34 C 34/2025-12 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala po žalované zaplacení částky 35 600,92 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost , právnická osoba, (dále jen „, Anonymizováno, “) uzavřela s žalovanou dne 23. 2. 2011 smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na základě které , Anonymizováno, poskytl žalované finanční prostředky ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit Providentu půjčenou částku a dále částku ve výši 25 080 Kč (tj. kapitalizované úroky ve výši 3 831 Kč, , Anonymizováno, za administrativní zpracování půjčky ve výši 5 700 Kč, náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 15 549 Kč), a to v 60 týdenních splátkách po 918 Kč, poslední splátka byla stanovena na den 18. 4. 2012. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas. Celkem žalovaná uhradila částku 18 614 Kč. Pohledávka za žalovanou byla , Anonymizováno, postoupena dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 na žalobkyni a postoupení bylo žalované oznámeno. Žalobkyně po žalované kromě dlužné jistiny a poplatku žádá úrok ve výši 45 868,85 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 17 838,53 Kč, úrok ve výši 21 % ročně z částky 19 861,66 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 19 861,66 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Žalobkyně dále uvedla, že , Anonymizováno, před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně prověřil úvěruschopnost žalované. Žalobkyně dále uvedla, že , Anonymizováno, před uzavřením smlouvy o zápůjčce řádně prověřil úvěruschopnost žalované, a to především na základě zhodnocení informací získaných od žalované před uzavřením smlouvy o zápůjčce. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaná je schopna úvěr řádně splácet. Dále žalobkyně upozornila na to, že smlouva byla uzavřena před účinností zákona č. 43/2013 Sb., kterým byl mimo jiné novelizován § 9 zákona č. 145/2010 Sb.2. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému řádně a včas předvolal oba účastníky. Žalobkyně se jednání soudu zúčastnila, žalovaná se bez omluvy k jednání nedostavila, proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a vycházel při tom z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen „o. s. ř.“).3. Ze smlouvy o půjčce č. , hodnota, , včetně Smluvních podmínek Smlouvy o půjčce, soud zjistil, že , Anonymizováno, uzavřel dne 23. 2. 2011 s žalovanou smlouvu, na základě které žalované poskytl částku 30 000 Kč. Strany si sjednaly za poskytnutí této zápůjčky poplatek ve výši 25 080 Kč, který tvoří kapitalizované úroky ve výši 3 831 Kč, odměna za administrativní zpracování půjčky ve výši 5 700 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 15 549 Kč. Žalovaná se zavázala splatit celkovou dlužnou částku ve výši 55 080 Kč (30 000 Kč + 25 080 Kč) v 60týdenních splátkách po 918 Kč. RPSN činila u této zápůjčky 63,91 %. Žalovaná smlouvu vlastnoručně podepsala. Žalovaná prohlásila, že poskytla úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti zákazníka splácet poskytnutou zápůjčku. Dále zákazník prohlašuje, že je schopen , Anonymizováno, splatit celkovou dlužnou částku v souladu s touto smlouvou.4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že , Anonymizováno, postoupil dne 21. 9. 2023 na žalobkyni pohledávku za žalovanou a o tomto postoupení byla žalovaná informována oznámením ze dne 29. 9. 2023. Z předžalobní výzvy soud zjistil, že žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky.5. Ze zákaznické karty ze dne 23. 2. 2011 soud zjistil, že žalovaná uvedla, že žije s rodiči, nemá žádné úvěry u společnosti , Anonymizováno, , pracuje jako svářeč u společnosti , Anonymizováno, . na hlavní pracovní poměr, má jednu vyživovací povinnost. Její měsíční příjem činí 7 600 Kč, další příjmy domácnosti činí 28 500 Kč, platí nájem ve výši 7 600 Kč, telefon ve výši 300 Kč a výdaje na domácnost ve výši 16 000 Kč, jiné závazky má u PF ve výši 5 500 Kč. Má kreditní kartu a nemá půjčky u jiných společností. Její tvrzení bylo ověřeno z dokumentů – pracovní smlouvy, výplatních pásek, nájemní smlouvy a SIPA.6. Vzhledem k tomu, že shora uvedená smlouva byla uzavřena za účinnosti občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. (dále jen „obč. zák.“) aplikoval soud ve smyslu § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, na posouzení dané věci ustanovení obč. zák., v tehdy platném znění.7. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Dle § 658 odst. 1 tohoto obč. zák. lze při půjčce peněžité dohodnout úroky. Podle § 451 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.8. Podle § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 24. 2. 2013 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Osoba, která je oprávněna zpracovávat údaje o spotřebitelích za účelem posuzování jejich úvěruschopnosti a která je oprávněna poskytovat přístup k těmto údajům třetím osobám, umožní věřitelům se sídlem nebo místem podnikání v jiném členském státě Evropské unie přístup k těmto údajům za stejných podmínek jako věřitelům se sídlem nebo místem podnikání v České republice. Tato osoba uveřejní podmínky přístupu věřitelů k těmto údajům způsobem umožňujícím dálkový přístup. Spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Pokud je důvodem neposkytnutí spotřebitelského úvěru výsledek vyhledávání v databázi umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, věřitel okamžitě a bezplatně spotřebitele vyrozumí o tomto výsledku a sdělí mu údaje o použité databázi.9. S ohledem na shora uvedené má soud za to, že , Anonymizováno, řádně (tj. s odbornou péčí) nezkoumal úvěruschopnost spotřebitele – žalované na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. že si neověřil úvěruschopnost žalované (např. v systému NRKI, SOLUS, vyžádáním dalších dokladů, vyžádáním informace od dalších věřitelů žalované, zda žalovaná splácí své závazky řádně a včas, výpisy z bankovních účtů, nájemní smlouva, atp.). Žalovaná byla dotazována na své rodinné, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Avšak jediné doklady, které jsou uvedeny v zákaznické kartě a které žalovaná při sjednávání úvěru předložila, je výměr mateřské dovolené za měsíce listopad 2010, prosinec 2010 a únor 2011. Soudu však doklady, ze kterých , Anonymizováno, údajně při prověřování úvěruschopnosti vycházel, předloženy nebyly. Z úřední činnosti je soudu známa dlouholetá praxe žalobkyně (resp. jejího právního předchůdce), kdy je prověřován pouze příjem ze zaměstnání, a nikoliv ostatní údaje. Z tvrzení žalobkyně (a soud tuto skutečnost nevyčetl ani ze zákaznické karty) nevyplývá, že by , Anonymizováno, před poskytnutím úvěru řádně zkoumal další příjmy domácnosti ve výši 28 500 Kč a měsíční výdaje žalované.10. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nepostupovala v souladu s ustanovením § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, posouzení úvěruschopnosti proběhlo v podstatě pouze účelově, když ve skutečnosti právní předchůdkyně žalobkyně řádně nezhodnotila schopnost žalované splácet úvěr, je důsledkem takového postupu žalobkyně neplatnost úvěrové smlouvy. Soud nesouhlasí s názorem žalobkyně, že řádné neprověření úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smluv nemá za následek absolutní neplatnost smluv, neboť smlouvy byly uzavřeny před účinností zákona č. 43/2013 Sb., tj. před datem 24. 2. 2013. Nejvyšší soud České republiky a Ústavní soud České republiky opakovaně dospěly k názoru, že neprověření úvěruschopnosti i před účinností zákona č. 43/2013 Sb. má za následek absolutní neplatnost smlouvy o úvěru, neboť je neakceptovatelné poskytovat právní ochranu věřitelům, kteří evidentně porušují práva svých klientů (viz. např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2012 sp. zn. I. ÚS 199/11 nebo nález ze dne 11. 12. 2014 sp. zn. III. ÚS 4084/12, dále rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33Cdo 217/2018 nebo