35 C 137/2025-11 — Okresní soud v České Lípě

Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost , právnická osoba, žalovanému zaslala dne , datum, bezhotovostně částku ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se tak na úkor původního věřitele bezdůvodně obohatil, když dosud neuhradil věřiteli zpět ničeho. Původní věřitel postoupil pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, na dočasného věřitele a tento věřitel dále na žalobkyni smlouvou z , datum, . Žalovaný byl o úhradu upomenut bezvýsledně.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil žádným způsobem.Soud ve věci rozhodl v souladu s ust. § 115a o.s.ř., neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitek.Vzhledem k tomu, že žalovaný zůstal ve sporu pasivní, vycházel soud z žalobkyní předložených listin. Na základě provedeného dokazování (sdělení Raiffeisen Bank a.s., výpis z účtu, 2x smlouva o postoupení pohledávek s přílohami, oznámení o postoupení pohledávky, podací lístek, předžalobní výzva) dospěl k závěru, že žalovanému byla částka 20 000 Kč poskytnuta bez právního důvodu, v takovém případě došlo k bezdůvodnému obohacení žalovaného, který je povinen toto bezdůvodné obohacení vydat. K dotazu soudu bylo zjištěno, že bankovní účet, na který byla částka vyplacena, je účtem v dispozici žalovaného. Právní posouzení vyplývá z ustanovení § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni a žalovanému postoupení oznámeno.Soud tak žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost k zaplacení částky 20 000 Kč s úrokem z prodlení, jak bylo požadováno (10 dnů po odeslání upomínky), v souladu s ustanovením § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 000 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Ustanovení § 14b bylo aplikováno s ohledem na opakované podávání návrhů se stejným odůvodněním (bezdůvodné obohacení) ze strany žalobkyně ke zdejšímu soudu, kdy se liší pouze výše částky, která byla mezi věřiteli postupována.