48 C 216/2022-40 — Okresní soud v České Lípě

Žalobce se domáhal zrušení výživného, které je dle rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] čj. [číslo jednací] povinen platit na výživu žalovaného částku 2 200 Kč měsíčně. Žalovaný dle informací žalobce již ukončil studium a v současné době neví, zda je již zaměstnán. Žalovaný je schopen se sám živit a vyživovací povinnost by měla být zrušena. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil, k jednání se nedostavil, ačkoli mu žaloba byla doručena spolu s předvoláním k jednání dne 28. 11. 2022. Z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] čj. 0 P 91/2019-229 bylo zjištěno, že soud uložil otci úhradu výživného ve výši 2 200 Kč k rukám matky. Ze zprávy [stát. instituce] bylo zjištěno, že [celé jméno žalobce], [datum narození], je zaměstnancem společnosti [právnická osoba]. Ze sdělení této společnosti soud zjistil, že žalovaný je u ní zaměstnán od [datum]. V tomto případě bylo nesporně zjištěno, že žalovaný již ukončil studium a nastoupil do zaměstnání, tedy je schopen se sám živit a vyživovací povinnost zanikla. Dle § 911 OZ, je vyživovací povinnost omezena pouze na dobu, kdy oprávněný není schopen sám se živit. S ohledem na zánik výživného, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a rozhodl o zrušení vyživovací povinnosti žalobce ke dni 4. 2. 2022. Vzhledem k tomu, že procesně úspěšnému žalobci nevznikly žádné náklady řízení, soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.