38 C 288/2024-31 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že její právní předchůdkyně , právnická osoba, , IČ: , IČO, , (dále jen „původní věřitelka“) s žalovaným uzavřela po prověření jeho úvěruschopnosti lustracemi v dostupných databázích prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách původní věřitelky dne 17. 5. 2023 smlouvu o úvěru č. , číslo, , na jejímž základě žalovanému poskytla částku 8 000 Kč, přičemž žalovaný následně navýšil úvěr a čerpal částku 24 000 Kč, která mu byla vyplacena v období od 17. 5. 2023 převodem z bankovního účtu původní věřitelky na účet žalovaného č. , č. účtu, . Úvěr měl být splacen nejpozději ke dni 6. 9. 2023, žalovaný však nehradil pravidelné měsíční splátky, ke dni 7. 9. 2023 se dostal do prodlení s úhradou celého úvěru. Žalobkyně uvádí, že smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2023 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni.2. Žalovaný, ač řádně obeslán, se k jednání nedostavil a soud tedy v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“) jednal a rozhodoval v jeho nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.3. Soud ve věci provedl listinné důkazy. Soud zjistil ze smlouvy o úvěru ze dne 17. 5. 2023, (č.l. 15-16), že se původní věřitelka zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 8 000 Kč. Podpis klienta chybí, je uvedeno, že byl odeslán SMS kód. Ve smlouvě je uvedena roční úroková sazba ve výši 275,94 % a RPSN ve výši 1 152,1 %, celková částka ke splacení ve výši 9 512, datum splatnosti dne 11. 6. 2023. Z dodatku č. 1 ke smlouvě o úvěru č. , číslo, ze dne 24. 5. 2023 (č.l. 17) soud zjistil, že žalovanému byl úvěr navýšen na částku 24 000 Kč, celková částka ke splacení činila 28 424 Kč. Z dodatku č. 2 ke smlouvě o úvěru č. , číslo, ze dne 10. 6. 2023 (č.l. 18) soud zjistil, že datum splatnosti úvěru bylo posunuto ke dni 11. 7. 2023. Z dodatku č. 3 ke smlouvě o úvěru č. , číslo, ze dne 20. 7. 2023 (č.l. 19) soud zjistil, že datum splatnosti úvěru bylo posunuto ke dni 3. 8. 2023. Jednotlivé dodatky nejsou opatřeny podpisem žalovaného, je v nich stejně jako v případě výše zmíněné úvěrové smlouvy uvedeno, že byl odeslán SMS kód. Z výpisu z běžného účtu u Banky creditas a.s. (č.l. 20-21) bylo zjištěno, že dne 26. 4. 2023 byla na účet číslo , č. účtu, poukázána okamžitá platba ve výši 8 000 Kč, dne 24. 5. 2023 pak byla na stejný účet poukázána platba ve výši 16 000 Kč. Z výpisu z běžného účtu u , Anonymizováno, . bylo dále zjištěno, že dne 26. 4. 2023 byla na účet původní věřitelky z účtu žalovaného, č. , č. účtu, poukázána úhrada ve výši 0,01 Kč. Na dotaz soudu u banky žalovaného bylo zjištěno, že na účet žalovaného č. , č. účtu, byla v období 24. 5. 2023 – 26. 5. 2023 připsána platba ve výši 8 000 Kč a 16 000 Kč. Z upomínky ze dne 19. 7. 2023 (č.l. 22) soud zjistil, že původní věřitelka vyzývala žalovaného k zaplacení částky 28 642 Kč. Z předžalobní výzvy ze dne 6. 9. 2023 (č.l. 23) bylo zjištěno, že původní věřitelka opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 24. 4. 2024 (č.l. 25) bylo zjištěno, že původní věřitelka oznámila žalovanému, že pohledávku za ním postoupila žalobkyni. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 24. 4. 2024 (č.l. 26) soud zjistil, že žalovaný byl vyzýván i právním zástupcem žalobkyně k úhradě dluhu ve výši 42 285 Kč.4. Soud má za zjištěné, že dne 26. 4. 2023 poukázala původní věřitelka na účet žalovaného částku 8 000 Kč a dne 24. 5. 2023 částku 16 000 Kč. Nebyla prokázána komunikace mezi původní věřitelkou a žalovaným o procesu pořízení elektronického podpisu žalovaného. Nebylo prokázáno, že žalovaný částku 24 000 Kč původní věřitelce nebo jejím právním nástupcům vrátil.5. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“), se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Jedná se tedy o plnění bez právního důvodu, neboť důvod, který zakládal plnění, byla neplatná smlouva, tedy jednání, které nemohlo mít zamýšlené účinky. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.7. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).8. Soud dospěl k závěru, že mezi žalovaným a původní věřitelkou, která dne 6. 12. 2023 pohledávku platně postoupila žalobkyni, nebyla sjednána smlouva o úvěru. Soud totiž nemohl dospět k závěru, že podpis na listině ze dne 17. 5. 2023 a na následných dodatcích č. 1, 2 a 3 je právě podpisem žalovaného, když podpis zcela absentuje a je pouze uvedeno, že žalovanému byl na telefonní číslo , tel. číslo, emailovou adresu zasílán SMS kód. Závěr, že došlo k uzavření smlouvy předkládaný žalobkyní, nelze dovodit ani ze skutečnosti, že z účtu žalovaného odešla dne 26. 4. 2023 platba ve výši 1 haléře na účet původní věřitelky. K plnění ve výši 24 000 Kč na účet žalovaného přesto došlo. Žalovaný nevrátil částku 24 000 Kč poskytnutou původní věřitelkou. Žalovaný se ve smyslu § 2991 o. z. bezdůvodně obohatil o 24 000 Kč na úkor původní věřitelky. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2023 je jako postupník aktuálním majitelem pohledávky za žalovaným žalobkyně. Žaloba je tak co do 24 000 Kč podána důvodně a soud jí v této části vyhověl. Soud neshledal žalobu důvodnou v části, jíž se žalobkyně domáhá dalších 5 408 Kč. O tuto částku se žalovaný na úkor původní věřitelky ani žalobkyně neobohatil. V této části musel soud žalobu zamítnout9. Nad rámec shora uvedeného soud uvádí, že v obdobných případech (v souladu s rozsudkem Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci , Anonymizováno, -, právnická osoba, z úřední povinnosti) hodnotí, zda poskytovatel úvěru zjišťoval úvěruschopnost dlužníka s odbornou péčí. Obecná povinnost věřitele posuzovat schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr byla stanovena již s účinností od 1. 1. 2011 ustanovením § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Podle aktuální judikatury zaměřené na posuzování úvěruschopnosti dlužníka (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , spisová značka, , a navazující nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. , Anonymizováno, ) mají věřitelé mj. povinnost postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, zejména ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka údaje, které dlužník věřiteli uvedl. Dospěje-li soud na základě (ne)předložených podkladů k názoru, že poskytovatel úvěru nepostupoval při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí, žalobu zamítne co do veškerých plnění nad rámec jistiny, o které pak rozhoduje jako o bezdůvodném obohacení ve smyslu § 2991 o.z.10. Ve smyslu § 1970 o.z. soud přiznal žalobkyni úroky z prodlení, a to v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.11. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně byla úspěšná ze 82 % a přísluší jí tak náhrada nákladů snížená na 64 %, tj. částka 1 683 Kč. Náklady před snížením podle obsahu spisu sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 177 Kč, podle § 14b a § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, odměny právního zástupce za 3 úkony právní služby spočívající v převzetí věci, sepisu výzvy a sepisu žaloby (3 x 300 Kč), paušální náhrady hotových výdajů spojených se třemi úkony právní služby (3 x 100 Kč) a částky ve výši 252 Kč odpovídající 21% DPH z uvedené odměny a náhrad, již je advokát povinen ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. V daném případě je žaloba svým obsahem jednoznačně formulářovou žalobou. Opakovanost nastává v okamžiku existence tří dalších obdobných návrhů, žalobkyně takových návrhů jen u zdejšího soudu podala již desítky (byť pro pohledávky postoupené různými právními předchůdci). Za ustálený vzor lze považovat takové návrhy, které se v zásadě neliší ve struktuře, v druhu nároků opírajících se o stejná