34 C 251/2024-19 — Okresní soud v České Lípě

Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky ve výši 16 450 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdce společnost , právnická osoba, . (dále jen „věřitel“) uzavřela s žalovaným dne 19. 11. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru a žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 16 450 Kč, a to převodem na účet žalovaného č. , č. účtu, vedený u , právnická osoba, . Žalovaný do dnešního dne svůj dluh neuhradil. V případě, že by soud neměl nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky za prokázaný, požaduje žalobkyně žalovanou částku z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Pohledávka za žalovaným byla dne 18. 12. 2023 postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek na společnost , právnická osoba, . a dne 19. 12. 2023 byla dále postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému řádně oznámeno.Vzhledem k tomu, že listinné důkazy předložené žalobkyní jsou dostačující a žalobkyně již v žalobě sdělila, že souhlasí s tím, aby soud rozhodl bez jednání, soud usnesením vyzval žalovaného, aby se ve lhůtě jednoho týdne vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. V souladu s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“) připojil soud doložku, že nevyjádří-li se žalovaný v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky. Žalovanému bylo usnesení doručeno do datové schránky dnem 7. 10. 2024. Žalovaný se v soudem stanovené lhůtě nevyjádřil, soud má tedy za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů taktéž souhlasí. Žalovaný se k věci nikterak nevyjádřil, soudu nic netvrdil ani nedoložil.Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 19. 11. 2020 a ze Standardních informací o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že věřitel uzavřel s žalovaným smlouvu, ve které se věřitel zavázal poskytnout žalovanému částku ve výši 16 450 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem ve výši 4 523,75 Kč věřiteli vrátit do 11. 12. 2020. RPSN činila 5 530 %. Předložená úvěrová smlouva nebyla žalovaným řádně podepsána.Z potvrzení o provedené platbě z účtu věřitele ze dne 19. 11. 2020 a ze sdělení , právnická osoba, . ze dne 27. 9. 2024 ohledně příchozí platby na účet žalovaného soud zjistil, že věřitel poskytl žalovanému dne 19. 11. 2020 peněžní prostředky ve výši 16 450 Kč převodem na účet žalovaného č. , č. účtu, .Ze smluv o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2023 a 19. 12. 2023 bylo zjištěno, že předmětná pohledávka byla postoupena z věřitele na společnost , právnická osoba, . a dále pak na žalobkyni, což bylo žalovanému řádně oznámeno dopisem ze dne 11. 1. 2024.Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Nárok žalobkyně soud posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 o. z. (žalobkyně nepředložila řádně podepsanou úvěrovou smlouvu), když právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 16 450 Kč bez právního důvodu (resp. z právního důvodu, který žalobkyně není schopna prokázat) a žalovaný tuto částku žalobkyni dosud nevrátil. Postoupení pohledávky bylo taktéž řádně prokázáno a podléhá úpravě podle § 1879 a § 1882 odst. 1 o. z. Ve smyslu § 1970 o. z. soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, odměna ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu), paušální náhrada nákladů ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Soud přiznal náklady právního zastoupení dle § 14b advokátního tarifu. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobkyně podává opětovně žaloby na úhradu dlužných částek s obdobným textem, kde jsou měněny pouze údaje o žalovaných, úvěrových smlouvách a výši dlužného plnění.