48 C 231/2023-13 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobce se domáhal zrušení výživného, které je dle rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] povinen platit na výživu žalované částku 3 000 Kč měsíčně. Žalovaná dle informací žalobce ukončila studium a zaslala mu oznámení o ukončení studia. Žalovaná je tedy schopna se sama živit a proto navrhuje zrušení své vyživovací povinnosti ke dni 1. 5. 2023. 2. Ve věci bylo nařízeno jednání dne [datum]. Žalobce se z účasti na jednání řádně a včas omluvil, o odročení jednání bez dalšího nežádal. Žalovaná se jednání nezúčastnila, ani se řádně a včas neomluvila, nepožádala o odročení jednání z důležitého důvodu. Žalované byla žaloba doručena 27. 7. 2023, předvolání k jednání dne 4. 9. 2023. U obou účastníků byla zachována lhůta pro přípravu na jednání, soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Vyšel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Ze sdělení [stát. instituce] bylo zjištěno, že [celé jméno žalované] je od 15. 3. 2023 zaměstnána. 4. V tomto případě bylo nesporně zjištěno, že žalovaná ukončila studium a nastoupila do zaměstnání, tedy je schopna se sama živit a vyživovací povinnost zanikla. Dle § 911 OZ, je vyživovací povinnost omezena pouze na dobu, kdy oprávněný není schopen sám se živit. S ohledem na zánik vyživovací povinnosti žalobce, který ani žalovaná nijak nezpochybnila, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a rozhodl o zrušení vyživovací povinnosti žalobce, ke dni 1. 5. 2023 v souladu s žalobním návrhem. 5. Vzhledem k tomu, že procesně úspěšnému žalobci nevznikly žádné náklady řízení, soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.