11 C 58/2025-14 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se podanou žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) soudem doručenou dne 13.5.2025 domáhala, aby soud uložil žalované zaplacení částky 81 649,67 Kč s příslušenstvím. Na odůvodnění žaloby uvedla, že její právní předchůdkyně , právnická osoba, . (dále jen právní předchůdkyně žalobkyně) uzavřela s žalovanou dne 18.9.2018 smlouvu o spotřebitelském úvěru s označením „Presto půjčka“, na základě které žalované poskytla úvěr ve výši 120 663 Kč úročený fixní úrokovou sazbou 12,90 % ročně. Žalovaná se zavázala úvěr splatit ve 120 měsíčních splátkách. Sjednané splátky žalovaná nehradila řádně a včas, po opakovaných upomínkách právní předchůdkyně žalobkyně v souladu s uzavřenou smlouvou zesplatnila úvěr a žalovaná byla vyzvána k jeho úhradě k 12.9.2024. Žalobkyně tak požaduje dosud neuhrazenou jistinu ve výši 75 756,11 Kč a smluvní úrok v částce 5 893,56 Kč.2. Žalovaná se k podané žalobě žádným způsobem nevyjádřila. K jednání nařízenému na den 19.8.2025 se bez omluvy nedostavila, ač byla řádně obeslána. Žalobce se z jednání soudu omluvil. Soud v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o.s.ř.) jednal a rozhodoval v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.3. Z Žádosti o poskytnutí Presto půjčky ze dne 3.9.2018 bylo zjištěno, že žalovaná požádala právní předchůdkyni žalobkyně o úvěr ve výši 90 000 Kč. V Potvrzení o výši pracovního příjmu potvrdil zaměstnavatel žalované společnost , právnická osoba, , Anonymizováno, , Anonymizováno, s. výši průměrného měsíčního příjmu žalované ve výši 23 597 Kč čistého v období předchozích 12 měsíců s tím, že z příjmu nejsou prováděny žádné srážky. V Doplněné žádosti o poskytnutí úvěru ze dne 11.9.2018 byl změněn údaj požadovaného úvěru na částku 120 663 Kč a dále doplněny další údaje o žadateli ohledně zaměstnání (na dobu neurčitou), měsíčních výdajů domácnosti a typu bydlení (8 500 Kč, nájemní bydlení), součtu splátek úvěrů (6 580 Kč), rodinného stavu (, Anonymizováno, ) a počtu osob v domácnosti (1 s příjmem, dva bez příjmu). Z Návrhu na uzavření smlouvy o úvěru ze dne 11.9.2018 a Akceptace návrhu ze dne 18.9.2018 bylo zjištěno, že Návrh na uzavření úvěrové smlouvy , Anonymizováno, půjčka č. , Anonymizováno, _, Anonymizováno, _, Anonymizováno, byl přijat. Na základě toho se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalované (žadatel/klient) poskytnout spotřebitelský úvěr, a to v částce ve výši 120 663 Kč na úhradu stávajících úvěrů, resp. bez prokazování účelu, kterou se zavázala žalovaná splatit ve 120 měsíčních splátkách po 1 795 Kč. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) na spotřebitelský úvěr činila 14,04 % a fixní úroková sazba činila 12,9 % ročně. Celkem se žalovaná zavázala uhradit 217 163,73 Kč. Z informací o spotřebitelském úvěru ze dne 11.9.2018 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovanou o výši úvěru, celkové splatné částce, RPSN i úroku z úvěru. Z Výpisu z úvěrového účtu k uvedené Smlouvě bylo zjištěno, že dne 18.9.2018 došlo k čerpání sjednaného úvěru a k 30.8.2024 činil dluh na jistině 75 756,11 Kč, z toho po splatnosti 7 089,74 Kč. Z Oznámení o okamžité splatnosti úvěru ze dne 12.9.2024 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně evidovala k uvedenému datu pohledávku za žalovanou ve výši 82 215,06 Kč, z toho po splatnosti 13 130,39 Kč, banka se proto rozhodla v souladu s obchodními podmínkami prohlásit úvěr za splatný k 12.9.2024 a vyzvala žalovanou k úhradě ve stanovené lhůtě. Z oznámení ze dne 21. 12. 2023 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovanou o postoupení pohledávky na žalobkyni.4. Soud má za zjištěné, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou uzavřela dne 18.9.2018 smlouvu o spotřebitelském úvěru na částku 120 663 Kč, kterou žalované poskytla na její účet. Žalovaná měla spolu s jistinou uhradit ve 120 měsíčních splátkách částku 217 163,73 Kč, v této částce jsou zahrnuty úroky z úvěru, poplatky za poskytnutí a správu úvěru a pojištění. Žalovaná k 30.8.2024 dlužila na jistině 75 756,11 Kč, po splatnosti částku 7 089,74 Kč. Byla vyrozuměna o zesplatnění celého úvěru a vyzvána k jeho doplacení.5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.7. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.8. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze , právnická osoba, ), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.9. Soud dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o úvěru, na kterou vedle ustanovení o. z. dopadá též úprava obsažená v zákoně o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně řádně zjistila ve smyslu výše citovaných zákonných ustanovení a judikatury úvěruschopnost žalované. Žalobkyně jako postupník je aktivně legitimována k podání žaloby, má splatnou pohledávku vůči žalované.10. S ohledem na shora uvedené soud žalobě jako zcela důvodné vyhověl, když žalovaná skutečnosti v žalobě uvedené nerozporovala. Netvrdila a tím spíše neprokazovala, že by závazek z úvěrové smlouvy splnila nebo že by zanikl jiným způsobem. Soud žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.11. O nákladech řízení rozhodl soud podle §142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a proto soud uložil žalovanému povinnost nahradit jí náklady soudního řízení ve výši 20 798,90 Kč. Tyto jsou tvořeny soudním poplatkem 3 266 Kč, odměnou za právní zastoupení dle ust. § 6 odst. 1, § 7 bod 5, § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném od 1.1.2025 za tři úkony právní služby po 4 380 Kč (převzetí věci, sepis výzvy, sepis žaloby) a 3x režijní paušál po 450 Kč dle § 13 advokátního tarifu, vč. 21 % DPH.