10 C 457/2022-115 — Okresní soud v České Lípě

1. Dne , datum, podal žalobce žalobu proti žalovanému o určení existence věcného břemene, uvedl, že je vlastníkem pozemku p.č. , hodnota, zahrada v KÚ , adresa, , zapsaného u Katastrálního úřadu pro Liberecký kraj, katastrální pracoviště , adresa, , pro obec , adresa, na LV č. , hodnota, . Žalovaný je vlastníkem pozemku p.č. 65/1, trvalý travní porost, v KÚ , adresa, , zapsaného u Katastrálního úřadu pro Liberecký kraj, katastrální pracoviště , adresa, , pro obec , adresa, na LV , Anonymizováno, . Žalobce tvrdil, že on a jeho právní předchůdci užívali část pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v KÚ , adresa, , jako přístupovou cestu k pozemku p. č. , hodnota, v KÚ , adresa, po dobu nejméně 40 let, v dobré víře, že jim byla služebnost chůze a jízdy zřízena smluvně, a to v rozsahu, jak je služebnost vytyčena geometrickým plánem , tituly před jménem, , jméno FO, , č. plánu , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne 14. 9. 2022. Podle něj je cesta zřetelná i v ortomapě. Žalobce proto žádal žalovaného o zápis věcného břemene do KN a nabízel také pro případnou dohodu jako náhradu za omezení vlastnického práva i směnu dotečené části pozemku za jiný svůj pozemek, a však bez úspěchu. Má za to, že došlo z jeho strany k mimořádnému vydržení práva odpovídajícího věcnému břemeni chůze a jízdy na uvedeném pozemku. K žalobě doložil výpis z obchodního rejstříku, jenž se týká žalovaného, informace o pozemcích včetně katastrální mapy a geometrického plánu, na nějž se odvolává a snímku. Dále též doložil mailovou komunikaci s žalovaným a dalšími osobami.2. Z vyjádření žalované ze dne 30. 1. 2023 vyplývá, že se v žádném případě neztotožňuje s tvrzeními žalobce a žalobou uplatněný nárok ani částečně neuznává s tím, že k vydržení uvedeného práva nedošlo. V doplnění tohoto vyjádření ze dne 14. 2. 2023 uvádí, že žádná smlouva o zřízení služebnosti chůze a jízdy s žalobcem nebo právní předchůdcem, o níž se v žalobě hovoří, uzavřena nebyla. Poukazuje na to, že právní jednání, kterým se zřizuje věcné právo k nemovitosti, jakož i právní jednání, kterým se takové právo mění nebo ruší, vyžaduje písemnou formu. Žalovaná nikdy existenci uvedené služebnosti neuznala, a naopak od počátku komunikace s žalobcem poukazuje na nepřípustnost jeho jednání a vyzývá jej k odstranění stavby na pozemku. Po právní stránce nemohlo dojít k řádnému vydržení, neboť to se musí opírat o platný právní důvod, kdy odkazuje na judikaturu (22 Cdo 2119/2015, 2 Cdn 1178/96, 22 Cdo 61/2001). Dále odkazoval na věc řešenou u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, , kde šlo o vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem, a to včetně parc. č. , hodnota, , kdy žalobce dokládal přístup k odděleným nemovitostem, ovšem nezmiňoval existenci tvrzeného smluvního ujednání s žalovanou, které by jej mělo opravňovat k chůzi a jízdě přes pozemek, přičemž v tomto řízení ani neuvedl, že by pozemek vůbec užíval. Žalovaný je proto přesvědčen, že žalobce se chopil svévolně držby části žalovaného pozemku v nepoctivém úmyslu, přičemž nebylo ani prokázáno, že by tuto část pozemku užíval po dobu 40 let, jak tvrdí. Doložil přípis právního zástupce žalobce ze dne 14. 12. 2022, podle něhož právní předchůdci žalobce měli dohodu o zřízení věcného břemene a o užívání cesty uzavřenou ještě se státním statkem, což měl být žalobce připraven v řízení prokázat, ovšem nestalo se tak.3. Z doloženého rozsudku Krajského soudu v , adresa, – pobočka , adresa, ze dne 22. 2. 2018 č.j. , spisová značka, vyplývá (bod 15), že došlo k oddělení pozemku p. č. , hodnota, a p. č. , hodnota, , kterou soud prvního stupně přikázal do výlučného vlastnictví žalobce v souladu s jeho návrhem i přesto, že k těmto pozemkům není samostatný přístup z veřejné komunikace, neboť žalobce prokázal, že k těmto pozemkům má zajištěn přístup na základě nájemní smlouvy, uzavřené s vlastnicí sousedního pozemku parc. č. , hodnota, a smlouvy o zřízení věcného břemene pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , kterou cituje. Odvolací soud dále shrnul (bod 19), že soud prvního stupně na základě provedených důkazů zrušil spoluvlastnictví a nemovitosti rozdělil, přičemž žalobci přikázal do osobního vlastnictví nemovitosti v rozsahu odpovídajícím jeho spoluvlastnickému podílu, k nimž si zajistil žalobce přístup postačující k účelu zamýšleného využití, tedy k zemědělské činnosti.4. Při ústním jednání dne 11. 5. 2023 strany požádaly o odročení jednání za účelem smírného řešení věci, ovšem ani přes opakované odročení nedošlo mezi stranami k dohodě. Z vyjádření stavebního úřadu v , adresa, ze dne , datum, bylo zjištěno, že na pozemku parc. č. , hodnota, KÚ , adresa, nebyla žádná stavba povolena a stavební úřad nemá k ní ani žádné podklady. Žalobce doložil také zjištění ceny obvyklé k , datum, . Dne 12. 3. 2024 při ústním jednání byly provedeny listinné důkazy a byli vyslechnuti svědci , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, , kteří se vyjadřovali k užívání cesty s tím, že ta cesta měla být zpevněná štěrkem, byl vyslechnut i žalobce jako účastník řízení s tím, že sám uvedl, že někdy v letech 2016-2017 se měl dozvědět, že jde o cizí pozemek, od té doby se snažil věc dávat do pořádku, neví nic o tom, že by prarodiče měli nějakou smlouvu k užívání nemovitosti. I přes shora uvedené tvrzení nebyl totiž žádnou písemnou smlouvu schopen doložit. Žalovaný doložil fotografie pozemku a letecké snímky, z nichž nevyplývá dřívější existence žalované cesty.5. Dne 9. 4. 2024 při ústním jednání svědek , jméno FO, pouze uvedl, že asi před 30 lety zde měla být cesta zpevněná kamením a dalšími věcmi, od té doby tam nebyl.6. Podle § 992 o.z. poctivým držitelem je ten, kdo má z přesvědčivého pohledu za to, že mu náleží právo, které vykonává. Podle § 993 o.z. o pravou držbu jde tehdy, pokud se neprokáže, že se někdo vetřel v držbu svémocně nebo že se v ni vloudil potajmu nebo lstí nebo, že někdo usiluje proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou. Podle § 1091 odst. 2 o.z. je k vydržení vlastnického práva k věci movité potřebná nepřerušená držba trvající 3 roky a v případě nemovité věci 10 let. Podle § 1092 o.z. se do vydržecí doby ve prospěch držitele započte též doba řádné a poctivé držby jeho předchůdce. Podle § 1095 o.z., pokud uplyne doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.7. Soud zhodnotil provedené důkazy po skutkové i právní stránce a dospěl k závěru, že žalobce neprokázal, že by došlo k mimořádnému vydržení žalované nemovitosti. Především neprokázal, že by uvedená cesta skutečně trvala po celou potřebnou dobu a že by užíval tuto nemovitost po právu a že by došlo k poctivé držbě. Je v tomto směru nutno odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2022 sp.zn. 22 Cdo 3387/2021, podle něhož nepoctivým ve smyslu § 1095 o.z. je v zásadě (zpravidla) úmyslné jednání, naplňující znaky nepravé držby, tedy pokud se držitel úmyslně vetřel v držbu svémocně nebo že se do ní vloudil potajmu nebo lstí, anebo usiluje proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou. Žalobce nijak nedoložil, že by měl smluvně on či jeho právní předchůdci upravenu jakýmkoliv způsobem držbu žalované předmětné nemovitosti, ačkoliv toto sám původně uváděl, kdy však z jeho tvrzení je zřejmé, že si od počátku musel být vědom toho, že užívá cizí pozemek, a to tedy bez právního důvodu. Za tohoto stavu nezbylo než žalobu v plném rozsahu zamítnout.8. Žalovaný byl ve věci v plném rozsahu úspěšný, proto mu soud přiznal náklady řízení. Ty spočívají v odměně právního zástupce za 9 úkonů právní služby, včetně 21 % DPH ve výši 27 225 Kč, 9 paušálních náhradách po 300 Kč včetně 21% DPH a cestovném k 5 ústním jednáním ve věci po 1 428 Kč včetně náhrady za promeškaný čas za 20 započatých půlhodin, a to včetně 21 % DPH ve výši 2 420 Kč.