10 C 123/2022-12 — Okresní soud v České Lípě

1. Navrhovatel návrhem podaným u zdejšího soudu dne 25. 2. 2022 navrhl, aby byla zrušena vyživovací povinnost odpůrce jako otce k němu ke dni 1. 2. 2022, neboť od uvedeného data nastoupil do zaměstnání a je schopen se živit sám. 2. Výživné lze podle § 911 obč. zákoníku přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. 3. Soud z provedeného dokazování zjistil, že rozsudkem Okresního soudu v České Lípě ze dne 3. 4. 2007, č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 8. 5. 2007, byla odpůrci stanovena vyživovací povinnost vůči žalobci ve výši 1 500 Kč měsíčně. Žalobce je již zletilý a je schopen se sám živit, jak sám potvrdil v podaném návrhu, k němuž připojil dohodu o provedení práce ze dne 17. 1. 2022. Odpůrce s podaným návrhem souhlasil s tím, že souhlasil i s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání. Výživné bylo sráženo exekučně, přičemž na základě návrhu žalobce jako oprávněného byl výkon rozhodnutí zastaven k 1. 2. 2022 usnesením zdejšího soudu ze dne 1. 3. 2022 č.j. [číslo jednací]. 4. Soud má v této věci ze shodných tvrzení účastníků za prokázané, že vyživovací povinnost odpůrce k navrhovateli již zanikla, neboť ten je již zletilý a je schopen se sám živit, a proto bylo návrhu v plném rozsahu vyhověno. 5. O nákladech řízení, bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.