ECLI: ECLI:CZ:OSCL:2025:48.C.4.2025.1 Datum: 2025-02-19 Předmět: o 17 628,98 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 565 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb."] ["úroky z prodlení""smlouva o úvěru""úroky"]
O co šlo: o 17 628,98 Kč s příslušenstvím (["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 565 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb."])
Žalobkyně se původně v elektronickém rozkazním řízení po žalovaném domáhala zaplacení částky 17 628,98 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, dne 22. 1. 2024 se žalovanou distančním způsobem na www., Anonymizováno, .cz, na jejímž základě se měla žalobkyně zavázat poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč a žalovaná se měla zavázat vrátit finanční prostředky spolu s dohodnutým příslušenstvím. Žalovaná však k datu splatnosti neměla poskytnuté peněžní prostředky spolu s dohodnutými „volitelnými službami“ žalobkyni vrátit a žalobkyni nadále dluží na jistině 7 999,97 Kč, na poplatku za poskytnutí úvěru 159,20 Kč, úroku 9 149,08 Kč a na poplatku za službu „Presto“ 164,99 Kč. Žalovaná se k podanému návrhu vyjádřila tak, že je na mateřské dovolené, samoživitelka a není schopná dluh splatit najednou.Na základě provedeného dokazování (smlouva, VOP, sazebník, elektronické dokumenty přiložené k žalobě) dospěl k závěru, že v řízení bylo prokázáno zaslání peněžních prostředků ve výši 8 000 Kč žalované. V řízení však nebyla prokázána existence smluvního závazkového vztahu mezi žalobkyní a žalovanou na základě tvrzené smlouvy o spotřebitelském úvěru s ohledem elektronický způsob uzavření uvedené smlouvy, přičemž zvolený způsob uzavření smlouvy nijak negarantuje a neautentizuje identitu žalované, a není bez dalšího jednoznačným důkazem o tom, že žalovaná příp. řádně uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru ve znění, která byla soudu doložena k důkazu. Nárok však bylo možné částečně posoudit jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen “o.z.”) v rozsahu částky poskytnuté částky 8 000 Kč, včetně odpovídajícího úroku z prodlení podle § 1970 o.z., nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když v řízení bylo prokázáno zaslání peněžních prostředků ve výši 8 000 Kč žalované a nevydání takto poskytnutých peněžních prostředků na základě výzvy žalobkyně v plné výši, žalobkyni tudíž náleží i úrok z prodlení od 23.5.2024 (§ 1970 o.z.). Ve zbývající části byla žaloba zamítnuta jako nedůvodná, neboť nebyla prokázána existence dohody o zaplacení poplatku za poskytnutí úvěru, poplatku za službu “Presto”, , stejně tak nebyla prokázána existence dohody o smluvním úroku.S ohledem na výši dlužné částky a nákladů řízení, rozhodl soud o povinnosti žalované splnit uvedené povinnosti v pravidelných po sobě jdoucích měsíčních splátkách po 1 000 Kč. Důvodem pro toto rozhodnutí byla dále finanční situace žalované, která je na mateřské dovolené. Soud má za to, že takto vysoké splátky jsou v souladu s oprávněnými ekonomickými zájmy žalobkyně a ke splacení tak dojde v přiměřené době. Soud má za to, že povolení nižších splátek by bylo neodůvodněným zvýhodněním žalované na úkor žalobkyně. Soud takto rozhodl podle § 160 odst. 1 věta za středníkem o.s.ř. a určil dále (dle § 565 občanského zákoníku), že nesplní-li žalovaná byť i jedinou splátku řádně a včas, stane se celý dluh splatný ihned. Soud má za to, že tento možný následek nesplacení bude pro žalovanou dostatečnou výstrahou, aby splátky plnila řádně a včas.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že nepřiznal žádné straně nárok na náhradu nákladů řízení, když úspěch žalované převýšil úspěch žalobkyně, náklady jí ale nevznikly.