37 C 139/2024-95 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobou podanou dne 16.6.2024 se žalobce domáhal na žalované zrušení vyživovací povinnosti, eventuelně její snížení. Žalobu odůvodnil tím, že naposledy byla vyživovací povinnost upravena rozsudkem , název, č.j. , spisová značka, , kterým byla vyživovací povinnost stanovena na částku 2 700 Kč měsíčně, počínaje od 1.9.2015. Dle názoru žalobce došlo ke změně poměrů na straně žalované, která je schopna sama se živit a dále ke změně poměrů na straně žalobce, který ztratil zaměstnání, došlo k poklesu příjmu a zvýšila se mu další vyživovací povinnost. V žalobě se vyjádřil k osobním a majetkovým poměrům žalované, matky žalované i ke svým osobním a majetkovým poměrům. Ke studiu žalované uvedl, že v roce 2023 ukončila studium střední ekonomické školy a v průběhu roku 2023-2024 vystřídala několik škol pomaturitního charakteru, bez zjevné návaznosti. Vzhledem k ukončení statutu studenta první vysoké školy se žalobce domnívá, že žalobci v průběhu roku 2024 zanikla jeho vyživovací povinnost. Za předpokladu, že dosavadní studium žalované nenese znaky soustavnosti a cílevědomosti, nenaplňuje ani znaky smysluplnosti, nelze na žalobci již nadále spravedlivě požadovat, aby i nadále hradil výživné.2. Žalovaná nejprve se zrušením, ani se snížením vyživovací povinnosti nesouhlasila. Poukázala na to, že v roce 2023 úspěšně složila maturitní zkoušku a ukončila studium na střední škole. Následně se přihlásila na VŠE, Národohospodářskou fakultu, kam také v září 2023 nastoupila ke studiu. Brzo však zjistila, že studium nenaplňuje její očekávání a že nevhodně zvolila tento obor. Studium na VŠE ukončila v zimním semestru toto studium ukončila a nastoupila na Jazykovou školu Spěváček, kde se věnovala studiu španělského jazyka, a toto studium ukončila v červnu 2024. Od září 2024 nastoupila na VOŠSP Jahodovka, kde studuje obor sociálně právní činnost, studium jí baví a vidí v něm budoucnost. Jednání otce považuje za účelové ve snaze se vyhnout placení vyživovací povinnosti.3. Na ústním jednání dne 13.11.204 žalovaná následně uvedla, že jednání otce je pro ni psychicky velmi náročné, a i když má za to, že důvody pro zrušení ani snížení vyživovací povinnosti zde objektivně nejsou, souhlasí s tím, aby vyživovací povinnost byla dle návrhu otce zrušena ke dni 1. 7. 2024.4. Na ústním jednání dne 13.11.2024 byly provedeny následující listinné důkazy: potvrzení o provedených platbách; rozsudek Okresního soudu v , Anonymizováno, ; potvrzení o studiu; SMS komunikace; potvrzení o evidenci na úřadu práce; potvrzení zaměstnavatele; výpis z úvěrového účtu; dohoda o snížení výživného; poukaz na vyšetření; print screen z webových stránek; oznámení o ukončení studia; zápis do studia; potvrzení o studiu na jazykové škole; maturitní vysvědčení; osvědčení z kurzu; potvrzení o studiu; sdělení VŠE; vyjádření Jazykové školy , Anonymizováno, ; sdělení VOŠ , Anonymizováno, ; mzdový výměr a pracovní smlouva.5. Na daný spor je nutné aplikovat příslušná ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., a to § 911, dle kterého výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Z právní úpravy a ustálené rozhodovací praxe vyplývá, že vyživovací povinnost rodičů vůči dětem trvá do doby, kdy jsou děti schopny se samy živit a není podmíněna věkem, ani ukončením určitého stupně vzdělání. Jedním ze smyslů a účelů poskytování výživného ze strany rodiče je umožnit nezletilému dosáhnout co nejvyššího stupně vzdělání a tím mu dát možnost získat v budoucnu sociální jistoty, jež jsou spojeny se začleněním jedince do pracovního procesu. Má-li dítěti vzniknout v souvislosti s přípravou na budoucí povolání nárok na plnění vyživovací povinnosti ze strany rodiče, musí se jednat o přípravu soustavnou a cílevědomou.6. U žalované, která je dcerou žalobce, soud sice z provedených důkazů dospěl k závěru, že její studium lze nadále objektivně považovat za řádnou přípravu na budoucí povolání. Z jejího procesního postupu a vyjádření, které učinila na ústním jednání dne 13.11.2024, však nelze rozhodnout jinak, než žalobě vyhovět a vyživovací povinnost zrušit. Výrokem I. tak soud rozhodl, dle návrhu žalobce, o zrušení vyživovací povinnosti.7. Žádný z účastníků nepožadoval přiznání nákladů řízení, proto soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků toto právo nepřiznal.