48 C 2/2025-19 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se na žalované domáhá zaplacení shora uvedené částky s tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , Anonymizováno, s.r.o., a žalovaným byla dne 26. 12. 2021 uzavřena smlouva o zápůjčce č. , hodnota, . Žalovanému byla poskytnuta zápůjčka ve výši 7 000 Kč, kterou se zavázal uhradit spolu s poplatkem ve výši 6 691 Kč předchůdkyni žalobkyně zpět v 52 týdenních splátkách po 264 Kč. Žalovaný dosud uhradil pouze 4 370 Kč. Pohledávka v žalované výši je tvořena zapůjčenou a nevrácenou jistinou ve výši 4 843,47 Kč, poplatkem za poskytnutí a správu úvěru ve výši 4 310,53 Kč, úrokem ve výši 18,17% ročně z dlužné jistiny od 26.12.2022 do zaplacení a úroky z prodlení z dlužné jistiny od 21.6.2022 do zaplacení. Dále byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , Anonymizováno, s.r.o., a žalovaným dne 23. 3. 2022 uzavřena smlouva o zápůjčce č. , hodnota, . Žalovanému byla poskytnuta zápůjčka ve výši 10 000 Kč, kterou se zavázal uhradit spolu s poplatkem ve výši 10 560 Kč předchůdkyni žalobkyně zpět v 78 týdenních splátkách po 264 Kč. Žalovaný dosud uhradil pouze 1 000 Kč. Pohledávka v žalované výši je tvořena zapůjčenou a nevrácenou jistinou ve výši 9 500 Kč, poplatkem za poskytnutí a správu úvěru ve výši 9 463,63 Kč, úrokem ve výši 24,81% ročně z dlužné jistiny od 21.9.2023 do zaplacení a úroky z prodlení z dlužné jistiny od 21.6.2022 do zaplacení. Dne 29. 4. 2024 uzavřel původní věřitel s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávky, která je předmětem tohoto řízení. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný byl před podáním žaloby upomenut o úhradu dopisem.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Soud proto jednal a rozhodl bez jeho přítomnosti (ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., o.s.ř.).3. Vzhledem k pasivitě žalovaného soud provedl důkazy listinami předloženými žalobkyní: Ze zákaznických karet k oběma úvěrům – žádosti o spotřebitelský úvěr vyplývá, že žalovaný požádal o zápůjčku ve výši 20 000 Kč a 10 000 Kč na neočekávané výdaje. Ke svým poměrům žalovaný uvedl, že bydlí v nájmu, má základní vzdělání, je ženatý, na mateřské dovolené, pečuje o 3 děti a jeho příjem tvoří sociální dávky ve výši 7 770 Kč, výdaje 3 000 Kč, k tomu v druhém období ještě 1 162 Kč na splátky úvěru právní předchůdkyně žalobkyně. Celkový příjem domácnosti činí 42 770 Kč, v druhém případě 35 770 Kč, aniž by bylo uvedeno, co je dalším zdrojem příjmu, naopak je zde uvedeno, že žalovaný jiný příjem nemá. Dle poznámky na formuláři žalovaná předložila rozhodnutí o přiznání dávky a dvě výplatní pásky (čí?). Ze smluv č. , hodnota, a č. , hodnota, soud zjistil výši poplatků spojených se spotřebitelským úvěrem, které tvoří jednak smluvní úrok za sjednané období, a dále poplatek za zpracování úvěru a za službu komfortního a flexibilního splácení. Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky, vytištěné na zadní straně smlouvy, a standardní informace o spotřebitelském úvěru. Z tabulek výpočtů úroku a úroku z prodlení soud zjistil, jaký způsobem žalobkyně provedla zápočty a kapitalizaci příslušenství dluhu. Ze smlouvy o postoupení pohledávek s přílohou a oznámení o postoupení dluhu soud zjistil, že původní věřitel, společnost , Anonymizováno, s.r.o., postoupil svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Z evidence soudu pak bylo zjištěno, že žalovaný má v péči mimo tří nezletilých dětí se současnou partnerkou ještě dvě nezletilé děti z předchozího vztahu.4. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle ust. § 2392 odst. 1 o.z. lze při peněžité zápůjčce sjednat úroky. Podle § 547 právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. Podle § 580 odst.1 neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pod to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o.z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Dle ust. § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).5. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.6. Soud se nejprve zabýval platností obou úvěrových smluv, a to z pohledu shora citovaného ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. Jak bylo uvedeno, předchůdce žalobkyně se žalovaným uzavřela dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru, z nichž ani jednu žalovaný řádně nesplatil. Jak bylo uvedeno, předchůdce žalobkyně si od žalovaného vyžádala doklady o příjmu, jenž tvoří pouze sociální dávky. Soud má v obecné rovině za to, že původní věřitelka nepostupovala s dostatečnou péčí, pokud se nezajímala blíže o pravidelné (obvyklé) životní náklady (výdaje) žalovaného. Z klientské karty je zřejmé, že byly posuzovány výdaje žalovaného ve výši 3 000 Kč (zbytek výdajů u druhé smlouvy tvoří splátka předchozí zápůjčky). Dle názoru soudu měsíční částka 3 000 Kč není pro dospělé osoby dostatečná na zajištění bydlení, s ním společných služeb, stravu, ošacení a obdobné základní potřeby jako drogerie a léky, natož o péči o pět nezletilých dětí a pokrytí jejich potřeb. Další příjmy domácnosti ve výši 28 000 Kč či 35 000 Kč, nejsou ničím podloženy, zřejmě jsou uvedeny pouze účelově. Pokud by těchto příjmů dosahovala partnerka žalovaného, pak není zřejmé, proč nebyl úvěr poskytnut právě výdělečně činnému členu rodiny, ale tomu z partnerů, který čerpá pouze sociální dávky v minimální výši. Soud má za to, že původní věřitelka nepostupovala s dostatečnou péčí, pokud žalovanému poskytovala další úvěr i za situace, kdy nesplatil úvěr předchozí a na základě zcela zkreslených výdajů. S ohledem na popsaný skutkový stav má tak soud za to, že v daném případě nebyla splněna povinnost (předchůdce) žalobkyně řádně a s odbornou péčí posoudit kredibilitu spotřebitele na druhé straně, když neprovedla šetření na základě dostatečných, spolehlivých a přiměřených informací. Úvěr by měl být poskytnut, vyplývá-li z daného případu, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele splácet sjednané splátky. Dle názoru soudu však takový postup neodpovídá vůli a záměru zákonodárce. Pokud má dle ust. § 86 odst. 1 poskytovatel „posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele“, je zcela jednoznačně na spotřebiteli, aby doložil písemně své příjmy a pravidelné výdaje (pracovní smlouva, nájemní smlouva, telefon apod.).7. V případě dotčeného porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele není neplatnost za těchto okolností uzavřené úvěrové smlouvy stanovena jen na ochranu úvěru neschopného spotřebitele, ale také společnosti jako celku, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i věřitele, v jehož zájmu bezesporu je, aby byl úvěr řádně splácen, aby tohoto byl zavázaný