ECLI: ECLI:CZ:OSCR:2024:11.C.2.2023.1 Datum: 2024-05-22 Předmět: o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví Ustanovení: ["§ 30 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1116 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1140 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1143 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1144 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1147 z ["oddělení ze spoluvlastnictví""podílové spoluvlastnictví""zastavení řízení""veřejná dražba""zrušení spoluvlastnictví""dražba""předkupní právo""spoluvlastnictví"]
O co šlo: o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví (["§ 30 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1116 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1140 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1143 z. č. 89/2012 Sb.)
1. Žalobkyně se domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemku p.p.č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č. e. , Anonymizováno, , adresa, a pozemku p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (nemovitosti jsou takto zapsány v katastru nemovitostí pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, na listu vlastnictví , Anonymizováno, ), neboť nechtěla ve spoluvlastnictví setrvávat a navrhla, aby byly nemovitosti přikázány žalovanému oproti vypořádacímu podílu ve výši 457.000,-- Kč. Rozdělení nemovitostí není možné, neboť jde o chatu s půdorysem 6 krát 6 metrů s jedním vchodem; ani tvar, uspořádání, možnost přístupu a velikost pozemku jeho rozdělení neumožňuje provést tak, aby byl účelně využitelný. Vše tvoří jeden funkční celek (viz též doplnění ze , datum, , číslo listu soudního spisu, dále „č.l.“ 23). Žalobkyně se ohradila vůči podáním žalovaného s tím, že jsou nesrozumitelná (podání z , datum, , č.l. 44 a , datum, , č.l. 47) a navrhovala ať soud nařídí jednání (podání z , datum, , č.l. 51)2. Žalovaný v řízení vystupoval tak, že neuznává žalobkyni jako spoluvlastníka a jeho postoj k žalobě byl paušálně negativní. Zpochybňoval „dispoziční oprávnění“ soudu vést toto řízení (viz podání z , datum, , č.l. 33). Nemovitosti byly podle žalovaného předmětem krádeže, neboť neoprávněná byla exekuce, na základě níž žalobkyně získala svůj podíl původně náležející Lence Günnerové, k čemuž žalovaný přiložil listiny z exekučního řízení (podání z , datum, , č.l. 38). Žalovaný též požadoval zastavení řízení pro zpětvzetí, které však žalobkyně neučinila (podání z , datum, , č.l. 46) a měl za to, že není účastníkem řízení (podání z , datum, , č.l. 49). Uvedl, že exekuční dražba je neplatná (podání z , datum, , č.l. 54). Žalovaný se dne , datum, vyjádřil tak (č.l. 114), že zopakoval své argumenty neuznávající spoluvlastnictví žalobkyně.3. Soud ve věci konal jednání dne , datum, , kdy provedl koncentraci řízení (č.l. 104) a dne , datum, (č.l. 114), kdy věc rozhodl. Předtím soud účastníkům sdělil zákonná východiska rozhodná pro projednávanou věc (podání z , datum, , č.l. 61). Dne , datum, (č.l. 70) vedl soud účastníky ke smíru a mj. poučil žalovaného ve smyslu § 30 odst. 1 občanského soudního řádu, zákon č. 99/1963 Sb., v platném znění, dále „o. s. ř.“ o možnosti požádat o ustanovení zástupce z řad advokátů, což žalovaný výslovně odmítl s tím, že zástupce má, ale jím označený advokát nebyl v tomto řízení procesně aktivní a nebyla zde ani příslušná plná moc. Soud následně sdělil účastníkům předběžný názor na věc (č.l. 104), z nějž následně vycházel.4. Žalobkyně v závěrečném návrhu (č.l.114 p.v.) setrvala na žalobě, požadovala zrušení a vypořádání spoluvlastnictví formou prodeje ve veřejné dražbě s tím, aby náklady na provedení takové dražby nesl žalovaný, stejně jako náhradu nákladů řízení. Žalovaný ve svém závěrečném návrhu uvedl, že nemá na svou obranu, co by dodal, nevidí však důvod, proč by měl nést náklady dražby, když je nemovitost společná.Provedeným dokazováním soud zjistil tyto skutečnosti5. Pozemek p.p.č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č. e. , Anonymizováno, , adresa, a pozemek p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , tak, jak jsou tyto nemovitosti zapsány v katastru nemovitostí pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, na listu vlastnictví , Anonymizováno, , jsou v katastru nemovitostí zapsány jako nemovitosti rovnodílovém spoluvlastnictví (id 1/2) žalobkyně a žalovaného (výpis z katastru nemovitostí na č.l. 103).6. Žalobce dle listin z katastru nemovitostí nabyl svůj spoluvlastnický podíl děděním (Usnesení Okresního soudu v Pardubicích ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, -, Anonymizováno, ).7. Žalobkyně dle listin z katastru nemovitostí nabyla svůj spoluvlastnický podíl dražebním příklepem za cenu 246.667,-- Kč (č.l. 78) kde dni , datum, (č.l. 74) s právními účinky zápisu ke dni , datum, , kdy zápis byl v katastru nemovitostí proveden dne , datum, (č.l. 103).8. V řízení nebylo zjištěno, že by exekuční dražba, jíž žalobkyně nabyla svůj podíl, byla účinně zpochybněna (sdělení poskytnutá k dotazu soudu, č.l. 72 p.v. a č.l. 74-83, 86, 88).9. Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích jako soud odvolací usnesením z , datum, , č.j. , Anonymizováno, , odmítl odvolání , jméno FO, která jako povinná napadla dražební příklep pro žalobkyni, kdy oprávněnou byla , právnická osoba, (č.l. 93)10. Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích jako soud insolvenční usnesením ze dne , datum, , č.j. KSPA , Anonymizováno, , insolvenční spisová značka, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, povolil nynějšímu žalovanému výjimku ze zákazu nabývání majetku z majetkové podstaty dlužnice , jméno FO, a to nemovitostí zapsaných na , Anonymizováno, pro obec Pardubice, k.ú. , adresa, (č.l. 99).Po právní stránce soud věc posoudil takto.11. Osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky (§ 1115 odst. 1 zákona č. 89/20012 Sb., občanský zákoník, dál jen „občanský zákoník“). Vzhledem k věci jako celku, se spoluvlastníci považují za jedinou osobu a nakládají s věcí jako jediná osoba (§ 1116 občanského zákoníku). Nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví (§ 1140 odst. 1 a 2 občanského zákoníku).12. Účastníky řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví jsou stávající spoluvlastníci zapsaní v katastru nemovitostí, kdy ten, kdo podá žalobu na zrušení a vypořádání má postavení žalobce a ostatní spoluvlastníci mají postavení žalovaných. Žalobkyně i žalovaný jsou zapsáni jako spoluvlastníci předmětných nemovitostí (viz výše bod [5]13. Zákon stanoví, že nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků (§ 1143 občanského zákoníku). Je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích. (§ 1144 odst. 1 a 2 občanského zákoníku). Není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky (§ 1147 občanského zákoníku).14. V projednávané věci soud rozhodoval za situace, kdy žalobkyně nechce setrvávat ve spoluvlastnictví a podala žalobu, v níž navrhla zrušení a vypořádání spoluvlastnictví přikázáním nemovitostí žalovanému oproti vypořádacímu podílu. Žalovaný objektivně neměl zájem o převzetí podílu žalobkyně tímto způsobem, což plynulo z jeho postoje, kdy navzdory zápisu v katastru nemovitostí nepovažoval žalobkyni za spoluvlastníka. Soud v řízení nezjistil nic, co by zpochybňovalo spoluvlastnictví žalobkyně. Procesní postoj žalovaného soud chápal tak, že spoluvlastnický podíl žalobkyně oproti vypořádacímu podílu převzít nechce, a protože nemovitosti nelze reálně rozdělit., s ohledem na jejich povahu, uspořádání a koneckonců též na setrvale naprosto nefunkční vztahy spoluvlastníků, bylo třeba rozhodnout o vypořádání prodejem nemovitostí ve veřejné dražbě. Soud účastníky s tímto právním názorem dopředu seznámil. Žalobkyně tento postup akceptovala, žalovaný setrval na svém postoji zpochybňujícím jak spoluvlastnictví žalobkyně, tak legitimitu vedeného soudního řízení, kdy tato námitka se opět odvíjela od popírání spoluvlastnického práva žalobkyně, což však bylo v rozporu se zápisem v katastru nemovitostí.15. Jedinou možností vypořádání zrušeného spoluvlastnictví tak zůstal prodej ve veřejné dražbě podle § 1147 občanského zákoníku, s následným rozdělením čistého výtěžku jednou polovinou, tedy poměrem odpovídajícím velikosti podílů účastníků. K rozhodnutí o dražbě mezi spoluvlastníky nebyl dán podnět a soud sám k němu neshledal důvod.16. Soud pro úplnost uvádí, že zvážil ve smyslu § 2 odst. 1 občanského zákoníku, podle něhož: „Každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jenom ve shodě s Listinou základních práv a svobod a ústavním pořádkem vůbec, se zásadami, na nichž spočívá tento zákon, jakož i s trvalým zřetelem k hodnotám, které se tím chrání. Rozejde-li se výklad jednotlivého ustanovení pouze podle jeho slov s tímto příkazem, musí mu ustoupit, zda nejsou splněny podmínky pro přerušení řízení a předložení věci Ústavním soudu ke zrušení ustanovení umožňujícího prodej spoluvlastněné věci ve veřejné dražbě. Žalovaný je vyššího věku, evidentně na objektu lpí a věc tak má i tento osobní a lidský rozměr. Žalobkyně mohla očekávat a předpokládat maximálně nevstřícný postoj žal