39 C 323/2012-292 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 30. 11. 2012 domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 2.851.704 Kč. Žalobkyně tvrdila uzavřenou pojistnou smlouvu č. , číslo, dne 10. 2. 2001 mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovanou jako pojistníkem, pojištěnou a oprávněnou osobou k přijetí pojistného plnění, o pojištění obytných budov a souvisejících staveb nacházejících se na adrese , adresa, . Dne 20. 1. 2009 měla žalovaná žalobkyni oznámit požár pojištěných nemovitostí téhož dne a měla uplatnit nárok na pojistné plnění odvozené od škody vzniklé na pojištěných nemovitostech (pojistná událost č. , číslo, ). Žalobkyně měla žalované dne 25. 5. 2009 vyplatit zálohu na pojistné plnění ve výši 500.000 Kč. Na základě znaleckého posudku , právnická osoba, . č. , číslo, (dále jen jako „posudek , Anonymizováno, “), dále zápisů o poškození nemovitosti a fotodokumentace, kterou žalobkyně pořídila, byla stanovena konečná výše pojistného plnění částkou ve výši 6.696.976 Kč, žalované byla vyplacena dne 30. 6. 2009 částka 6.196.976 Kč (při zohlednění již zaplacené zálohy). Dne 21. 5. 2009 měla žalovaná uplatnit nárok na doplacení pojistného plnění z pojistné události, měla předat faktury o provedených opravách nemovitosti. Žalobkyně měla na základě předložených faktur, fotodokumentace, rozpočtů na opravy, rekapitulace nákladů na opravy, dále dodatku ke smlouvě o dílo, důvodové zprávy – rozdíl investic do opravy, stanovit konečnou výši pojistného plnění na částku ve výši 9.504.000 Kč, dne 20. 12. 2010 bylo žalované na pojistném plnění doplaceno 2.851.704 Kč. Žalobkyně měla v průběhu měsíce srpna 2012 při kontrole plnění pracovních povinností likvidátora žalobkyně , právnická osoba, zjistit, že se při likvidaci předmětné pojistné události dopustil pochybení při stanovení výše pojistného plnění. Podle závěru kontroly měl žalované vzniknout nárok na pojistné plnění ve výši 5.388.515 Kč, jedná se o částku, která má odpovídat nákladům na uvedení nemovitosti do stavu před vznikem pojistné události. Plnění, které žalobkyně vyplatila nad částku 5.388.515 Kč, tj. plnění ve výši 4.115.485 Kč, v rozsahu částky 1.263.781 Kč má být tvrzený nárok promlčen, žalobkyně se po žalované domáhá vydání bezdůvodného obohacení pouze v rozsahu částky 2.851.704 Kč.2. Žalovaná nárok žalobkyně neuznala, celé vyplacené pojistné plnění odpovídá nákladům, které byly nutné na uvedení postižených nemovitostí do stavu před vznikem pojistné události. Žalovaná podrobně popsala průběh pojistné události, způsob likvidace ohně hasičským záchranným sborem. Na samotnou opravu nejdříve najala odbornou společnost na inženýrskou činnost, která vypracovala základní výkaz výměr k ocenění pro výběr odběratele, dále byla vybrána odborná společnost s nejvýhodnější cenou a jednotkovými cenami. Před započetím prací se měli ohlásit pracovníci likvidace žalobkyně, přijeli s odbornou firmou na sanaci prostor po požárech. Sami měli zjistit, že jde o značný rozsah poškození požárem (z hlediska poškození a zápachu po kouři). Bylo zjištěno, že omítky se musejí kompletně otlouct, stejně tak i stávající dřevěné podlahy, truhlářské konstrukce (pokud nebyly zničeny ohněm, tak následnou vodou). Před započetím rekonstrukce a i opakovaně v průběhu stavby byl volán statik Ing. , jméno FO, , který se vyjadřoval k části garáží a ložnic (dospěl k závěru, že tato část musí být kompletně zbourána), porušenému sloupu ocelové konstrukce domu, který byl ve stěně přiléhající ke garáži, kde došlo k porušení statických vlastností, které se projevovaly prasklinami ve stropu (byla nutná výměna sloupu a průvlaku ocelové konstrukce podpírající strop nad 1. NP). Statik byl volán po sejmutí zbytku krytiny ke stavu krovu, bylo zjištěno, že oheň byl přítomen i v částech na druhé straně objektu (stanovisko statika – sejmutí štítů do výšky minimálně věnce ztužujícího zděnou konstrukci a kompletní krov). O těchto krocích, základní smlouvě a dodatcích byly informace postupně předávány přes makléře pana , jméno FO, žalobkyni, na stavbě byla několikrát provedena kontrola a prováděna fotodokumentace jak zasažených částí, tak i prováděných prací. Žalovaná měla snahu postupně předávat fakturaci, ale mělo být odmítnuto s odkazem na pojištění objektu do 10 mil. Kč a proběhnutí plateb zálohově s doplatkem po dokončení. Po dokončení prací byla složka s kompletní dokumentací smluv, dodatků a fakturace předána v květnu 2010. Dokumentace a faktura byla podle pokynu makléře rozdělena podle jednotlivých dodatků a s rozdělením prací nad rámec původního stavu. Byly předány i složky, které neuplatňovali k úhradě (např. fotovoltaika), dále byla předána složka s dokumentací na náhradní ubytování po dobu rekonstrukce, inženýrskou činnost, poplatky a statika (složky včetně originálů faktur byly zapůjčeny ke kontrole, nikdy se již neměly žalované vrátit). Žalovaná při jednání dne 19. 4. 2016 vznesla námitku promlčení žalovaného nároku, tvrdí, že nárok byl zralý k zaplacení již na jaře 2010. Po dokončení stavebních prací byl žalovanou předán ucelený soubor faktur za provedené práce dne 28. 4. 2010, datum zdanitelného plnění jednotlivých platebních dokladů a termín od předání podkladů žalobkyně v tvrzení o promlčení nereflektuje, kdy dobu delší než 7 měsíců bere jako přiměřenou a nezapočítává do lhůty. Žalovaná dále namítla (podání ze dne 15. 1. 2015), že v měsíci dubnu 2010 došlo přes pojišťovacího makléře k předání podkladů pro likvidaci pojistné události. Po uvedeném datu měli probíhat dokončovací práce a ostatní náklady, které nebyly zahrnuty v předaných podkladech, nejsou ani obsahem zdokumentování a posudku zpracovaných Ing. , jméno FO, . Na předané podklady nebyla žádná reakce (jedná se o dodávku šatního systému, parapety, pracovní deska, náklady na náhradní bydlení po dobu oprav /17 měsíců/, inženýrská činnost). V případě předaných podkladů nedošlo k předání platebních podkladů nevztahující se k pojistné události, a to náklady na opravy po dvou vloupáních v době požáru, náklady na FTV, poplatky, projektová dokumentace, platba statika, znalce, apod.3. Při jednání dne 19. 4. 2016 účastníci řízení učinili nesporným, že dne 20. 1. 2009 došlo k pojistné události, a to požáru nemovitostí na adrese , adresa, a téhož dne byla žalobkyni oznámena pojistná událost č. , číslo, .4. Žalobkyně uvedla, že pokud jde o náklady na uvedení nemovitosti postižené požárem do stavu před vznikem pojistné události, které mělo nahrazovat pojistné plnění ve výši 2.851.704 Kč, které bylo žalované vyplaceno dne 20. 12. 2020, tak se ve skutečnosti nejednalo o náklady na uvedení nemovitostí postižených požárem do stavu před vznikem pojistné události, ale o náklady žalované na zřízení přístavby, která v době vzniku pojistné události vůbec neexistovala, a dále šlo o náklady žalované na přestavbu pojištěné nemovitosti – domu zasaženého požárem do podoby, ve které se před vznikem pojistné události nenacházel. Skutečnost, že o výši pojistného plnění nerozhodovala žalovaná, ale žalobkyně, není právně významná pro vznik povinnosti žalované vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 2.851.704 Kč, pokud soud zjistí, že náklady žalované do nemovitosti, ke kterým se vztahuje pojistné plnění ve výši 2.851.704 Kč, nejsou náklady na uvedení nemovitostí postižených požárem do stavu před vznikem pojistné události, ale náklady, které ve skutečnosti vedly ke zhodnocení domu (přestavba + přístavba) oproti stavu, ve kterém se nacházel před vznikem pojistné události. V případě žalovanou vznesené námitky promlčení žalobkyně při jednání dne 19. 4. 2016 uvedla, že k výplatě pojistného plnění dojde v okamžiku, kdy i přes kompletní dokumentaci je nutné provést ještě další výpočty v souvislosti s pojistnou událostí (zpracovat ty dokumenty, které mají k dispozici). K výplatě pojistného plnění došlo dne 20. 12. 2010, k doručení žaloby došlo dne 30. 11. 2012, tj. před uplynutím subjektivní dvouleté promlčecí lhůty pro vydání bezdůvodného obohacení. Podáním ze dne 17. 3. 2020 žalobkyně dále doplnila, že dne 21. 5. 2010 žalovaná požádala žalobkyni o doplacení pojistného plnění podle dokladů, a to dodatku č. 1 ke smlouvě o dílo ze dne 25. 5. 2009, faktury (vždy včetně zjišťovacího protokolu a položkového soupisu prací a dodávek) č. , číslo, ze dne 31. 7. 2019, č. , číslo, ze dne 31. 8. 2009, č. , číslo, ze dne 31. 8. 2009, č. , číslo, ze dne 30. 9. 2009, č. , číslo, ze dne 30. 9. 2009, č. , číslo, ze dne 31. 10. 2009, č. , číslo, ze dne 31. 10. 2009, č. , číslo, ze dne 30. 11. 2009, č. , číslo, ze dne 30. 11. 2009, č. , číslo, ze dne 13. 12. 2009, fotodokumentaci nového domu, důvodovou zprávu k rozdílu investic u ústředního topení, položkový rozpočet na garáž ze dne 25. 5. 2009 a na hlavní objekt (obojí zhotoveno společností , právnická osoba, .). Žalobkyně měla z těchto dokumentů zjistit, že žalovaná měla vynaložit na opravu garáže částku 1.899.531 Kč včetně DPH, na opravu rodinného domu částku 10.373.879 Kč včetně DPH, celkem částka 12.273.410 Kč s tím, že žalobkyně omylem usoudila, že j