48 C 400/2024-39 — Okresní soud v České Lípě

Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 21. 8. 2024 domáhala po žalované zaplacení částky 66 831,19 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I.. Svůj návrh odůvodnila tím, že původní žalobkyně , právnická osoba, .,(věřitel) uzavřela s žalovanou (dlužníkem) dne 1. 8. 2022 úvěrovou smlouvu č. , hodnota, , na základě které byl žalované poskytnut úvěr 70 000 Kč. Dlužník byl povinen věřiteli splatit úvěr včetně úroků a poplatků v 72 pravidelných měsíčních splátkách 2 004,80 Kč počínaje 18. 9. 2022 včetně jistiny, úroku ve výši 23,55 % ročně a smluvních poplatků. Pro neplnění smluvních podmínek byl věřitel oprávněn úvěr zesplatnit, vyúčtovat smluvní poplatky a vyzvat dlužníka k úhradě nákladů na vymáhání. Dlužník opakovaně porušil úvěrové podmínky tím, že nesplácel úvěr řádně a včas, a věřitel tedy úvěr zesplatnil k 20. 2. 2024. Ke dni sepsání žaloby dlužník dlužil částku 64 426,19 Kč za jistinu, na nesplaceném úroku ke dni splatnosti 6 401,20 Kč, poplatcích částku 2 405 Kč, na kapitalizovaném úroku z prodlení k 31. 7. 2024 částku 4 416,66 Kč. Žalovaná je dále povinna hradit žalobkyni zákonný úrok z prodlení.Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.Z hlediska skutkového stavu věci soud zjistil, že mezi žalovanou a žalobkyní skutečně došlo k uzavření shora specifikované úvěrové smlouvy, na základě níž vyčerpala žalovaná shora uvedenou částku, neplnila své povinnosti ze smlouvy, a je povinna uhradit žalobkyni vzniklý dluh včetně veškerého příslušenství tak, jak je podrobně rozepsáno shora.Na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům:Právní poměry účastníků se řídí ust. § 2395 a násl. o. z. Smlouvou o úvěru se podle § 2395 o. z. úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.Na základě výše uvedeného shledal soud nárok žalobce po právu, a proto žalobě v celém rozsahu vyhověl.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 17 484,40 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 674 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 66 831,19 Kč sestávající z částky 3 780 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 12 240 Kč ve výši 2 570,40 Kč.