazbou 14,75 % ročně. Ani tyto debetní zůstatky žalovaný nesplácel včas, v důsledku čehož žalobkyně od smlouvy odstoupila. Konečný zůstatek na účtu byl –4 808,82 Kč ke dni 29. 5. 2024, kdy byl převeden na účet pohledávek , č. účtu, . Předžalobní upomínka byla žalovanému zaslána 3. 1. 2025.5. Skutkovým závěrem soudu je, že žalovaný dluží žalobkyni z titulu smlouvy o úvěru ze dne 21. 7. 2021 částku 228 850,73 Kč s příslušenstvím, a to zejména se sjednaným úrokem ve výši 9,90 % ročně, který byl částečně kapitalizován na částku 18 403,26 Kč. Dále má žalobkyně právo na zákonný úrok z prodlení, který částečně kapitalizovala na částku 2 486,38 Kč. Z titulu smlouvy o bankovních službách ze dne 30. 8. 2017 doplněné smlouvou o povoleném debetu ze dne 5. 3. 2021, je žalovaný povinný zaplatit žalobkyni nepovolený debetní zůstatek 4 808,82 Kč, který byl úročen sjednaným úrokem ve výši 14,75 Kč a dále potom zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 %, a to ročně. Soud tak žalobě v plném rozsahu vyhověl.6. Po právní stránce soud posoudil věc podle § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., o. z., když § 2395 stanoví, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2396, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého dluhu, žalobkyně má pak právo na úrok z prodlení ve smyslu § 1968 o. z., dle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li splnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroků z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroků z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše úroků z prodlení je takto stanovena vládním nařízením č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po dni zesplatnění do zaplacení. Pohledávka na žalobce byla uzavřena na základě smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb.7. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o.s.ř., když plně procesně úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Náhrada nákladů řízení je tvořena náhradou za zaplacený soudní poplatek ve výši 9 347 Kč, dále odměnou za 4 úkony právního zástupce žalobkyně po 9 260 Kč/úkon (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, předžalobní upomínka, jednání u soudu dne 21. 08. 2025) v souladu s § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen „AT“), dále náhradou hotových výdajů právního zástupce žalobkyně ve výši 1 800 Kč (4x 450 Kč úkony učiněné po 1. 1. 2025) v souladu s § 13 odst. 3 AT, dále náhradou cestovních výdajů v souvislosti s cestou do místa jednání soudu v Českém Krumlově a zpět (342 km) osobním automobilem Volkswagen Kombi, při kombinované spotřebě 5,8/100 km, ceně pohonných hmot 35,80 Kč/l a amortizaci ve výši 5,80 Kč/1 km (tj. cestovné ve výši 2 694 Kč), dále náhrady za promeškaný čas ve výši 1 200 Kč za celkem 8 započatých půlhodin (150 Kč / půlhodina) podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 AT, vše vyjma soudního poplatku navýšeno o 21 % DPH, neboť advokát je plátcem. Celkem tedy náleží žalobkyni náhrada nákladů řízení ve výši 61 055 Kč.8. Povinnost plnit do tří dnů od právní moci rozsudku vyplývá z § 160 o. s. ř., povinnost zaplatit náklady řízení k rukám advokáta vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř.