3 C 294/2024-123 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobou podanou k soudu dne 24.10.2024 domáhal se žalobce proti žalovanému zaplacení 66 467,68 Kč se zákonným úrokem z prodlení. K odůvodnění uvedl, že dne 30.1.2017 uzavřel žalovaný se společností , právnická osoba, . smlouvu o úvěru, na základě které čerpal 204 733 Kč, následně se ale dostal do prodlení s úhradou smluvních závazků, proto byl v souladu s uzavřenou smlouvou ke dni 27.10.2021 úvěr zesplatněn. Dne 27.7.2022 uzavřel postupitel smlouvu o postoupení pohledávky se žalobce, na kterého přešla m.j. i pohledávka za žalovaným. Žalobce požaduje 66 467, 68 Kč s tím, že se jedná o jistinu ve výši 100 766, 69 Kč, řádné úroky ke dni zesplatnění 6 613,60 Kč, úroky z prodlení ke dni zesplatnění 6 738,39 Kč, poplatky 1 349 Kč.2. Ve věci byl dne 30.10.2024 vydán elektronický platební rozkaz, který byl usnesením ze dne 18.11.2024 zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného.3. Podáním ze dne 30.5.2025 vzal žalobce žalobu částečně zpět o 7 000 Kč s tím, že žalovaný dne 18.11.2024 uhradil částku 2 500 Kč, dne 24.1.2025 částku 2 500 Kč a dne 18.3.2025 částku 2 000 Kč.4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání ve věci se nedostavil, ačkoliv byl soudem včas a řádně předvolán.5. K výzvě soud doplnil žalobce podáním ze dne 21.1.2025 skutková tvrzení tak, že zkoumání úvěruschopnosti provedl právní předchůdce žalobce tak, že kontroloval dostupné informace v databázích, insolvenčním rejstříku, byl zkontrolován příjem žalovaného z jeho účtu, byl doložen příjem u firmy , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ve výši 18 752 Kč. Výdaje byly stanoveny na základě dat sdělených žalovaným na 9 320 Kč. Splátka nového úvěru činila 4 800 Kč, žalovanému tak zbylo 13 952 Kč měsíčně k pokrytí životních nákladů.6. Z výpisu z účtu žalovaného u , právnická osoba, . č. , č. účtu, bylo zjištěno, že žalovaný v červnu 2016 měl zůstatek mínus 134,72 Kč (příjem 19 852 od , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ), v červenci 2016 měl zůstatek mínus 100,88 Kč (příjem 15 785 od , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ), v srpnu 2016 měl zůstatek mínus 58,88 Kč (příjem 25 142 od , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ), v září 2016 měl zůstatek mínus 131,24 Kč (příjem 23 691 od , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ), v říjnu 2016 měl zůstatek mínus 135,56 Kč (příjem 19 988 od , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ),v listopadu 2016 měl zůstatek na účtu 3,69 Kč ( příjem 19 208 od , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ).7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 27.7.2022 mezi postupitelem , právnická osoba, . a postupníkem žalobcem bylo zjištěno, že m.j. byla postoupena i pohledávka za žalovaným.8. Ze zprávy , právnická osoba, . ze dne 24.2.2025 bylo zjištěno, že úvěrový účet č. , č. účtu, ve výši 204 733 Kč byl založen dne 30.1.2017, touto konsolidací byl doplacen úvěr č. , č. účtu, částkou 182 903,73 Kč dne 30.1.2017, tím byl úvěr č. , č. účtu, doplacen a uzavřen. Zbylá část konsolidace č. , č. účtu, ve výši 21 829,27 Kč byla vyčerpána na osobní účet klienta č. , č. účtu, ke dni 30.1.2017. Úvěr č. , č. účtu, byl zesplatněn 27.10.2021 a uzavřen odpisem dne 1.8.2022.9. Ze smlouvy o úvěru uzavřené dne 14.3.2016 mezi úvěrujícím – , právnická osoba, . a úvěrovaným žalovaným bylo zjištěno, že byl poskytnut úvěr 190 000 Kč, který měl být splácen měsíčními splátkami po 4 009 Kč.10. Ze smlouvy o úvěru uzavřené dne 30.1.2017 mezi úvěrujícím – , právnická osoba, a úvěrovaným žalovaným bylo zjištěno, že byl poskytnut úvěr 204 733 Kč, který měl být splácen měsíčními splátkami po 4 800 Kč. Úvěr byl poskytnut do částky 184 733 Kč na úhradu dluhu z úvěrové smlouvy ze dne 14.3.2016.11. Ze mzdového listu žalovaného bylo zjištěno, že za měsíce říjen až listopad 2016 měl průměrnou čistou měsíční mzdu 19 042 Kč.12. Provedeným dokazováním vzal soud za prokázány tyto skutečnosti: , právnická osoba, . poskytla žalovanému na základě smlouvy ze dne 14.3.2016 úvěr ve výši 190 000 Kč, který měl žalovaný dle smlouvy splácet v měsíčních splátkách po 4 009 Kč, dne 30.1.2017 , právnická osoba, . poskytla žalovanému na základě smlouvy úvěr ve výši 204 733 Kč, který měl žalovaný dle smlouvy splácet v měsíčních splátkách po 4 800 Kč. Úvěrovou smlouvou ze dne 30.1.2017 byla konsolidována smlouva ze dne 14.3.2016 do výše 184 733 (úvěrové smlouvy). Žalovaný úvěr ze smlouvy ze dne 30.1.2017 řádně nesplácel, tento byl sesplatněn ke dni 27.10.2021. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27.7.2022 postoupila , právnická osoba, . pohledávku za žalovaným na nynějšího žalobce (smlouva o postoupení pohledávek).13. Prokázané skutečnosti soud po právní stránce hodnotí takto:14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jako „o.z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.15. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jako „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. (odst. 2).16. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným, smlouvu o úvěru dle § 2395 o.z., v daném případě ale nebyly splněny podmínky platnosti smlouvy ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru, neboť právní předchůdce žalobce před poskytnutím úvěru nesplnil svou povinnost ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a úvěruschopnost žalovaného prověřoval velmi povrchně, nedbale a obecně lze konstatovat, že si nepočínal s odbornou péči. Pravidelný měsíční příjem žalovaného měl sice doložen, ale deklarované výdaje již blíže nebyly nezkoumány ani neověřovány. Žalovaný měl běžný účet u právního předchůdce žalobce, ten tedy byl seznámen s jeho příjmy a výdaji a nemohl přehlédnout, že žalovaný minimálně několik měsíců před uzavřením úvěrové smlouvy neměl na účtu zůstatky, které by umožnily platbu 4 800 Kč jako splátky úvěru, v měsících červnu 2016, v červenci 2016, v září 2016 byl žalovaný v mínus, v srpnu měl zůstatek + 58,88 Kč, v listopadu + 3,69 Kč, v říjnu 2016 to bylo 135,56 Kč. Pokud došlo ke konsolidaci předchozího úvěru, protože žalovaný nebyl schopen splácet 4 009 Kč měsíčně, tak těžko mohl po konsolidaci být schopen splácet 4 800 kč měsíčně. Rezignuje-li poskytovatel spotřebitelského úvěru na své základní předsmluvní povinnosti, nemůže očekávat soudní ochranu takto tvrzeného a prokazovaného závazku. Sankcí za porušení povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost dlužníka je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatnost smlouvy, přičemž se jedná o neplatnost absolutní. Soud proto dospěl k závěru, že smlouva o úvěru uzavřená dne 30.1.2017 mezi úvěrujícím – , právnická osoba, a úvěrovaným žalovaným je neplatná. Právní vztah mezi účastníky proto soud vypořádal dle § 2993 občanského zákoníku z.č. 89/2012 Sb.17. Žalovaný na základě neplatné smlouvy obdržel od právního předchůdce žalobce 204 733 Kč, z výpisu plateb vyplývá, že na úhradu dluhu z úvěru žalovaný uhradil celkem 271 468,75 Kč. Žalobce má právo na zaplacení bezdůvodného obohacení a dále zákonných úroků z prodlení od 1.2.2017 do 23.9.2021, tj. 56 měsíců, zákonný úrok představuje částku 17 402,30 Kč ročně, tj. 1 450,20 Kč měsíčně, za 56 měsíců představují zákonné úroky částku 81 211,20 Kč. Žalovaný zaplatil ke dni 23.9.2021 celkem 271 468,75 Kč, tj. o 66 735,75 Kč více, než činí jistina 204 733 Kč. Na zákonných úrocích ke dni 23.9.2021 by měl žalobci zaplatit 81 211,20 Kč, od toho soud odečítá částku 66 735,20 Kč, kterou žalovaný „přeplatil“ oproti jistině, zbývá proto k úhradě 14 475,45 Kč.18. Do částky 7 000 Kč byla vzata žaloba zpět, ohledně této částky bylo řízení dle § 96, odst.1-4 občanského soudního řádu zastaveno. Jednalo se o platby po datu 23.9.2021, o ně se snižuje vypočtený nárok, tj. zbývá k úhradě 7 475,45 Kč, do této části bylo žalobě vyhověno, ve zbytku byla zamítnuta.19. S ohledem na částečnou úspěšnost, soud dle §142 odst. 2 občanského soudního řádu soud rozhodl , že žádný z účastníků nemá práv