5 C 338/2024-25 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobkyně žalobou podanou u Okresního soudu v Českém Krumlově dne 29. 4. 2024 žádala vydání rozhodnutí, jímž by soud rozhodl o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni 18 309,56 Kč s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou č. , hodnota, ze dne 18. 2. 2022. Žalobkyně uvedla, že žalované poskytla úvěr ve výši 10 000 Kč, když žalovaná se zavázala dle smlouvy zaplatit za doby řádného trvání smlouvy na kapitalizovaných úrocích částku 5 101 Kč tvořené úrokovou sazbou ve výši 29,70 % ročně, dále částku za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a za komfortní flexibilní splácení 2 316 Kč. Ačkoliv žalobkyně tvrdila, že byla sjednána úroková sazba 29,70 % ročně, ze smlouvy bylo zjištěno, že se jednalo o smluvený úrok ve výši 88 % ročně. Žalobce k výzvě soudu nepředložil soudu žádné listiny, které by prokazovaly snížení této sazby dohodou mezi účastníky. Soud proto vychází z toho, že v této části je smlouva mezi účastníky mezi neplatná a vychází z úrokové sazby stanovené systémem ARAD ve výši 7,99 % ročně. Soud dospěl k závěru, že žalobce před uzavřením smlouvy řádně zkoumal úvěruschopnost žalované. Žalovaná zaplatila pouze jedinou splátku ve výši 500 Kč dne 22. 2. 2022, jinak na úvěr ničeho dalšího nezaplatila. Další splátka byla splatná 17. 3. 2023, žalovaná se v tento den dostala do prodlení, neboť další splátku již neuhradila. Předžalobní výzva byla žalované zaslána před podáním žaloby 2. 4. 2024, žalovaná ani poté dlužnou částku, byť i jen částečně, neuhradila.2. Žalovaná se k jednání nedostavila, doručeno jí bylo fikcí, ve věci se nevyjádřila.3. Soud v řízení provedl účastníky navržené důkazy, které zhodnotil jak jednotlivě, tak v jejích vzájemných souvislostech a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:4. Smlouva o úvěru: Mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, a žalovanou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru dne 18. 2. 2022, číslo smlouvy , Anonymizováno, , na základě níž byl žalované poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč. Účastníci se dohodli na tom, že bude úročen sazbou 88 % ročně a že žalovaná bude splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 394 Kč v 52 splátkách. Žalovaná na dlužnou částku uhradila pouze 22. 2. 2022 částku 500 Kč. Následující splátku již nezaplatila.5. Úvěruschopnost žalované: Žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, když i s ohledem na poměrně nízkou částku úvěru ve výši 10 000 Kč soud shledal, že bylo v možnostech žalované dlužnou částku ve splátkách po 394 Kč měsíčně žalobkyni zaplatit. Úvěruschopnost žalované žalobkyně posoudila podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257 2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Pokud jde o výši sjednaného úroku z úvěru, ten soud posoudil s ohledem na dobré mravy jako neplatný.6. Úrok z úvěru: Z databáze ARAD ČNB byly zjištěny obvyklé úroky ve výši 7,99 % ročně k datu sjednání úvěru 18. 2. 2022, a to při spotřebitelském úvěru. Pokud soud vychází z judikatury Nejvyššího soudu ČR 29 Cdo 4498/2007 a 33 Cdo 2029/2018 týkající se úroků, pak soud vychází z toho, že ujednání o výši úroků je oddělitelné od zbývajících ujednání úvěrové smlouvy a dovodil tak soud částečnou neplatnost úvěrové smlouvy ohledně ujednání o výši úroků z úvěru. K výzvě soudu žalobce vzal žalobu částečně zpět a žádal jen úroky obvyklé. Soud neposoudil tak smlouvu jako jednání, které by bylo absolutně neplatné v plném rozsahu. Následně soud postupoval podle § 1802 o. z., a přiznal žalobkyni pouze obvyklé úroky požadované za úvěry poskytované bankami v místě bydliště dlužníka v době uzavření smlouvy. Výše původně sjednaného úroku se zjevně příčí dobrým mravům, bylo nutné dovodit závěr o absolutní neplatnosti právního jednání (úvěrové smlouvy) v této části, a to podle § 580 odst. 1 o. z., 588 o. z., a 576 o. z. Soud v tomto případě shledal sjednané úroky jako úroky, které se příčí dobrým mravům, když obvyklé úroky v daném místě a čase činily 7,99 % ročně, žalobkyně však sjednal úroky ve výši 88 % ročně. V této věci soud odkazuje i na judikaturu Nejvyššího soudu ČR, 29 Cdo 449/2007 a 33 Cdo 2029/2018, když soud dovodil, že ujednání o výši úroků je oddělitelné od zbývajících ujednání úvěrové smlouvy, a že závěry Nejvyššího soudu ČR dopadající a vztahujících se ustanovení § 497 a následujících obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb., jsou aplikovatelné i při výkladu ustanovení § 2395 a následujících o. z. Soud proto dovodil dílčí neplatnost předmětné smlouvy ohledně ujednání o výši úroků z úvěru. Nepovažuje jako neplatnou tedy celou smlouvu o úvěru. Při neplatném ujednání o výši úroků z úvěru je nutné postupovat podle § 1802 o. z., a žalobkyni přiznat pouze obvyklé úroky požadované za úvěry poskytované bankami v místě bydliště dlužníka v době uzavření smlouvy. Při obvyklých úrocích na místo vyšších sjednaných úroků tak nemůže v plném rozsahu obstát ani ujednání o splátkovém kalendáři. Poklesem výše úroků z úvěru nutně dojde k úpravě počtu splátek. Soud tak ve smyslu § 1802 o. z., učil obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště dlužníka. Jestliže úrok je soudem snížen, pak zcela logicky musí dojít ke snížení počtu splátek žalovaného, který se tímto nedostane do zhoršeného postavení dlužníka. Žalobkyně měla povinnost jednat v právním styku poctivě, jak stanoví § 6 odst. 1 o. z., a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu, nikdo nesmí těžit ani z protiprávního vztahu, který vyvolal, nebo nad který má kontrolu (§6 odst. 2 o. z.). Podle § 8 o. z., zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.7. Platby žalované na poskytnutý úvěr: Žalovaná zaplatila pouze jedinou splátku, a to dne 22. 2. 2022 částku 500 Kč.8. Započítávání jednotlivých plateb dlužníka na dluh: Ve smyslu § 1932 odst. 1 o. z., má-li dlužník plnit na jistinu a úroky, započte se plnění nejprve na úroky z prodlení, poté na úroky, a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli. V tomto případě žalobkyně částku 500 Kč započetla na jistinu, což je ve prospěch žalované.9. Postoupení pohledávky: Žalobkyně v řízení prokázala, že na ní byla postoupena pohledávka z původního věřitele , právnická osoba, , a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023, když postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 27. 10. 2023.10. Zákonný úrok z prodlení: Pokud jde o zákonný úrok z prodlení, ten je žalobci přiznán ve výši 15 % ročně, tak jak odpovídá vládnímu nařízení.11. Předžalobní výzva: Žalobkyně před podáním žaloby vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky, a to předžalobní výzvou ze dne 2. 4. 2024, kterou soudu předložil.12. Skutkový závěr soudu: V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, a žalovanou byla dne 18. 2. 2022 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě níž byl žalované poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet spolu s úrokem z úvěru ve výši 88 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách v 52 týdenních splátek po 394 Kč, když účastníci se zároveň dohodli na poplatku za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a poplatku za flexibilní splácení ve výši 2 316 Kč. Žalovaná na dluh zaplatila pouze 22. 2. 2022 částku 500 Kč, který dle tvrzení žalobce byl započten na jistinu úvěru. Na jistině úvěru tak žalovaná dluží 9 500 Kč, na poplatku za zpracování smlouvy 1 500 Kč a na poplatku za flexibilní splácení 2 316 Kč, celkem 13 316 Kč. Úrok z úvěru byl sjednán v nepřiměřeně vysoké výši, soud tedy v této části smlouvu shledal za neplatnou a stanovil úrok podle systému ARAD ve výši 7,99 % jako úrok v té době obvyklý. Přiznal tedy žalobkyni úrok z úvěru jen v této výši a co do zbývající části úrok z úvěru, jak kapitalizovaného, tak následně požadovaného, soud žalobu zamítl. Pokud se týče zákonného úroku z prodlení, ten soud stanovil ode dne následující po prodlení, když žalovaná se dostala do prodlení 17. 3. 2023, neboť nezaplatila následující splátku. Počínaje dnem 18. 3. 2023 má tedy žalobkyně právo na zákonný úrok z prodlení v té době činil 15 % ročně. I co do úroku z prodlení soud přiznal žalobkyni jen úrok z prodlení v zákonné výši od 18. 3. 2023 do zaplacení, a to z celkové dlužné částky 13 316 Kč do zaplacení. Co do zbývající částky soud žalobu zamítl.13. Právní posouzení věci: Smlouva o úvěru byla tak mezi účastníky uzavřena v souladu s § 2395 o.z., když jde o úvěrovou smlouvu, jejíž základní náležitostí je závazek žalobce jako úvěrující osoby žalovanému jako úvěrovanému poskytnout peněžní prostředky a závazek žalovaného poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěruschopnost žalované žalobkyně posoudila podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257 2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Výše sjednaného úroku se zjevně příčí dobrým mravům, je nutné dovodit závěr o absolutní neplatnosti právního jednání (úvěrové smlouvy) v této části, a to podle § 580 odst. 1 o. z., 588 o. z., a 576 o. z. Soud v tomto případě shledal sjednané úroky jako úroky, které se příčí dobrým