9 C 14/2025-71 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobce se podáním došlým soudu dne 31. 12. 2024 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 79 849 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 79 849 Kč od 2. 10. 2024 do zaplacení. Žaloba je odůvodněna tím, že žalovaná uzavřela se společností , právnická osoba, ., dne 12. 11. 2017 Smlouvu pro pojištění staveb, domácnosti a odpovědnosti č. , hodnota, , jejíž součástí jsou také Pojistné podmínky pro pojištění staveb, domácnosti a odpovědnosti Domov IN verze 0316 (dále jen jako "Podmínky"). Jmění společnosti , právnická osoba, , následně přešlo na žalobce jako společnost nástupnickou v důsledku přeshraniční fúze sloučením. Dne 1. 2. 2024 byla žalovanou nahlášená pojistná událost, evidovaná žalobcem pod č. , hodnota, , a to poškození pergoly u rodinného domu č. , hodnota, na adrese , adresa, , vlivem požáru. Příčina vzniku požáru byla prohlídkou místa a šetřením stanovena jako tepelné samovznícení dřevoštěpkové desky umístěné nad topeništěm udírny v důsledku kombinace provozně technické závady topeniště a nedbalosti pana , jméno FO, , nar. , datum, (dále jako "škůdce"), který topeniště toho času používal. Žalobce uvedené dokládá mj. prostřednictvím Informací o šetření požáru číslo , hodnota, ze dne 1. 2. 2024 Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje. Ze strany , jméno FO, došlo k dílčímu porušení obecné prevenční povinnosti dle § 17 odst. 1 písm. a) ZPO, přičemž projednávané porušení zákonné povinnosti bylo ze strany HZS jako správního orgánu vyřízeno domluvou ve smyslu § 91 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich.2. Podle článku 6 bodu 1 písm. e) Pojistných podmínek měla žalovaná povinnost předcházet vzniku škodné události, zejména plnit právní povinnosti směřující k odvrácení vzniku škody, přičemž měla rovněž povinnost zajistit, aby k porušování těchto povinností nedocházelo ani ze strany třetích osob. Základ uplatnění výjimky z pojistných podmínek nespočívá v objektivní odpovědnosti za jednání jakékoliv třetí osoby. Ve smyslu pojistných podmínek je stěžejní skutečností, že se jedná právě o třetí osobu, na jejíž jednání má pojištěný vliv. Pokud by tedy došlo ke způsobení požáru třetí osobou, na jejíž jednání by pojištěný neměl žádný nebo minimální vliv, žalobce by krácení pojistného plnění dle pojistných podmínek neuplatnil. Podstatným aspektem pro posouzení pojistné události je skutečnost, že osoba, která svým nedbalostním jednáním škodu způsobila, žila ve společné domácnosti s žalovanou osobou. Pojištěný je povinen jednat tak, aby škodní události předešel, nebo alespoň minimalizoval její následky. Pojistné podmínky, které žalovaná přijala uzavřením smlouvy, reflektují zákonnou prevenční povinnost ve smyslu § 2900 občanského zákoníku. Strany tuto povinnost smluvními podmínkami modifikovaly, tak aby reflektovala faktický stav mezi stranami a ostatní smluvní ujednání. Trvalým umístěním hořlavého materiálu v bezprostřední blízkosti zdroje tepla došlo ze strany žalované k porušení prevenční povinnosti, neboť bylo její povinností takovému rizikovému uspořádání zabránit. Výsledky výslechů svědků z domácnosti žalované potvrdily, že v domácnosti nebyla přijata žádná konkrétní prevenční opatření. Nikdo z domácnosti, včetně pana , jméno FO, , nebyl poučen o bezpečném zacházení s udírnou ani o možných rizicích. U udírny nebyl umístěn hasicí přístroj, nádoby s vodou ani písek. Nikdy nebyly prováděny bezpečnostní kontroly či revize udírny. S ohledem na tvrzené stáří tepelného zařízení má žalobce za to, že jeho bezpečnostní kontroly nedílně patří k prevenční povinnosti žalované. Svědci sice uvedli, že mezi udírnou a pergolou byla kovová deska, nikoliv dřevoštěpková, avšak tato skutečnost z provedeného šetření nevyplývá. Podle šetření HZS byla příčinou požáru právě dřevoštěpková deska umístěná nad topeništěm udírny, což je zásadní rozpor mezi tvrzením svědků a skutkovým stavem zjištěným šetřením na místě ze strany HZS Jihočeského kraje jako správního orgánu na úseku požární ochrany. Absence jakýchkoliv preventivních opatření a poučení členů domácnosti rizicích je zcela zásadní. Tím byla porušena nejen smluvní prevenční povinnost, ale i obecná zásada bezpečného nakládání s ohněm, jak ji vyžaduje zákon o požární ochraně.3. Předmětem řízení je částka pojistného plnění, kterou by žalobce v případě znalosti všech významných skutečnosti, tedy znalosti společné domácnosti škůdce a pojištěné a míry vlivu pojištěné na jednání škůdce, nevyplatil. Otázka, zda žije škůdce ve společné domácnosti s žalovanou, je tedy významná zejména pro účely posouzení významných faktorů pro vznik požáru. Zásadní okolností je, že žalovaná jako pojištěná v průběhu šetření pojistné události nesdělila všechny relevantní a podstatné skutečnosti, které mohly mít vliv na posouzení její odpovědnosti ve smyslu pojistných podmínek. Zejména neuvedla, že osoba, která škodu svým nedbalostním jednáním způsobila, žila s ní ve společné domácnosti, čímž se jednalo o osobu blízkou, na jejíž chování mohla žalovaná jako pojištěná mít faktický a právně významný vliv. Tato informace byla přitom z pohledu žalobce zásadní pro správné posouzení naplnění podmínek pro výplatu plného pojistného plnění a pro zhodnocení míry odpovědnosti žalované podle uzavřené pojistné smlouvy. Teprve po dodatečném zjištění této skutečnosti přistoupil žalobce k dodatečnému krácení pojistného plnění a k uplatnění nároku na vrácení jeho části. Toto krácení tedy není výsledkem změny právního názoru, ale přímým důsledkem neúplných informací, na jejichž základě bylo plnění původně poskytnuto. Žalovaná tímto jednáním porušila svou smluvní i zákonnou povinnost poskytnout pravdivé a úplné informace rozhodné pro likvidaci pojistné události, což odůvodňuje požadavek na částečné vrácení již vyplaceného pojistného plnění v rozsahu, který odpovídá nově zjištěným skutečnostem relevantním pro určení výše plnění.4. V souvislosti s výše uvedenou pojistnou událostí žalobce vyplatil žalované pojistné plnění ve výši 256 072 Kč. Pojistné plnění představovalo škodu, která byla způsobena výše uvedeným požárem. Výplatu pojistného plnění žalobce rovněž dokládá výplatními dopisy ze dne 26. 4. 2024. Pokud tedy následně bylo žalobcem zjištěno, že žalovaná v rámci likvidace dotčené pojistné události nesdělila žalobci veškeré relevantní údaje nezbytné pro šetření pojistné události a že na základě společného čestného prohlášení žalované a pana , jméno FO, bylo zjištěno, že žalovaná a škůdce spolu žijí ve společné domácnosti, přičemž škůdce se zároveň podílí na úhradě společných nákladů na bydlení přistoupil žalobce k tomu, v návaznosti na výše uvedené jednorázově snížil vyplacené pojistné plnění ve smyslu Článku 6 bodu 5 Hlavy I. ve spojení s Článkem 6 bodem 1 písm. e) Podmínek. Žalovaná porušila ustanovení Článku 6 bodu 1 písm. e) Podmínek, dle kterého je povinna předcházet vzniku škodné události a zajistit, aby nedocházelo k porušování povinností směřující k odvrácení nebo zmenšení škody třetími osobami. V důsledku jednání žalované došlo taktéž ke ztížení šetření pojistné události. Žalobce proto vyplacené pojistné plnění snížil o 30%. Dříve vyplacenou částku ve výši 79 849 Kč je proto žalovaná povinna z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vrátit zpět žalobci. Dne 1. 9. 2024 proto žalobce vyzval žalovanou k vrácení pojistné plnění, a to ve výši 79 849 Kč, a to nejpozději do 1. 10. 2024. Vzhledem ke skutečnosti, že na takto dlužnou částku nebylo ke dni podání žaloby ničeho uhrazeno, požaduje žalobce vedle jistiny rovněž příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z dlužné částky.5. Žalovaná nárok žalované neuznala, a to ani z části, neboť nenese za škodu jakoukoliv odpovědnost (byť ve formě spoluzavinění), když žádným způsobem požár nezpůsobila. Žalovaná též neporušila žádnou povinnost ze smlouvy a ani nijak neztěžovala šetření pojistné události. Žalovaná reagovala od počátku likvidace škodní události na výzvy žalobce a nikdy nezastírala, že třetí osobou ve smyslu pojistné smlouvy je pan , jméno FO, . Hned na první výzvu, kterou žalobce zasílal panu , jméno FO, , bylo reagováno s argumentací, že pan , jméno FO, za škodu neodpovídá, neboť pan , jméno FO, ve smyslu ustanovení § 2820 občanského zákoníku (a taktéž dle pojistných podmínek) tvoří společnou domácnost s pojištěnou – žalovanou – jeho dcerou – , jméno FO, . Je pravdou, že žalovaná iniciativně neoznámila pojistiteli hned při hlášení pojistné události, že pan , jméno FO, je její spolubydlící (a otec). Nutno ale dodat, že pojistitel se na tuto skutečnost ani neptal. Teprve po vyplacení pojistného plnění se žalobce dotázal a vyzval žalovanou k upřesnění vztahu s p. , jméno FO, , načež žalovaná obratem v rámci součinnosti poskytla čestné prohlášení, kde výše uvedenou informaci potvrdila. Drobné prodlení ve sdělení informace o společné domácnosti nemělo žádný vliv na výsledek šetření. Příčina požáru byla zjištěna ne