5 C 222/2025-19 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Českém Krumlově (návrhem na vydání platebního rozkazu) ze dne 3. 4. 2025 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud stanovil povinnost žalovanému zaplatit žalobkyni částku 14 496 Kč s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o úvěru ze dne 12. 12. 2023, kterou uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně společností , Anonymizováno, , právnická osoba, .2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, tento byl pro nedoručení žalovanému zrušen, když se jednalo o platební rozkaz EPR , č. účtu, -5 ze dne 24. 4. 2025.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ve věci bylo ve smyslu § 115 a) o. s. ř. rozhodnuto bez nařízení jednání. Účastníci řízení, na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když žalobkyně s tímto výslovně souhlasila a žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, doručeno mu bylo fikcí, soud ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládal. Soud následně rozhodoval na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání.4. Žalobkyně v řízení prokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, . uzavřela se žalovaným dne 12. 12. 2023 smlouvu o úvěru, na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč, který měl být splacen za jeden měsíc, nejpozději 11. 1. 2024. Za poskytnutí úvěru byl sjednán poplatek ve výši 4 200,11 Kč a úrok ve výši 295,89 Kč. Žalovaný úvěr převzal na bankovní účet č. , č. účtu, s variabilním symbolem , var. symbol, dne 12. 12. 2023. Žalovaný však úvěr řádně a včas nezaplatil. Dle sdělení žalovaného nezaplatil ničeho. Výzva k plnění byla žalovanému zaslána 19. 2. 2025, pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 10. 2. 2025.5. Soud vyzval žalobkyni po seznámení se s listinnými důkazy předloženými žalobkyní, aby žalobkyně předložila a označila důkazy o prověření příjmů a výdajů žalovaného za odpovídající období, posouzení závazků žalovaného a jejich splnění, majetkovou situaci žalovaného apod. Žádné doklady o řádném zkoumání úvěruschopnosti, které soud nad rámec předložených důkazů vyžádal od žalobkyně, žalobkyně nedoložila. Za této situace soud s ohledem na § 86 zákona č. 257/2016 Sb. dospěl k závěru, že ve smyslu § 86 odst. 1, 2 žalobkyně řádně nezkoumala úvěruschopnost spotřebitele. Před podáním žaloby byla žalovanému řádně odeslána předžalobní výzva, a to 19. 2. 2025.6. Skutkovým závěrem soudu je, že žalovaný dluží žalobkyni z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 12. 12. 2023 ve výši 10 000 Kč, který měl být splacen do 11. 1. 2024, na neuhrazené jistině je tak žalovaný povinen zaplatit žalobkyni 10 000 Kč. Co do zbývající částky příslušenství a poplatku soud žalobu zamítl, neboť shledal smlouvu o spotřebitelském úvěru jako neplatnou, žalovaný je povinen vrátit jistinu z titulu bezdůvodného obohacení v době přiměřené jeho možnostem.7. Po právní stránce soud vychází z § 2991 odst. 1, dle něhož kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle § 2991 odst. 2, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plnění bez právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.8. Ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dle odst. 1, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazků z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších druhů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.9. Dle § 87 odst. 1, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Soud tedy shledal smlouvu o spotřebitelském úvěru za neplatnou ve smyslu § 87 zákona č. 257/2016 Sb., neboť nebyly splněny podmínky § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Poskytovatel zkoumal sice úvěruschopnost spotřebitele, nikoliv však řádně, a poskytl spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1.11. Žalobkyně byla v řízení částečně úspěšná, a to co do částky 10 000 Kč, neúspěšná co do částky 4 496 Kč s příslušenstvím, když co do této částky byla žaloba zamítnuta. Úspěch žalobkyně tedy činí 69 %, neúspěch 31 %, žalobkyně má tak právo na 38 % nákladů řízení. Náklady řízení byly tvořeny zastoupením advokátem , Jméno advokáta, , když advokát má ve smyslu § 14b advokátního tarifu nárok na odměnu jeden úkon právní služby 400 Kč, za tři úkony (příprava + převzetí obhajoby, sepsání žaloby a výzvu k plnění) má právo celkem na 1 200 Kč. Ke každému úkonu právní služby má právo na režijní paušál po 100 Kč, za tři úkony celkem 300 Kč. Spolu se zaplacených soudním poplatkem 800 Kč činí náklady řízení celkem 2 615 Kč. 38 % nákladů řízení činí 993,70 Kč, které soud žalobkyni jako účelně vynaložené náklady přiznal.12. Povinnost zaplatit žalovanou částku v pravidelných měsíčních splátkách uvedených ve výroku tohoto rozsudku ve splátkách vyplývá z § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., kdy soud poskytl žalovanému delší lhůtu k plnění tak, aby byl schopen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný se sice k jednání nedostavil, s ohledem na to, že žalobkyně majetkové poměry žalobce řádně nezkoumala, lze předpokládat, že i s ohledem na nesplnění povinností vyplývajících z původní smlouvy nejsou majetkové poměry dobré. Tomu odpovídá i lhůta k plnění.