15 C 208/2021-19 — Okresní soud v České Lípě

Manželka podala návrh na rozvod manželství. Uvedla, že manželství přestalo fungovat, došlo k citovému odcizení a poukázala na hádky v manželství a chování manžela. Před soudem uvedla, že s manželem nežijí ve společné domácnosti již od prosince roku 2020. Ve vztahu k nezl. dceři neshledává žádné problémy. Manžel se s dcerou stýká, řádně platí výživné. Jako příčinu rozvratu manželství označila hádky a vzájemné odcizení. Manžel se připojil k návrhu na rozvod manželství, potvrdil skutková tvrzení manželky. Příčinu rozvratu manželství rovněž spatřuje v častých hádkách. Ve vztahu k nezl. dceři nemá žádný problém, s dcerou se stýká, má ji rád a řádně plní vyživovací povinnost. Z oddacího listu bylo zjištěno, že manželství bylo uzavřeno dne [datum] před [stát. instituce]. Z občanských průkazů a výpovědí účastníků bylo zjištěno, že oba jsou občany ČR, české národnosti, u manželky se jedná o první manželství, u manžela o druhé, oba mají střední odborné. Z manželství se narodila dosud nezl. [jméno], [datum]. Z rozsudku Okresního soudu v České Lípě [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo zjištěno, že soud schválil dohodu rodičů o úpravě péče a výživy nezl. dcery [jméno]. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Dle § 755 občanského zákona č. 89/2012 Sb. odst. 1 manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Dle odst. 3 mají-li manželé nezl. dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. V tomto případě soud na základě skutkových tvrzení manželů a obsahu opatrovnického rozsudku dospěl k závěru, že manželství dlouhodobě neplní své funkce, manželé po dobu delší 1 roku nežijí ve společné domácnosti a nebyly shledány žádné okolnosti, pro které by rozvod byl v rozporu se zájmy nezl. dítěte. Soud tedy návrhu vyhověl a manželství rozvedl. Příčinu rozvratu manželství soud spatřuje v dlouhodobých konfliktech, které vedly k citovému odcizení a ukončení společného soužití. Soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, a to v souladu s § 23 z.ř.s.