ECLI: ECLI:CZ:OSCL:2025:34.C.66.2025.1 Datum: 2025-05-13 Předmět: o 17 779,35 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb."] ["úroky z prodlení""úroky""smlouva o úvěru"]
O co šlo: o 17 779,35 Kč s příslušenstvím (["§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb."])
1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky 17 779,35 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřela s žalovaným dne 8. 1. 2024 smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které se zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky až do výše 13 400 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaný načerpal od žalobkyně finanční prostředky dne 8. 1. 2024 ve výši 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni půjčenou částku spolu s úrokem 1,016 % p.d. a dále poplatek za službu Klidné spaní ve výši 109,80 Kč, poplatek za službu Informační SMS servis ve výši 28,80 Kč a poplatek za službu Presto ve výši 165 Kč. Úvěr byl splatný dnem 1. 7. 2025. Žalovaný žalobkyni neuhradil ničeho. Žalobkyně uvedla, že prověřila úvěruschopnost žalovaného, zejména žalovaného prověřila v registrech NRKI, BRKI, insolvenčním rejstříku, v centrální evidenci exekucí.2. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému řádně a včas předvolal oba účastníky. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaný se bez omluvy k jednání nedostavil, proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účatníků a vycházel při tom z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen „o. s. ř.“).3. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru soud zjistil, že dne 8. 1. 2024 účastníci uzavřeli prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu, ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky až do výše 13 400 Kč s možností postupného čerpání a žalovaný se zavázal žalobkyni poskytnuté finanční prostředky vrátit do 1. 7. 2025. RPSN je 2072,10 %. Smlouva není žalovaným řádně podepsána.4. Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne 25. 3. 2025 bylo zjištěno, že majitelem účtu č. , č. účtu, byl žalovaný a dne 8. 1. 2024 byla na tento účet připsána částka ve výši 8 000 Kč. Žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil.5. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , Jméno žalobkyně, . soud zjistil, že žalovaný uvedl, že žije sám, jeho čistý měsíční příjem činí 12 580 Kč, výdaje dosahují částky 7 000 Kč a disponibilní příjem činí 4 200 Kč. Z výzvy a podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 10. 9. 2024.6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.8. Z důkazů předložených žalobkyní nebylo prokázáno, že by mezi věřitelem a žalovaným došlo dne 8. 1. 2024 k uzavření předmětné smlouvy o úvěru. Předložená smlouva o úvěru není účastníky řádně podepsána a ani z jiných důkazů nelze dojít k závěru, že by k uzavření tvrzené smlouvy skutečně došlo. Vzhledem k tomu, že žalobkyně svá tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru neprokázala, má nárok pouze na zaplacení bezdůvodného obohacení, a to za předpokladu, že by bylo prokázáno, že žalovanému skutečně věřitel finanční prostředky poskytl. Poskytnutí finančních prostředků bylo prokázáno potvrzením o provedené platbě, ze kterého vyplývá, že věřitel poskytl na účet žalovaného dne 8. 1. 2024 částku 8 000 Kč. Žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil. Žalobkyně tak má nárok pouze na vrácení jistiny, tj. nárok na vrácení toho, co bylo žalovanému skutečně poskytnuto, po odečtení plateb přijatých od žalovaného (půjčeno 8 000 Kč, zaplaceno 0 Kč). Proto soud žalobkyni přiznal částku ve výši 8 000 Kč. Ve zbylém rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. Ve smyslu § 1970 o. z. soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.9. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. za situace, kdy žalovaný by měl vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 10% (byl úspěšný v rozsahu 55%, neúspěšný v rozsahu 45%), ovšem žádné náklady mu v tomto řízení nevznikly.