48 C 418/2024-19 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobkyně se na žalované domáhá zaplacení shora uvedené částky s tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , Anonymizováno, s.r.o., a žalovanou byla dne 19. 8. 2021 uzavřena smlouva o zápůjčce č. , hodnota, . Žalované byla poskytnuta zápůjčka ve výši 14 000 Kč, kterou se zavázala uhradit spolu s poplatkem ve výši 18 990 předchůdkyni žalobkyně zpět v 78 týdenních splátkách po 423 Kč. Žalovaná dosud uhradila pouze 13 473 Kč. Pohledávka v žalované výši je tvořena zapůjčenou a nevrácenou jistinou ve výši 10 309,82 Kč, poplatkem za poskytnutí a správu úvěru ve výši 9 207,18 Kč, úrokem z jistiny 22,44% ročně a úroky z prodlení. Dne 29. 4. 2024 uzavřel původní věřitel s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávky, která je předmětem tohoto řízení. Postoupení pohledávky nabylo účinnosti úhradou k 29. 4. 2024 a téhož dne bylo žalované oznámeno. Žalovaná byla před podáním žaloby upomenuta o úhradu dopisem.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání soudu se bez omluvy nedostavila. Soud proto jednal a rozhodl bez její přítomnosti (ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., o.s.ř.).3. Vzhledem k pasivitě žalované soud provedl důkazy listinami předloženými žalobkyní: Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr vyplývá, že žalovaná požádala o zápůjčku ve výši 100 000 Kč na neočekávané výdaje. Ke svým poměrům žalovaná uvedla, že bydlí v nájmu, má základní vzdělání, je svobodná, na mateřské dovolené kdy živí 1 dítě a její příjem činí 7 142 Kč ze sociálních dávek, výdaje 1 000 Kč z a další 1 452 Kč na splátky dalšího úvěru právní předchůdkyně žalobkyně. Celkový příjem domácnosti činí 37 142 Kč, aniž by bylo uvedeno, co je dalším zdrojem příjmu (30 000 Kč), naopak je zde uvedeno, že žalovaná jiný příjem nemá. Dle poznámky na formuláři žalovaná předložila 2 výpisy z bankovního účtu. Ze smlouvy ze dne 19. 8. 2021, jejímž předmětem bylo poskytnutí částky ve výši 14 000 Kč, soud zjistil, že se žalovaná zavázala uhradit tuto částku spolu s poplatkem ve výši 18 990 předchůdkyni žalobkyně zpět v 78 týdenních splátkách po 423 Kč do 16. 2. 2023. Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky, vytištěné na zadní straně smlouvy, a standardní informace o spotřebitelském úvěru. Z tabulek výpočtů úroku a úroku z prodlení soud zjistil, jaký způsobem žalobkyně provedla zápočty a kapitalizaci příslušenství dluhu. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z 29. 4. 2024 s přílohou a oznámení o postoupení dluhu soud zjistil, že původní věřitel, společnost , Anonymizováno, s.r.o., postoupil svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni.4. Na základě shora uvedeného má soud za prokázaný tento skutkový stav: společnost , Anonymizováno, s.r.o. s žalovanou uzavřela smlouvu o zápůjčce ve výši 14 000 Kč, tuto částku žalovaná obdržela v hotovosti. Žalovaná se zavázala jistinu zápůjčky vrátit spolu s poplatkem v 78 týdenních splátkách, dostala se však se splácením do prodlení, když uhradila do 16. 5. 2023 pouze částku 13 473 Kč. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy postoupena na žalobkyni.5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle ust. § 2392 odst. 1 o.z. lze při peněžité zápůjčce sjednat úroky. Podle § 547 právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. Podle § 580 odst.1 neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pod to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o.z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Dle ust. § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).6. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.7. Soud se nejprve zabýval platností úvěrové smlouvy, a to z pohledu shora citovaného ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. Jak bylo uvedeno, předchůdce žalobkyně se žalovanou uzavřela tři smlouvy o spotřebitelském úvěru, z nichž ani jednu žalovaná řádně nesplatila. Jak bylo uvedeno, předchůdce žalobkyně si od žalované vyžádala pracovní smlouvu a dvě výplatní pásky. Soud má v obecné rovině za to, že původní věřitelka nepostupovala s dostatečnou péčí, pokud se nezajímala blíže o pravidelné (obvyklé) životní náklady (výdaje) žalované. Z klientské karty je zřejmé, že byly posuzovány výdaje žalované ve výši 1 000 Kč (zbytek výdajů tvoří splátka předchozí zápůjčky). Dle názoru soudu měsíční částka 1 000 Kč není pro dospělé osoby dostatečná na zajištění bydlení, s ním společných služeb, stravu, ošacení a obdobné základní potřeby jako drogerie a léky, když navíc tato osoba sama pečuje o malé dítě. Další příjmy domácnosti ve výši 30 000 Kč, nejsou ničím podloženy, zřejmě jsou uvedeny pouze účelově. Soud má za to, že původní věřitelka nepostupovala s dostatečnou péčí, pokud žalované poskytovala další úvěry i za situace, kdy nesplatila úvěry předchozí a na základě zcela zkreslených výdajů. S ohledem na popsaný skutkový stav má tak soud za to, že v daném případě nebyla splněna povinnost (předchůdce) žalobkyně řádně a s odbornou péčí posoudit kredibilitu spotřebitelky na druhé straně, když neprovedla šetření na základě dostatečných, spolehlivých a přiměřených informací. Úvěr by měl být poskytnut, vyplývá-li z daného případu, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele splácet sjednané splátky. Žalobkyně předložila zevrubné vyjádření k nutnosti zohlednit komunitární úpravu, problematiku nejasných termínů, a v kterém mj. zdůrazňuje nemožnost reálného ověření poměrů žadatele o úvěr, a zdůrazňuje výhody statistických ekonomických modelů. Dle názoru soudu však takový postup neodpovídá vůli a záměru zákonodárce. Pokud má dle ust. § 86 odst. 1 poskytovatel „posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele“, je zcela jednoznačně na spotřebiteli, aby doložil písemně své příjmy a pravidelné výdaje (pracovní smlouva, nájemní smlouva, telefon apod.).8. V případě dotčeného porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele není neplatnost za těchto okolností uzavřené úvěrové smlouvy stanovena jen na ochranu úvěru neschopného spotřebitele, ale také společnosti jako celku, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i věřitele, v jehož zájmu bezesporu je, aby byl úvěr řádně splácen, aby tohoto byl zavázaný spotřebitel schopen. Řádné splnění povinnosti odborného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele tak chrání i pozici samotných věřitelů, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Veřejnoprávní souvislosti porušení povinnosti poskytovatele úvěru dostatečně zjiš