3 C 261/2024-31 — Okresní soud v Chrudimi

1. Manžel se domáhal rozvodu manželství, jako důvod uvedl náročné společné soužití a zhoršení svého zdravotního stavu, uvedl dále, že manželka je k němu chová vulgárně, nepodílí se na úhradě nákladů bydlení, o rozvod žádal již v r. 2023, ale neměl peníze na poplatek. Manželka slibovala nápravu, ale nestalo se tak.2. Manželka se k návrhu vyjadřovala nejednoznačně, její opatrovnice pro řízení v závěrečném návrhu žádala zamítnutí návrhu s tím, že jsou dány mimořádné okolnosti, které brání rozvodu3. Z oddacího listu, občanských průkazů a výpovědí účastníků bylo zjištěno, že jejich manželství bylo uzavřeno , datum, před Městským úřadem v Chrudimi. U manžela se jednalo o manželství šesté po rozvodu předchozích, u manželky o manželství třetí po dvojím ovdovění. Oba jsou české národnosti, oba jsou příslušníci ČR. Z manželství se nenarodilo žádné dítě. Poslední společné bydliště bylo v Chrudimi.4. Manžel jako účastník řízení při jednání ve věci dne 3.4.2025 uvedl, že s nynější manželkou žijí osm let, žili v družském poměru, v r.2023 se vzali. Povětšinou žili jako bezdomovci, před sňatkem dostali ubytovnu. V loňském roce pobýval manžel dlouhodobě asi 4 měsíce v nemocnici, má kardiostimulátor, manželka jej několikrát navštívila, obvinila jej z homosexuality, to prohlašovala i na veřejnosti. Po návrhu z nemocnice byly mezi manžely neustále rozpory, hádky, sousedi si na ně stěžovali. Asi dva měsíce nevedou společnou domácnost, intimně se nestýkají asi jeden rok. Manžel s manželkou už v žádném případě žít nechce, má v úmyslu odejít z Chrudimi.5. Manželka jako účastnice řízení při jednání ve věci dne 3.4.2025 uvedla, že její předchozí dva manželé zemřeli. Manželství bylo uzavřeno z lásky, původně bylo spokojené, ale manžel manželce utíkal k nějakému muži, se kterým asi měsíc bydlel. Manžel byl asi osm měsíců v nemocnici v Pardubicích, manželka za ním byla jednou. Po návratu spolu žili, společnou domácnost nikdy nevedli, intimně se stýkají do současné doby. Manželka popřela, že by někdy žila jako bezdomovkyně, tvrdila, že žila u dcer a u vnučky, vyjadřovala se neurčitě. Uvedla dále, že je zcela normální, nechce a nepotřebuje nějakého opatrovníka, vyšetřena psychiatrem nebyla a lékař jí řekl, že je normální. Na poště sama přebírá důchod a disponuje s ním.6. Z rozsudku Okresního soudu v Chrudimi č.j. 0 Nc 1263/2023-89 ze dne 30.10.2024 bylo zjištěno, že manželka byla omezena na dobu 5 let ve svéprávnosti tak, že není způsobilá samostatně nakládat s majetkem, finančními částkami nad 500 Kč v každém jednotlivém případě. Opatrovníkem jí bylo jmenováno město Chrudim, rozhodnutí dosud není pravomocné.7. Dle § 755 odst. 1 Občanského zákoníku manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.8. Dle § 755 odst. 2 písm. a) a b) Občanského zákoníku přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let.9. Provedeným dokazováním má soud za prokázáno, že manželství účastníků je hluboce a trvale rozvráceno. Manžel se vyjadřuje zcela jednoznačně, že s manželkou nechce žít, na rozvodu trvá, manželské soužití obnovit nechce. Tvrzení manželky nejsou jednoznačná, lze předpokládat, že jsou ovlivněna jejím psychickým stavem. Je otázkou, na jaké reálné úrovni bylo družské soužití manželů před sňatkem, zda se tedy vůbec jednalo o soužití srovnatelné s manželským soužitím, když manžel tvrdí, že žili jako bezdomovci, manželka to popírá a líčí, jak žila u dcery a vnučky, což vylučuje, že by žila s budoucím manželem. Po sňatku žili manželé na ubytovně, kdy dle manžela docházelo k výrazným hádkám, neshodám, následně byl vztah mezi manžely ovlivněn dlouhodobou hospitalizací manžela. Oba manželé mají vážné zdravotní problémy, manžel má kardiostimulátor, již v rámci řízení o omezení svéprávnosti manželky odmítl vykonávat funkci opatrovníka pro svůj nepříznivý zdravotní stav. Manželka má vážnou psychickou diagnózu, dle závěrů znalce v rámci řízení o mezení svéprávnosti trpí lehkou mentální retardací a poruchami chování, porucha rozumových schopností je trvalá, zlepšení očekávat nelze. Za těchto okolností soud nevyhověl návrhu manželky na vyžádání zpráv o jejím zdravotním stavu, když ten není sporný. Za dané situace nelze předpokládat obnovení manželského soužití. Manželce rozvodem nemůže být způsobena žádná závažná újma, když manžel je v takovém stavu, že není schopen ani vykonávat funkci jejího opatrovníka, těžko lze předpokládat, že by jí bych schopen pomáhat i jinak, i kdyby k tomu byl ochoten, což zjevně není. Soud neshledal žádné závažné okolnosti, které by svědčily ve prospěch zachování manželství. Návrhu na rozvod bylo proto vyhověno.10. Oba účastníci se vzdali práva na náhradu nákladů řízení, soud proto toto právo nepřiznal žádnému z nich. O nákladech řízení placených ze státních prostředků, tj. právní zastoupení manželky, bude rozhodnuto samostatným usnesením.