48 C 413/2024-21 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se na žalované domáhá zaplacení shora uvedené částky s tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , Anonymizováno, o., a žalovanou byla dne 6. 1. 2023 uzavřena smlouva o zápůjčce č. , hodnota, . Žalované byla poskytnuta zápůjčka ve výši 10 000 Kč, kterou se zavázala uhradit spolu s poplatkem ve výši 12 464 Kč předchůdkyni žalobkyně zpět v 65 sedmidenních splátkách po 346 Kč. Žalovaná dosud uhradila pouze 446 Kč. Pohledávka v žalované výši je tvořena zapůjčenou a nevrácenou jistinou ve výši 9 654 Kč, poplatkem za poskytnutí a správu úvěru ve výši 10 215,96 Kč, úroky z jistiny ve výši 18,56 % ročně a úroky z prodlení. Dne 29. 4. 2024 uzavřel původní věřitel s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávky, která je předmětem tohoto řízení. Postoupení pohledávky nabylo účinnosti úhradou k 29. 4. 2024 a bylo žalované oznámeno. Žalovaná byla před podáním žaloby o úhradu upomenuta.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání soudu se bez omluvy nedostavila. Soud proto jednal a rozhodl bez její přítomnosti (ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., o.s.ř.).3. Vzhledem k pasivitě žalované soud provedl důkazy listinami předloženými žalobkyní: Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr vyplývá, že žalovaná požádala o zápůjčku ve výši 15 000 Kč na neočekávané výdaje. Ke svým poměrům žalovaná uvedla, že bydlí v nájmu, má učňovské vzdělání, je svobodná, na mateřské dovolené a její příjem činí 13 000 Kč a 4 830 Kč, výdaje 500 Kč a další příjem domácnosti 33 000 Kč. Celkový příjem domácnosti činí 50 830 Kč, aniž by bylo uvedeno, co je dalším zdrojem příjmu (33 000 Kč), naopak je zde uvedeno, že žalovaná jiný příjem nemá a vyživuje 7 osob. Dle poznámky na formuláři žalovaná předložila výpis z účtu za měsíce listopad a prosinec 2022. Podle CEO má žalovaná celkem , hodnota, dětí, nejstaršímu je 15 let, nejmladšímu 1 rok. Ze smlouvy ze dne 6. 1. 2023, jejímž předmětem bylo poskytnutí částky ve výši 10 000 Kč, soud zjistil, že celkové náklady zápůjčky činí 12 464 Kč, z toho úrok činí za sjednané období 6 375 Kč, poplatek za komfortní splácení 1 059 Kč, poplatek za flexibilní splácení 1 125 Kč, doplňkové pojištění 2 405 Kč a poplatek za zpracování úvěru činí 1 500 Kč. Celková dlužná částka ve výši 22 464 Kč byla splatná v 65 sedmidenních splátkách po 346 Kč (resp. poslední splátka ve výši 320 Kč). Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky a standardní informace o spotřebitelském úvěru. Z tabulek výpočtů úroku a úroku z prodlení soud zjistil, jaký způsobem žalobkyně provedla zápočty a kapitalizaci příslušenství dluhu. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z 29. 4. 2024 s přílohou a oznámení o postoupení dluhu soud zjistil, že původní věřitel, společnost , Anonymizováno, ., postoupil svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Dopisem ze dne 29. 7. 2024 s podacím archem soud zjistil, že žalovaná byla upomenuta o dlužné plnění a následně vyzvána k úhradě dluhu zástupcem žalobkyně před podáním žaloby. Z oznámení o postoupení pohledávek z 29. 4. 2024 soud zjistil, že na žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovanou v celkové výši 28 213,79 Kč.4. Na základě shora uvedeného má soud za prokázaný tento skutkový stav: společnost , Anonymizováno, . s žalovanou uzavřela dne 6. 1. 2023 smlouvu o zápůjčce ve výši 10 000 Kč, tuto částku žalovaná obdržela v hotovosti. Žalovaná se zavázala jistinu zápůjčky vrátit spolu s poplatky a pojištěním 12 464 Kč v 65 sedmidenních splátkách, dostala se však se splácením do prodlení, když uhradila do 2. 7. 2023 pouze částku 446 Kč. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy ze dne 29. 4. 2024 postoupena na žalobkyni.5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle ust. § 2392 odst. 1 o.z. lze při peněžité zápůjčce sjednat úroky. Podle § 547 právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. Podle § 580 odst.1 neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pod to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o.z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Dle ust. § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).6. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.7. Soud se nejprve zabýval platností úvěrové smlouvy, a to z pohledu shora citovaného ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. Jak bylo uvedeno, předchůdce žalobkyně se žalovanou uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru, jíž žalovaná řádně nesplatila. Jak bylo uvedeno, předchůdce žalobkyně si od žalované vyžádala příjmy doložení dvěma výpisy z účtu. Soud má v obecné rovině za to, že původní věřitelka nepostupovala s dostatečnou péčí, pokud se nezajímala blíže o pravidelné (obvyklé) životní náklady (výdaje) žalované. Z klientské karty je zřejmé, že byly posuzovány výdaje žalované ve výši 500 Kč. Dle názoru soudu měsíční částka 500 Kč není pro dospělé osoby dostatečná na zajištění bydlení, s ním společných služeb, stravu, ošacení a obdobné základní potřeby jako drogerie a léky, nehledě na skutečnost, že žalované uvedla, že vyživuje 7 osob (ve skutečnosti má 10 dětí). Příjmy domácnosti zjevně tvoří pouze sociální dávky, když žalovaná rodí děti s odstupem 1 až 2 roky. Další příjmy domácnosti ve výši 33 000 Kč, nejsou ničím podloženy, zřejmě jsou uvedeny pouze účelově. Soud má za to, že původní věřitelka nepostupovala s dostatečnou péčí, pokud žalované poskytla úvěr na základě zcela zkreslených výdajů. S ohledem na popsaný skutkový stav má tak soud za to, že v daném případě nebyla splněna povinnost (předchůdce) žalobkyně řádně a s odbornou péčí posoudit kredibilitu spotřebitelky na druhé straně, když neprovedla šetření na základě dostatečných, spolehlivých a přiměřených informací. Úvěr by měl být poskytnut, vyplývá-li z daného případu, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele splácet sjednané splátky. Dle názoru soudu takový postup neodpovídá vůli a záměru zákonodárce. Pokud má dle ust. § 86 odst. 1 poskytovatel „posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele“, je zcela jednoznačně na spotřebiteli, aby doložil písemně své příjmy a pravidelné výdaje (pracovní smlouva, nájemní smlouva, telefon apod.).8. V případě dotčeného porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele není neplatnost za těchto okolností uzavřené úvěrové smlouvy stanovena jen na ochranu úvěru neschopného spotřebitele, ale také společnosti jako celku, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i věřitele, v jehož zájmu bezesporu je, aby byl úvěr řádně splácen, aby tohoto byl zavázaný spotřebitel schopen. Řádné splnění povinnosti odborného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele t