35 C 231/2024-13 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se domáhá na žalované zaplacení částky 32 348 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila třemi různými pohledávkami: jednak tím, že právní předchůdce žalobkyně (, právnická osoba, ) dne 27. 9. 2010 uzavřel s žalovanou smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na základě které poskytl žalované půjčku ve výši 8 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit věřiteli poskytnutou půjčku 8 000 Kč, dále souhrnný poplatek ve výši 6 688 Kč, a to vše v pravidelných týdenních splátkách po 248 Kč. Žalovaná své smluvní závazky nehradila řádně a včas. Z celkové částky 14 688 Kč zbývá k úhradě částka 149,78 Kč na jistině, 125,22 Kč na poplatku a úrok z prodlení. V druhém případě se jednalo o uzavření smlouvy o půjčce ze dne 20. 12. 2010 č. , hodnota, , na základě které žalovaná čerpala v hotovosti částku 16 000 Kč a tuto částku se zavázala uhradit zpět věřiteli spolu s poplatkem ve výši 13 376 Kč v 60 týdenních splátkách po 496 Kč do 13. 2. 2012. Žalovaná dosud neuhradila na jistině částku 9 579,52 Kč, na poplatcích 8 008,48 Kč a úroky z prodlení a úvěru. V třetím případě byla mezi předchůdcem žalobkyně a žalovanou uzavřena smlouva o půjčce č. , hodnota, dne 28. 2. 2011. Věřitel žalované poskytl v hotovosti částku 11 000 Kč a žalovaná se zavázala půjčenou částku uhradit zpět spolu s poplatkem ve výši 9 196 Kč v 60 týdenních splátkách po 337 Kč. Žalovaná dosud uhradila pouze 5 711 Kč a zbývá tak uhradit na jistinu částku 7 889,43 Kč, na poplatek 6 595,57 Kč a dále úrok z prodlení a úvěru. Žalovaná neuhradila své závazky řádně a včas. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni s účinností 27. 9. 2023, což bylo žalované oznámeno přípisem.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila žádným způsobem.3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání postupem dle ust. § 115a o.s.ř., neboť účastnice neměly proti tomuto postupu námitek.4. Vzhledem k pasivitě žalované soud vycházel z žalobkyní předložených listinných důkazů (smlouvy o půjčce, smluvní podmínky, smlouva o postoupení pohledávek, seznam postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky s dokladem o odeslání, zákaznické karty, předžalobní výzva s podacím lístkem) a zjistil, že dne 27. 9. 2010 byla uzavřena mezi žalovanou, jako dlužníkem, a společností , právnická osoba, , jako věřitelem, smlouva o půjčce. Právní předchůdce žalobkyně na základě této smlouvy poskytl žalované půjčku ve výši 8 000 Kč, žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že tuto částku převzala. Žalovaná se ve smlouvě dále zavázala zaplatit poplatek ve výši 6 688 Kč. Splatnost celé částky 14 688 Kč byla sjednána na 60 týdenních splátek po 248 Kč, resp. poslední ve výši 56 Kč.5. V druhém uvedeném případě soud zjistil, že dne 20. 12. 2010 byla uzavřena mezi žalovanou, jako dlužníkem, a společností , právnická osoba, , jako věřitelem, smlouva o půjčce. Právní předchůdce žalobkyně na základě této smlouvy poskytl žalované půjčku ve výši 16 000 Kč, žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že tuto částku převzala. Žalovaná se ve smlouvě dále zavázala zaplatit poplatek ve výši 13 376 Kč. Splatnost celé částky 29 376 Kč byla sjednána na 60 týdenních splátek po 496 Kč, resp. poslední ve výši 112 Kč.6. V třetím uvedeném případě soud zjistil, že dne 28. 2. 2011 byla uzavřena mezi žalovanou, jako dlužníkem, a společností , právnická osoba, , jako věřitelem, smlouva o půjčce. Právní předchůdce žalobkyně na základě této smlouvy poskytl žalované půjčku ve výši 11 000 Kč, žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že tuto částku převzala. Žalovaná se ve smlouvě dále zavázala zaplatit poplatek ve výši 9 196 Kč. Poplatek je tvořen kapitalizovaným úrokem ve výši 1 405 Kč (21 % ročně), poplatkem za administrativní zpracování ve výši 2 090 Kč a náklady hotovostního inkasa splátek ve výši 5 701 Kč. Splatnost celé částky 20 196 Kč byla sjednána na 60 týdenních splátek po 337 Kč, resp. poslední ve výši 313 Kč.7. Ze zákaznických karet, přiložených ke každé jednotlivé smlouvě, bylo zjištěno, že se původní věřitel dostatečně zabýval majetkovou situací dlužnice. Žalovaná ke své osobě uvedla, že má příjem ze zaměstnání a sociálních dávek, příjem domácnosti pochází i od dalších členů, náklady domácnosti činí polovinu až ¾ dosažených společných příjmů. Žalovaná uvedla, že má jedno dítě. Doložila potvrzení o zaměstnání, platby nájemního bydlení a výši dalších závazků u věřitele.8. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 21. 9. 2023 s přílohou, z oznámení o postoupení pohledávky s poštovním dokladem bylo zjištěno, že pohledávka přešla na žalobkyni, která tím získala aktivní legitimaci ve sporu. Soud konstatoval také upomínku žalobkyně žalované k zaplacení žalované částky ze dne 30. 7. 2024 s poštovním podacím lístkem.9. Vzhledem k tomu, že smlouvy byly uzavřeny za účinnosti občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., aplikoval soud ve smyslu § 3028 odst. 3 o. z. č. 89/2012 Sb. na posouzení dané věci ustanovení obč. zákoníku č. 40/1964 Sb., ve znění do 31. 12. 2013.10. Podle § 657 obč. zák. č. 40/1964 Sb. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Dle § 658 odst. 1 tohoto obč. zákoníku lze při půjčce peněžité dohodnout úroky. Podle § 39 obč. zák. č. 40/1964 Sb. je neplatným právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází a nebo se příčí dobrým mravům. Podle § 52 odst. 1 spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel.11. Na základě uvedených zjištění a citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli ve třech případech smlouvu o půjčce, které je nutné posuzovat jako smlouvy spotřebitelské v souladu s ustanovením § 52 a násl. obč. zák. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované v prvním případě půjčku ve výši 8 000 Kč a žalovaná měla věřiteli z titulu půjčky vrátit částku celkem 14 688 Kč. Vzhledem k tvrzení žalobkyně, že zbylá částka k úhradě činí žalovanou částku 275 Kč, kterou žalovaná žádným způsobem nesporovala, má soud za to, že na dluh již bylo uhrazeno 14 413 Kč. V druhém případě byla poskytnuta v hotovosti částka 16 000 Kč a žalovaná se zavázala uhradit 29 376 Kč. Žalobkyně se domáhá úhrady 17 588 Kč, soud má tedy za zjištěné, že na dluh bylo uhrazeno 11 788 Kč. V třetím případě se jednalo o částku 11 000 Kč, kterou měla žalovaná vrátit spolu s poplatkem ve výši 9 196 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná částka činí 14 485 Kč, má soud za to, že žalovaná dosud uhradila 5 711 Kč.12. Soud má ze smlouvy o půjčce č. , hodnota, za opodstatněný požadavek na vrácení dlužné jistiny, neshledal však důvodným nárok na zaplacení „souhrnného poplatku“ ve výši 6 688 Kč. Takové plnění nebylo upraveno hmotným právem, tedy ustanovením citovaného obč. zák., kterým se řídí vztahy dle smlouvy o půjčce. Poplatek není žádným způsobem blíže specifikován a odůvodněn. Není zřejmé, zda se např. jedná o náklady či kapitalizovaný úrok. Ujednání je tedy neplatné pro neurčitost dle § 37 obč. zák. Dále soud posuzuje takový nárok jako výkon práva v rozporu s dobrými mravy. Jak je soudu známo z jeho úřední činnosti, tedy z jiných žalob uplatňovaných v obdobných věcech, tak výše takových poplatků je v každém jednotlivém případě (u totožného věřitele) různá, zřejmě se odvíjí od výše půjčené částky. Za této situace nelze dovodit, že by se jednalo o nějaké konkrétní účelně vynaložené náklady. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně, resp. její právní předchůdce takovýmto způsobem obcházel zákon a navyšoval své profity ze smlouvy o půjčce, když fakticky zakrýval cenu za poskytnutí půjčených peněz a tím znemožnil spotřebiteli porovnat nabídky různých finančních institucí. Pokud by byl poplatek vzat ve svém souhrnu 6 688 Kč jako kapitalizovaný úrok z půjčených 8 000 Kč, odpovídá pak více než 80 % úroku (za sjednanou dobu 60 týdnů), přičemž takový úrok násobně převyšuje úrok uplatňovaný bankami při poskytování půjček i úvěrů. Z těchto důvodů (nezákonné a neurčité ujednání) soud zamítl nárok žalobkyně na zaplacení poplatku. Vzhledem k tomu, že jistina dluhu činila 8 000 Kč a žalobkyně sama uvedla, že na dluh bylo uhrazeno již 14 413 Kč, soud žalobu v této části musel zamítnout.13. Co se týče smlouvy č. , hodnota, , lze odkázat na odůvodnění a výtky uvedené v předchozím odstavci s tím, že v tomto případě poplatek činí téměř 85 % jistiny dluhu (opět za 60 týdnů). Vzhledem k tomu, že jistina dluhu činila 16 000 Kč a žalovaná dosud uhradila pouze 11 788 Kč, soud žalobě vyhověl co do rozdílu částek (4 212 Kč) a příslušné části úroku z prodlení ve výši 7,75 % ročně za dobu od 21. 2. 2012. Co do částky 13 376 Kč s úrokem z prodlení, který byl v žalobě částečně kapitalizován, žalobu zamítl.14. Ve smlouvě č. , hodnota, bylo ujednáno, že žalovaná je povinna spolu se zapůjčenou jistinou ve výši 11 000 Kč vrátit kapitalizovaný úrok 1 405 Kč (dále po uplynutí sjednané